Rumunská Bukurešť během nepoznamenaná
Radek Narovec | 26. 3. 2006 | Přečteno: 3078×
Provozovat rekreační běh v Rumunsku, pro nás více či méně exotické zemi, je možná těžší, než přesvědčit ostravského horníka, aby se dal na golf. Na otázku, co je v Rumunsku sport číslo dvě po fotbale, se moji tamní kolegové z práce zamysleli, ale odpověď nenašli. Ano, gymnastika, ale to není sport, odpověděli. Pokud by přeci jen nějaký takový žebříček existoval, běh na něm nenajdete ani náhodou. Alespoň takový jsem měl pocit z týdne v Bukurešti.
Do pražského půlmaratonu už chyběly jen dva týdny, tak jsem chtěl aspoň symbolicky zafinišovat v dosavadním nemastném neslaném tréninku, ale v pátek takhle za mnou přišel šéf, co bych říkal tomu, kdybych v neděli letěl na týden pomoci oslabenému týmu v Bukurešti. Nenašel jsem rozumnou výmluvu, řekl šéfovi OK a šel se opít…
Nicméně tragédí svědomí mi nedalo a tak jsem do kufru přidal Mizuna a běžecké elasťáky, že díru v tréninku po večerech v nějakém parku přeci jen zkusím dohnat. O žádných slavných rumunských maratoncích jsem v životě neslyšel, ale encyklopedické znalosti nemám velké, tak jsem to neřešil.
První nepříjemné překvapení mne čekalo už při příletu. Veřejné osvětlení v Rumunsku buďto není nebo je jen velmi slabé. Prostě přelet na Bukureští jsem poznal jen podle několika opravdu velkých paláců a pár ještě větších náměstí, či spíše obřích kruhových objezdů.
Jelikož parků v centru mnoho není a ulice spíše připomínaly takový pokojný Chanov, pustil jsem z hlavy myšlenku, že bych si šel zaběhat po večerech a nařídil si budíka na šestou ranní. Nicméně vlivem hodinového časového posunu a popíjení výborného, leč silného rumunského vínka jsem ráno budík vypnul a šel zpět zalehnout.
Mezitím se po bukurešťských „bulvárech“ rozproudil neuvěřitelně zběsilý automobilový provoz, vyrovnaný souboj Mercedesů a stařičkých i fungl nových Dacií. Rumunsku do vstupu do Unie ještě minimálně rok zbývá, takže s plněním ekologických limitů si zatím nedělají velkou hlavu. Padla tak další idea - jít se protáhnout volným během po městě.
Nakonec jsem ale našel řešení. Zkusím přes poledne oběhnout slavný Ceausescův palác, což je údajně druhá největší administrativní budova na světě po Pentagonu. Místní dokonce říkají, že je vidět z Měsíce… Kolega mne sice varoval, že cesta okolo ní trvá určitě více než 20 minut, ale řekl jsem si, že mám přece v nohách dynamit a těch 20 minut dám. Ouha, ona „budova“ stojí ještě na kopci, aby lépe vyléčila mindrák slavného bývalého vůdce tohoto 22milionového národa, který nemá rád, když se mu říká balkánský.
No vrátil jsem se do práce a dávám kolegovi za pravdu, že to je opravdu monstrum a těch 20 minut? No to teda ani náhodou. A on se zhrozil: „Ale já mluvil o objetí autem!“.
Poslední den už jsem to nevydržel a šokoval kolegy Rumuny příchodem „už“ v osm hodin, abych se v pět rozloučil, poděkoval za pohostinnost a odebral se na svůj „luxusní“ hotel Ambasador, který pamatuje, jaké to bylo ještě před velkým vůdcem. Tam jsem rychle natáhl elasťáky a botky, co maj na sobě ještě prach z New Yorku, a jal se jim ukázat „druhý“ konec světa.
Na mapě jsem našel, že snad půl hodiny rychlé chůze od hotelu je park. Odmítl jsem z bezpečnostních důvodů cestu metrem a šel po svých. Běžet jsem přestal už po dvaceti metrech, kdy jsem si znovu uvědomil, že Rumuni parkují své plechové miláčky na chodnících. Parkoviště moc nemají a mají-li, jsou obšancovaná romskými klany, z nichž mají hrůzu i místní.
