Vadí vám horko? Zkuste North Pole Marathon

Běžcům, kteří se potřebují trochu ochladit, nabízíme přechod z horkého asfaltu na ledovou plotnu v oblasti severního pólu. Tam se na jaře koná maratón, který se jako jediný na světě běží "na vodě" a kde by se místo ionťáku hodil více grog.

7.dubna ruské nákladní letadlo Antonov-74 přistálo na provizorní ledové přistávací ploše dočasné ruské základny Borneo. Základna je umístěna na 89° severní šířky, vzdálené pouze 40 mil od severního pólu.

North Pole Marathon 2006 je nejseverněji organizovaným maratónem a jediným, který se běží "na vodě". Žádná pevná země pod nohama, jen 4000m oceánu, který se rozkládá pod 2-4m silným a stále unášeným ledem.

Základna je budována každým rokem v dubnu, kdy je led dostatečně pevný pro přistání nákladních letadel. Kemp se skládá z vytápěných stanů a dvou helikoptér Mi-8 a slouží jako operační základna pro všechny výzkumné expedice na severním pólu.

Členové maratónské expedice byli dopraveni na základnu ze Svalbardu, největšího ostrova norského souostroví Špicberky mezi 74° a 81° severní šířky. Základna přivítala účastníky maratónu neobvykle mírnou teplotou –10 ºC a 24hodinovým denním světlem, který zde trvá od 21. března do 21. září.

Organizátoři "vytýčili" trasu závodu tak, aby se vyhnuli velkým nerovnostem a prasklinám v ledu. Právě tyto přírodní překážky a výjimečně obtížný terén ledových pahorků a ploch s hlubokým prachovým sněhem vedly organizátory k vytýčení okruhu pouze v délce 2.64 km.

Dále muselo být přihlédnuto k měnícímu se počasí, špatné viditelnosti a barevnému splývání oblohy a země při zatažené obloze. Běžci museli během závodu celkem šestnáctkrát použít GPS.

V poli padesáti čtyř závodníků byl favoritem Michael Collins z Irska, který vyhrál v únoru  Sahara půlmaratón 2006. Mezi ženami byla favoritkou Alison Hamlett z Británie. Každý běžec svojí účastí chtěl dosáhnout vlastní cíl: získat peníze na charitu, stanout na devadesátém severním stupni (přesně na severním pólu). Někteří běžci chtěli zažít jen trochu nebezpečí a pro jiné to byl dokonce jejich úplně první maratón.

Deset běžců čekalo na svoji účast skoro dva roky. V roce 2005 byl maratón zrušen kvůli sporu mezi francouzskými a ruskými logistickými operátory. Organizátoři letošního maratónu proto nabídli těmto zklamaným závodníkům účast bez povinnosti uhradit zvýšené náklady nebo možnost refundace již zaplacených peněz. Všech deset běžců neváhalo přesunout svoji účast na letošní rok.

Prioritou během závodu bylo udržet tělo v suchu a ochránit ho před nepříjemným větrem. Proto se doporučuje zvolit více odlehčených vrstev než se obléknout do jedné nebo dvou silných. Vrchní část oblečení každého běžce se skládala z vrstev z materiálů thermal, fleece či windproof, zatímco pro ochranu spodní části těla postačil thermal a windproof.

Speciální ochrana musela být věnována těm částem těla, které jsou náchylné na omrzliny. Většina  běžců si oblékla dvoje ponožky pod neoprenovou vrstvu, aby uchránili prsty a chodidla v teple. Na rukách dvoje rukavice, tenké prstové a jako druhé vrchní palčáky. Hlavu ochránila kukla, čepice, fleece kolem krku, na obličej maska a velké ochranné brýle. Vzhledem měkkému a hrbolatému terénu se skoro celé pole závodníků rozhodlo použít sněžnice.

8. dubna, ve 12.00 hodin moskevského času, byl závod za dobré viditelnosti a prakticky v bezvětří odstartován. Teplota na startu ukazovala příjemných –10 ºC. Od startu do toho šlápli oba favorité Ir Collins a Němec Carsten Kolle, společně prochřupali prvních 10km poklidným ale nezkrotným prostředím. Z polárního medvěda, který byl spatřen kolem trati se vyklubal kolega-závodník, který se na jeden okruh převlékl do kostýmu.

Bez viditelných orientačních bodů v krajině se zhruba tříkilometrový okruh zdál delší. Ale největší problém byl měkký sníh, který pokrýval trasu závodu. Podmínky byly podobné vysilujícímu běhu na pískové pláži, takže bylo nemožné udržovat rytmus. Na druhé straně mírná teplota dovolila závodníkům odložit kukly, masky a brýle na obličej.

I přes zmíněné zděšení ze setkání s polárním medvědem byl Collins ve svém úsilí vytrvalý a "v pohodě" pokračoval za zhoršující se viditelnosti a klesající teploty (-23 ºC) ke svému vítězství v čase 4:28:35, druhý doběhl Kanaďan Kasumovich za 5:06:54. Britka Alison Hamlett stanovila časem 5:52:56 nový ženský rekord polárního maratónu.

Jako poslední hrdinové svorně doběhli v čase 12:26:20 Američané Ginny Turnerová a Jim Lawrence (trochu extrémní místo pro rande, pozn.red.). Závod dokončilo všech 54 účastníků, někteří z nich se stali členy Klubu maratónského "Grand Slamu". Tento klub je určen pro běžce, kteří úspěšně dokončí maratóny běžené na všech kontinentech.

Ostatní závodníci úspěšně absolvovali svůj první maratón zaběhnutý na nejfantastičtějším místě, které si vůbec můžeme představit. Současně bylo získáno asi 500.000 EUR pro různé charitativní organizace.

Dokončit tento závod nebylo jediným zlatým hřebem. Následující den všichni účastníci absolvovali helikoptérou zbývající krátkou vzdálenost na vysněný severní 90°.

Příští rok bude Mezinárodním polárním rokem. Pokud se chcete registrovat na North Polar Marathon 2007 navštivte www.npmarathon.com. Účastnická místa jsou striktně omezena v závislosti na kapacitě letecké dopravy do místa konání maratónu. Za svoji účast zaplatíte "pouze" 9.300 EUR. Nezapomeňte si přibalit palčáky!