Vyšplhejte na tři jablonecké rozhledny

Zatímco minulá trasa v Jizerských horách "Z Jablonce nad Nisou na Královku" vás zavedla na jednu z rozhleden, které se v okolí Jablonce nachází, tentokrát zdoláte rovnou tři najednou. Náročný 25ti kilometrový okruh vám nabídne nejen příjemný běžecký zážitek, ale i nádherný rozhled po české krajině.

Start trasy je opět v Jablonci - Rýnovicích na malém sídlišti v ulici Na Úbočí. Vydáme se sídlištěm a na jeho konci seběhneme na Janovskou, hlavní silnici, která vede do Janova a Bedřichova.

Pro místní a milovníky bílé stopy nebude problém start trasy, resp. Janovskou ulici najít. Pro ostatní návštěvníky existuje snadné spojení do Janovské ulice od vlakového i autobusového nádraží. Kousek od obou nádraží je totiž zastávka MHD, a autobusovou linkou č.1 směr Janov – Bedřichov nebo linkou č.10 směr Janovská, se dostanou do zastávky Janovská.

Po Janovské ulici běžíme jen 200 metrů, u firmy Hable odbočíme doprava, a začneme stoupat mírným kopcem. Na vrcholku prudce zahneme vlevo do ulice Sněhová, kde nás čeká prudký 300 metrový výběh.

Tak jak prudce stoupáme, tak i následně prudce klesáme a na konci klesání u zahrádkářské kolonie, za třetí Jabloneckou přehradou opět prudce měníme směr a zahneme vlevo. Tady opouštíme asfalt a vbíháme na poměrně širokou lesní cestu. Míjíme několik rozcestí, ale stále se držíme cesty, která vede do kopce. Na jejím vrcholku se dáme doleva.

Zhruba po padesáti metrech se napojíme na lesní cestu, která vede na Jindřichov. Na ní odbočíme doleva. Chvíli ještě běžíme do kopce, ale pak nás čeká krátká lesní rovinka na jejímž konci vyběhneme nakrátko z lesa.

Na této louce, pokud budeme mít štěstí, můžeme vidět pasoucí se stádo srn. Většinou ani neutečou a jen zpozorní, zda neběžíme jejich směrem. Zde je poslední možnost ke krátkému odpočinku před první rozhlednou při běhu z mírného kopce.

Hned jak vběhneme znovu do lesa, začíná další stoupání, které skončí až na Bramberku. Asi po 500 metrech se dostáváme do Jindřichova na jeho horní konec, kde je po levé straně chatka s občerstvením obležená cyklisty, a přes silnici turistický rozcestník.

Tady se napojíme na modrou turistickou značku a po ní budeme pokračovat do strmého stoupání. Cesta je tu hodně kamenitá a samý výmol, ale to naštěstí netrvá moc dlouho, a po chvíli se povrch změní v příjemnou lesní cestu.

Příjemnou pouze v uvozovkách, protože měřič TF tu ukazuje tepovou frekvenci těsně pod maximem, a to bude ještě chvíli pokračovat. Stále se držíme modré značky, která tu vede už souběžně se žlutou a u rozcestníku v západním sedle Bramberka se k nim přidá ještě červená.

Odtud je to na Bramberk už jen půl kilometru. Stoupání se zmírňuje a během chvíle se objeví rozhledna s turistickou chatou Bramberk. Rozhledna byla postavena r. 1912 a je v létě i v zimě hojně navštěvovaná. 

Máme za sebou šestikilometrové stoupání a jsme 787 metrů nad mořem. Z vrcholku budeme pokračovat doleva po asfaltové cestě do Horního Maxova. Pár metrů pod rozhlednou mineme po levé straně restauraci Myslivecká chata.

Za ní v lese je přírodní střelnice, kde si můžete po předchozím objednání pod vedením myslivců zastřílet na asfaltové holuby. Sám jsem si to jednou s kamarády vyzkoušel a trefit se není nic jednoduchého.

 Jakmile vyběhneme v Horním Maxově z lesa, prudce odbočíme doprava a necháme po své levé ruce plot jelení obory. Odtud nás čeká čtyřkilometrový seběh po asfaltové silnici až do Lučan. Auto tu však potkáme spíše  vyjímečně.

V Lučanech doběhneme až na hlavní silnici, která vede z Jablonce do Tanvaldu. Tady odbočíme opět doprava a vydáme se po ní směrem na Jablonec. Po sedmistech metrech, u restaurace Fatra ji opustíme a zahneme doleva. Napojíme se na červenou značku, po které poběžíme až na Černou Studnici. Sestoupali jsme do nadmořské výšky 500 metrů. Při klesání jsme dost času si odpočinout a nabrat nové síly, které budou ještě potřeba.