Cestou jsem udělal pár snímků, překročil několik pokojně ležících psů, mistrně obkroužil největší krátery v zemi a přešel do poklusu až ve čtvrti s ambasádami, kde se přeci jen ztišil automobilový ruch a dalo se i trochu dýchat. Mé oblečení ovšem budilo směs údivu a smíchu po celé trase. Žebrákům se mne zželelo natolik, že mi i nabídli nějaký peníz, abych si pořídil něco na sebe…
Park na severu města s výhledem na Palác svobodných médií (jak hořce vtipný název s ohledem na znásilnění svobody slova za komunismu…), ale velmi příjemně překvapil. Měl cesty, fungující osvětlení a rovněž počet psů poklesl. Mimochodem, oficiální průvodce vysvětluje, že volně pobíhající psi se ve městě vzali v dobách, kdy vůdce nařídil buldozery vyhnat chudé obyvatelstvo z jejich příbytků do moderních paneláků.
Jednoho ostře vrčícího psa jsem podle rady kolegů ignoroval a přidal tempo. Sám se sebou jsem uzavíral sázku, jestli za ten večer potkám aspoň pět místních běžců. Prohrál jsem, ale stálo to za to. Běžec byl jediný, usmáli jsme se na sebe a já se po chvíli v šoku otočil. Zdálo se mi to v tom šeru nebo ne? Fakt jsem přesvědčenej, že měl na sobě Tchibo!!! Čili šance, že to byl Rumun, klesla blízko nule…
Cesta najednou skončila na mezinárodní vlakové trati a taky se velmi ochladilo, tak jsem to otočil zpátky. Běh teda nic moc, ani jsem si to neměřil, ale zážitků mnoho.
Země to je hodně zajímavá, národ (hlavně až prolomí ostych vůči cizincům) velmi vstřícný. Alespoň v centru Bukurešti se cítíte velmi bezpečně i po setmění, jen se musíte připravit na to, že vše tady jde hodně, ale opravdu hodně pomalu. Vždyť pomalý byl i fast food! Alespoň se mohu po půlmaratonu, který se tímto pro mne stal strašákem, vymluvit na rumunskou „rychlostní infekci“.
P.S. Marně hledám po internetu, jestli se v Bukurešti běhá maraton, všechny odkazy jsou nefunkční. S ohledem na žalostný stav silnic by to mohl poměrně rychlý kros!
Radek Narovec
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 22)
Ivo Domanský | 26. 03. 2006, 00:28
Maraton v Bukurešti se koná, a to už víc než 10 let, převážně první říjnovou sobotu. Proč sis to nezjistil na místě? Stačilo najít telefon nebo mail rumunského atletického svazu.
petr | 26. 03. 2006, 07:36
to by ses divil kolik horníků hraje golf(někdy přije'd do Kravař na krásný hřiště,nebo do Ostravy) a kolik běhá u nás v kolektivu máme hokejový tým hrajeme sálovku a máme dva velmi solidní běžce nepočítám sebe protože běhám rekreačně maraton 3:15.Samozřejmě není to pravidlo ale Rumunsko je daleko na tom hůř tipoval bych že jsou na tom dobře na středních tratích 800 - 1500m.
Lubosh | 26. 03. 2006, 09:35
Ale kdepak, Rumuni (lépe řečeno Rumunky) jsou na tom dobře, či spíše výborně, i na maratonu. Tomescuová byla loni třetí na MS, druhá za Radcliffovou v Londýně a druhá v Chicagu. Vše samozřejmě v časech, které u nás zaběhnou tak 3-4 chlapi:-)
Láďa T. | 26. 03. 2006, 18:23
Neměli bychom zapomenout na Szabovou (snad to jméno píšu dobře), sice neběhala maratóny a už ukončila aktivní činnost, ale před několika málo lety patřila do světové špičky na tratích 3 a 5 km.
Radek | 26. 03. 2006, 10:22
díky za info o říjnové maratonu. Co se týče horníků a golfu, asi jsem měl zvolit region Mostecka, odkud pocházím :-) I když i tam golfové hřiště je, ale spíše pro jinou skupinu obyvatel.
