Zaregistrovat »

Využijte TF k lepšímu tréninku

Aleš Tvrzník | 5. 10. 2006 | Přečteno: 7492×

Využijte TF k lepšímu tréninku

Řízení běžeckého tréninku podle tepové frekvence je už dnes pro většinu systematicky trénujících běžců samozřejmostí. Přesto se občas setkáváme s výjimkami a protiargumenty typu, že jakéholiv řízení intenzity a s ním nezbytně spojená technokratizace a nejrůznější výpočty jen narušují radost ze samotného běhání.

Reklama

S tímto názorem lze souhlasit snad jen u svátečních běžců bez jakýchkoliv běžeckých ambicí a cílů, kteří tak veškeré řízení tréninku pojímají metodou "pokus a omyl".

Z praxe ovšem víme, že se tito běžci často dopouštějí zásadní metodické chyby a nevědomky běhají příliš intenzivně, čímž nerozvíjejí (pro ně tak důležitou) základní aerobní vytrvalost. Vlastně se tak přetěžují a předem odsuzují k nezdaru. Logicky potom u nich nelze očekávat pocity běžecké euforie a ani trvalejší zájem o běh.

Pokud nám ovšem jde o systematické zlepšování kondice, individuální zlepšování běžecké výkonnosti a nechceme vlastní organizmus více poškodit než mu prospět, je řízení tréninku podle tepové frekvence prakticky nevyhnutelné.

Ano, řízení podle tohoto parametru určitě není všespasitelné a zcela stoprocentní, ale rozhodně dostupné každému běžci a přitom i poměrně vysoce efektivní.

V tomto článku se zamyslíme nad tepovou frekvencí, jejími důležitými hodnotami a zejména nad jejím praktickým využitím v běžeckém tréninku.

Tepová frekvence jako přímý ukazatel efektivity práce srdečního svalu a cévního systému závisí na celé řadě faktorů, z nichž nejdůležitější je trénovanost a věk.

Zjednodušeně můžeme říci, že při zvýšení intenzity a rychlosti běhu tepová frekvence vzrůstá. U trénovaného běžce roste tepová frekvence při běhu většinou mnohem plynuleji, bez výrazných výkyvů a s rychlejším uklidněním.

 

Klidová tepová frekvence jako důležitý pomocník

Ač by se na první pohled mohlo zdát, že klidová tepová frekvence neustále pohybově aktivní běžce až tolik zajímat nemusí, opak je pravdou. I tento ukazatel nám mnohé prozradí o naší trénovanosti i aktuálním zdravotním stavu.

Hodnoty klidové tepové frekvence se u netrénovaného člověka zpravidla pohybují mezi 70-80 tepy za minutu, u žen je průměrná hodnota přibližně o 6 tepů/min vyšší. V důsledku pravidelného tréninku se optimalizuje výkonnost srdečně cévního systému a hodnota klidové tepové frekvence se snižuje někdy až na 40-50 tepů/min.

Výzkumy prokazují, že lidé s nižší klidovou frekvencí se dožívají vyššího věku. Nejmarkantnějšího poklesu klidové tepové frekvence dosahují začátečníci. Klidová tepová frekvence začínajícího běžce klesá až o 1 tep týdně po dobu přibližně 12 týdnů. Z praxe známe případy špičkových vytrvalců s klidovou tepovou frekvencí jen něco málo nad 30 tepů/min.

Klidová tepová frekvence se měří po probuzení ráno ještě vleže, dříve, než se začneme jakkoliv pohybovat. Kromě hodnocení rozvoje vytrvalostní výkonnosti poukazuje ranní klidová tepová frekvence i na aktuální stav našeho organismu.

Pokud je oproti obvyklým hodnotám zvýšena o více než  5 až 10 tepů/min, není něco v pořádku. Příčinou může být nedostatečná regenerace po předchozím náročném tréninku (z dlouhodobějšího pohledu se může jednat o přetrénování), dále začínající onemocnění (infekce) a v neposlední řadě i důsledek nedostatečného spánku nebo nadměrného požití alkoholu.