Zdoláme další kopec a po krátké rovince se dostaneme na rozcestí kde je potřeba si dát pozor, abychom zahnuli správně vlevo po červené. Odbočka se lehce přehlédne.

Pokračujeme pro změnu stoupáním, mineme rozcestí se zelenou turistickou značkou, a běžíme rovně stále po červené směrem na  Novou Ves. Po levé ruce spatříme nově postavenou rozhlednu s restaurací, která slouží jednomu z mobilních operátorů jako vysílač. V Nové Vsi přeběhneme napříč hlavní silnici a pokračujeme mezi rodinnými domky.

Je před námi nejtěžší úsek cesty. Za pensionem Vesna se cesta hodně zúží, a zde začíná další krpál.

Je to zkratka, která vede přímo k další rozhledně a my se nemusíme  kroutit po silnici. Tu jen občas přeběhneme. Po posledním překonání silnice se k naší červené turistické značce přidá ještě značení jabloneckého vyhlídkového okruhu pro pěší.

Cesta opět rozšiřuje a zpočátku to vypadá na odpočinkový běh. Zdání klame. Po pár metrech začíná velmi prudké stoupání, kde jsou místy vybudované schody, a kousek se dokonce běží i po dřevěné lávce.

Musím přiznat, že když si tuto cestu prohlížím později na fotkách, tak mi náročná nepřipadá. Ale při pohledu na tepovou frekvenci zjišťuji, že jsem 2 tepy nad TFmax, kterou mi naměřili ve sportovní laboratoři. Míjím tu také partu turistů, kteří se za mnou otáčejí, a vyslechnu si něco o bláznovi. V tu chvíli mi letí hlavou, zda nemají náhodou pravdu.

Konečně je tu vrchol ! Po dvoukilometrovém stoupání z Nové Vsi, kde jsme byli ve výšce kolem 600 metrů nad mořem, jsme rázem ve výšce 869 metrů n.m., na nejvyšším vrcholu Černostudničního hřebene. Před námi stojí rozhledna s turistickou chatou, kterou postavil v roce 1905 klub českých turistů. KČT sem dodnes pořádá každoroční Novoroční výšlap, kterého se i po silvestrovské noci účastní stovky lidí.

Z rozhledny je nádherný výhled na Jizerské hory, Krkonoše a na Český ráj. Až se dostatečně pokocháme, pokračujeme po asfaltové cestě značené modrou značkou, směrem k Dolní Černé Studnici. I během klesání máme stále krásný výhled na již zmíněný Český ráj se svou dominantou hradem Trosky.

V  Dolní Černé Studnici se ocitneme opět na hlavní silnici, a po ní odbočíme vpravo do Jablonce - Vrkoslavic.

Závěrečnou část trasy poběžíme už jen po asfaltu. Těsně před značkou Jablonec nad Nisou se na křižovatce, kde se hlavní stáčí doleva, vydáme prostřední cestou kolem rodinných domků (ulice Turistická a Ke Starému Buku), kterou seběhnete opět na hlavní silnici. Tu přeběhneme, a po značeném vyhlídkovém okruhu budeme pokračovat do mírného kopce.

Proběhneme okolo základní školy, malým parčíkem, a na jeho konci zahneme doprava do Stavební ulice, která nás dovede k dnešní třetí, a poslední rozhledně.

Jedná se o dominantu města Jablonce, restauraci s rozhlednou Petřín. Z tohoto místa je dle mého nejhezčí výhled na Jablonec a hřebeny Jizerských hor.

Od rozhledny pokračujeme Petřínskou a Západní na Malé Vrkoslavice. Tam odbočíme doprava a pokračujeme z kopce. Za chvíli mineme rekonstruovaný fotbalový stadion a dostaneme se na další hlavní silnici, která vede z Jablonce na Prahu.

Po ní se vydáme směr centrum. Běžíme 200 metrů, potom zahneme doleva po známé značce Jabloneckého vyhlídkového okruhu. Ta nás zavede na Žižkův vrch. Tam proběhneme okolo  školy, a lesíkem seběhneme na Libereckou ulici.

Tu přeběhneme, a kolem strojírenského zkušebního ústavu pokračujeme ulicí Tovární až na kruhový objezd. Na něm odbočíme vlevo směr Liberec, a ulicí Belgickou pokračujeme k našemu cíli. Po delší rovince se Belgická stáčí doleva, ale my pokračujeme rovně kolem prodejny vozů Peugeot až k motorestu H+H. To už jsme opět v Rýnovicích a k cíli je to doslova už jen pár metrů.