Mirek Kostlivý | 26. 03. 2006, 14:29
Radku, já bych se tam bál běhat! Nedávno jsem četl v novinách, že tam pes zakousl nějakého Japonce. On sice jenom vykrvácel, ale i tak je to tam prý dost riskantní. To by možná byla odpověď na tvou otázku, kde jsou všichni místní běžci. Hold má člověk život jenom jeden ...
Ivo Domanský | 26. 03. 2006, 14:44
Ahoj Radku,
k mé dnešní popůlnoční zprávě přidávám fakta, která jsem mezitím zjistil o mezinárodním maratonu v Bukurešti:
vznikl 1992, poslední informace o konání jsou z roku 2004, hlášen byl i na loňský rok (sobota 1. 10.), ale nikde jsem už nenašel výsledky, TR drží Rumuni Dimitru Todorie 2:20:45 (1995) a Cristina Tomacuová 2:38:04 (1994). Oficiální web je www.bucharestmarathon.ro, ale ten je t.č. opravdu nefunkční.
Ještě v roce 2004 byl ředitelem závodu Andrei Nourescu a našel jsem tato spojení:
tel. 0040 94588813 /předvolba od nás/, fax 0040 14112395
mail: nourescu@hotmail.comsilak | 26. 03. 2006, 16:00
jasne ,v dnesni dobe jste vsichni namachrovani na to ,jaka uroven behu je treba v rumunsku,ale nezapominejte,ze pred revoluci na nas nahlizely vyspele staty podobne a nahlizeji stale ,staci ,kdyz se podivam v jakych strasnych ,kompletne seběhanych šlupkach tady dokaze vetsina rekreacnich bezcu behat,takze opatrne s tim hodnocenim a jsem hlavne namiřen na autora toto clanku,ahoj
radek | 26. 03. 2006, 17:25
silak: můžu tě ujistit, že Rumuni a jejich země na mne i za tak krátkou dobu udělali větší dojem, než úroveň tvého příspěvku. Rumuni jsou na rozdíl od nás velmi slušní a vstřícní, ale sami si plně uvědomují svou životní úroveň a třeba Česko je pro ně velkým vzorem. Článek rozhodně není o výsměchu vůči ekonomicky slabšímu, spíše o pocitech vlastní exotičnosti v zemi běhu nepříliš zaslíbené. Možná jsi to nepochopil.
mirek: ten příběh o Japonci je tam černou můrou, řekl bych že pokousanejch lidí je u nás mnohem a mnohem více, ale každý si venku spojí turista-Rumunsko-pes-smrt a jede raději do Paříže, kde dostane po papuli od studentů...dominik | 26. 03. 2006, 18:17
No chci jen upozornit že úroveň rumunských běhů je o třídu někde jinde. Cožpak neznáte Szabovou??? Szekelyovou??? a další??? jestli se nemylim tak to jsou mistryně světa a na evropské úrovni patří k úplné špici celý rumunský běžecký tým. Čím to když podle článku běh není mezi sporty v rumunsku???
Lubosh | 26. 03. 2006, 18:30
Myslím, že smysl článku byl někde jinde - píše se tam o popularitě rekreačního běhání. Btw: Sáblíková patří taky k nejlepším rychlobruslařkám na světě a určitě tento sport není u nás nijak populární:-)
A to už se vůbec nechci pouštět do debaty, kolik těch výborných rumunských běžkyň bylo chyceno při dopingu...:-)dominik | 27. 03. 2006, 22:18
No sice neznám rumunskou běžkyni co byla chycena při dopingu ale stejně nejsem bláhovej a myslím si že dopuje většina vrcholových sportovců. Jako když se ptali jednoho předního cyklisty( už přesně nevím jméno ale byl to amík a na tour de france byl i na bedně) proc si mysli ze armstrong dopuje ze si to naopak 99% lidí nemyslí a on na to, že 99% lidí neví co to je vrcholový sport. No škoda že se nechceš pouštět do debaty:-) jo to je fakt že smysl článku byl někde jinde máš pravdu, jen sem poukázal na to že i na vrcholové běhání tam jsou podmínky(pravděbodobně, já tam nebyl). tak zatím
radek | 26. 03. 2006, 19:30
dominik: Možná je pes zakopaný někde jinde. Nemám zkušenost s popularitou běhu ve "zbytku" Rumunska, ale zcela určitě je tento region ještě výrazněji chudší, což může jedince hnát k tomu, aby se přes vrcholový sport dostali do lepší situace. Podobně jako v Africe nebo možná v Číně. Vždyť i u nás není mnoho vrcholových borců z Prahy, byť netvrdím, že právě oni běhají pro peníze. Další možností je výrazně nevhodné prostředí pro rekreační běh v jejich metropoli v porovnání s překrásnými horami a údolími ve středu země.
