Z Jablonce nad Nisou na Královku

Že je okolí Liberce a Jablonce rájem pro crossové běžce již víme. Start dnešní spíše náročnější 20km trasy zahájíme v Jablonci nad Nisou – Rýnovicích u vstupu do areálu ZŠ z přilehlého malého sídliště, ulice Na Úbočí. Ihned na začátku začínáme stoupat cestou po přilehlé louce směrem k lesu.

Zhruba po 100 metrech se dostáváme do stínu lesa a běžíme stále stoupající lesní cestou, která není moc široká a občas nám v cestě překáží nějaký ten větší kámen, kořen nebo vymletá cesta po dešti a musíme si dávat pozor, kam došlapujeme. To ale netrvá moc dlouho a na 2.kilometru dorazíme na první lesní rozcestí.

Budeme pokračovat rovně již po široké, upravené písčité cestě. Je tu i možnost odbočit doleva z kopce, kde bychom přiběhli do údolí k Harcovskému potoku a dále do Liberce – Harcova. Vraťme se ale k naší trase. Po zhruba 600 metrech dorazíme k dalšímu rozcestí.

A máme tu opět dvě možnosti, buďto odbočit doprava a seběhnout přes farmu Vyšehrad zpět do Jablonce nebo, tak jak to uděláme my, zahnout vlevo po červené turistické značce směr Hašlerova chata. Ihned za zatáčkou jsme opět na rozcestí dvou lesních cest. Ta levá by nás dovedla na naučnou stezku, která vede z Harcova a kterou už popsal Petr ve svém příspěvku "Z Liberce do Jizerských hor".

My ale zatím neopustíme naši červenou a pokračujeme mírným stoupáním směr „Hašlerka“. Asi po kilometru se dostaneme do místa, kde červená značka odbočuje na velmi úzkou a nekvalitní cestu a tak radši pokračujeme stoupáním po naší široké cestě, až se za zatáčkou před námi otevře delší rovinka, na jejímž konci musíme opět na rozcestí zahnout vpravo.

Tady na nás čeká asi kilometrový výběh na již zmíněnou Hašlerovu chatu (dnes správně Hotel Murano, ale každý jablonečák mu neřekne jinak než Hašlerka). Těsně před hotelem je po pravé straně lesní Křížová cesta s lesním pramenem, kde se můžeme po téměř 5 kilometrovém stoupáním i osvěžit. No a po dalších 100 metrech opustíme před Hotelem Murano lesní cestu a příjemný lesní chládek.

Seběhneme již po asfaltové cestě na silnici, která vede od obce Hraničná na Bedřichov. Tady zahneme vlevo právě směr Bedřichov, kam to máme ještě asi 1,5 km a více či méně stále stoupáme. I když běžíme po asfaltce, tak tu auto potkáme spíš výjimečně a je také dostatečně lemována stromy, které nám poskytnou příjemný stín. No a konečně se dostáváme pod sjezdovku Maliník na Bedřichově.

Tu necháváme po své levé ruce a pokračujeme rovně po asfaltové cestě, která se zanedlouho stočí směrem k hlavní silnici, která vede z Jablonce do Bedřichova. Tady u Hotelu Jelínek opět měníme směr a zahýbáme doleva. Na této hlavní silnici to vydržíme asi kilometr a u centrálního parkoviště z ní odbočíme doleva. Dostáváme se na konečnou zastávku MHD linky č.1 a ihned nad ní je všem běžkařům známý vstup do lyžařské magistrály, který je přes léto využíván také milovníky tenisu.

Tady nás čeká nejnáročnější část trasy. Zhruba ještě nějakých 50 metrů stoupáme po asfaltové silnici, která se potom stáčí prudce doleva. Máme dvě možnosti, buď pokračovat stále po asfaltce až na Královku nebo před zatáčkou uhnout na širokou udusanou písčitou cestu, před kterou je dopravní značka „zákaz vjezdu cyklistům“. Ten, kdo dá přednost této cestě, brzo pochopí, proč tam ta značka je.

První část je ještě celkem přijatelná, ale najednou se před vámi objeví opravdu prudké asi 300 metrů dlouhé stoupání, na kterém překonáte 50 výškových metrů. Tepová frekvence je tu na maximu, ale zatím jsem to pokaždé vyběhl. Po těchto náročných 300 metrech se dostanete na asfaltku, kterou jsme opustili u dopravní značky. Teď máme před sebou již jen pár metrů mírnějšího stoupání na nejvyšší bod naší trasy. Dobíháme na „Královku“, horskou chatu s rozhlednou, 858 metrů nad mořem.