silak | 26. 03. 2006, 20:34
bude potreba seznamit bezeckou verejnost na konkurencnim webu ,ze prave behej com. si plete svobodu slova s censurou
Behej.com | 26. 03. 2006, 20:39
Seznamujte si běžeckou veřejnost, s čím chcete a kde chcete, ale my budeme mazat všechny urážlivé diskusní příspěvky. Ať se vám to líbí, nebo ne, my nechceme mít z našeho webu žumpu. To je zase naše svoboda. Děkujeme za pochopení.
Redakce Behej.comMirek Kostlivý | 27. 03. 2006, 15:53
Je smutné, že ten kdo se pod svůj příspěvek neodvažuje ani podepsat, se odvažuje mluvit o censuře na tomhle webu.
Pravděpodobně censuru před rokem 1989 ani nepoznal.
Ale každej jsme nějakej a hlavně že nám to běhá.
silak | 26. 03. 2006, 21:24
o.k. pane admin,budu informovat,jak jsem rekl,nasi bezecku verejnost vsude tam, kde jen to bude mozne,jakym zpusbem spravujete tento web,a ze tyto praktiky se zcela neslucuji s listinou zakladnich prav a svobod a tudiz je treba vas web ignorovat a povazovat h za neseriozni,prostredku mame vice nez dost,sbohem
Miloš | 27. 03. 2006, 21:22
Za svůj život jsem poznal hodně lidí, kteří pouze soudí, ale pořádnou práci aby po nich člověk pohledal. Je lepší totiž bořit než tvořit. Jen se divím, že silák na tenhle web, když je tak špatnej, ještě leze :)
Petr Syblík | 26. 03. 2006, 21:47
To silak:
Ja beham pro svou radost a beru at si ma kazdy nazor jaky chce, kdyz ho vyjadri slusne.
Tento web dela pro lidi co chteji behat vic, nez Tvoje silacke vytahovani. Hlasej si co chces, ale muj nazor, ze tento web nema u nas konkurenci, mi nevezmes.
Me tento web a lidi kolem nej davaji radost a motivaci. Dokazes neco podobneho ? Ano ? Pak kritizuj. Ne ? Nemusis sem chodit. Nikdo Te nenuti.pm | 27. 03. 2006, 00:37
siláku siláku máš moc málo naběháno tak by jsi měl začít více běhat pak ti to bude i lépe myslet.
PeterPan | 28. 03. 2006, 11:55
Když jsem se před několika málo měsíci dostal na fórum, byl jsem velmi mile překvapen úrovní diskuse, jaká tam probíhala. To se samozřejmě odvíjí od lidí, kteří tam figurují a to byla celkem uzavřená skupina. Když pak ti samí lidé rozjeli běhej.com, tak jsem si říkal, jak dlouho bude trvat, než se z nepoměrně většího počtu čtenářů najde někdo, kdo to začne srážet na úroveň diskusního fóra např. Novinek.cz. A je to tu. Doufám, že se administrátoři nenechají znechutit a že naopak ti, kdo kazí vzduch, to co nevidět vzdají.
Petrforest | 04. 01. 2007, 00:57
Musím dát Radkovi za pravdu. Rumunsko je hodně nepoznamenané rekreačním běháním. V samotné Bukurešti jsem si zaběhat nebyl. Jen jsme se ožírali v parku u jezírka, které na fotce. Ze srandy jsem spustil stopky - napočítal jsem 8 běžců za 5 minut. V samotném Rumunsku jsem byl běhat v dunajské deltě na pobřeží Černého moře na písčitých pláží - zážitek jak pro mě, tak i pro domordce, kteří nechápali moje počínání :-D Pokud někdo bude mít namířeno do pohoří Bučegi, tak ať si přibalí tretry - v 2000 m.n.m. tam mají krásný tartanový ovál (sice v horách to je jak pěst na oko...).
RSS