Podle příčiny zvýšení klidové tepové frekvence je rozhodně v těchto případech zapotřebí upravit tréninkový plán, zařadit lehčí trénink nebo úplné volno. Velmi častou chybou "přemotivovaných" běžců s pevnou vůlí je názor, že se taková situace musí "rozběhat". Propukající infekce se potom snadno šíří a v krajním případě může postihnout i srdeční sval s fatálními důsledky.

(dokončení za týden)

 

Mgr. Aleš Tvrzník
Odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportu, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů a publikací. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.

Reklama
Hodnocení článku
56.82% (99 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 7)

  • Marcel | 08. 10. 2006, 08:21

    Velmi slibně se rozvíjející článek. Jen doufám, že se nesoustředí na využití tepové frekvence pouze pro trénink vytrvalostního běhu ale i běhu na krátké (sprint) a střední tratě. Myslím, že o této problematice bylo popsáno obecně mnohem méně. Používám běh jako skvělý doplňěk pro zvýšení fyzické kondice pro jiný sport ve kterém soutěžím a potřebuji rozvíjet především rychlost a rychlost-vytrvalost. Věřím že v tomto ohledu snad nebudu jediným čtenářem, kterého by i tato oblast zajímala.

    • Aleš Tvrzník | 09. 10. 2006, 21:18

      Ahoj Marceli,
      asi Tě zklamu, ale ani ve druhé části článku se přímo o práci s TF u sprintů a středních tratích nezmiňuji. Některé věci se sice s dlouhými běhy překrývají, ale pokud by toto téma skutečně zajímalo více čtenářů, určitě se k němu ještě dostanu samostatně.
      Aleš Tvrzník

  • Jana26 | 20. 11. 2006, 19:28

    Dobrý den, lámu si hlavu jak je možné že před 3 lety kdy jsem začala pravidelně běhat(500 km/rok) a zároven jezdit na kole(6000 km/rok) jsem měla klidový tep 70 a nyní po třech letech usilovné dřiny je to jen o 4 tepy lepší tj. 66 ?? Což lze ještě přisoudit tomu, že jsem o 3roky starší... dalším věc-loni jsem bez problému při běhu i na kole dosahovala 200tepu/min a letos mám při 190 již pocit naprosté hranice. Nedokážu se už vyhecovat k většímu "ždímání" , ale trva to celý letošní rok

    • Aleš | 21. 11. 2006, 14:27

      Ahoj Jano,
      příčin může být celá řada, ale pravděpodobně jde o nějaký metodický problém (např. nízká aerobní kapacita). Pro důkladnější posouzení by bylo potřeba vyhodnotit tréninkový deník a popř. sledovat další fyziologické parametry (ANP).
      Aleš Tvrzník

  • Přítel | 20. 11. 2006, 23:17

    Ahoj, chtěl bych se zeptat na následující věc: někde jsem četl, že když jednodušší testery nezohledňují hodnotu klidové TF, mění se nastavení parametrů pro rozsahy jednotlivých pásem (aerobní práh). Je to pravda? Pokud ano, co to způsobuje? A jakým způsobem získám ty "správné hodnoty" pro trénink?

    Předem díky :-)

    • Aleš | 21. 11. 2006, 14:31

      Ahoj,
      metodik a testů pro nastavení rozsahů jednotlivých pásem TF je mnoho. Asi nejobjektivnější z nich je určení tzv. vlastních zón. Ještě přesnější je samozřejmě stanovení ANP v laboratoři.
      Aleš Tvrzník

  • Traged2 | 07. 03. 2007, 14:14

    Dobry den.
    Prave som zacal s behanim a tu v tomto prispevku citam o tom ake uzitocne je merat si tepovu frekvenciu.Rozhodol som sa,ze sa na to dam.Ale ako zacat? Ak som spravne pochopil tento clanok tak na uvod mi postaci vzorec 220 minus moj vek mi vyjde nejakych 187 co je asi hodnota nad ktoru by moj tep nemal pocas treningu vystupat.To my vystaci na nejake tie prve mesiace.Ale co dalej? Tu sa pise,ze tym ze clovek pravidelne trenuje sa meni jeho aerobny a anaerobny prah.Viete mi poradit co potom? Ako budem vediet na akych hodnotach mam drzat svoju tepovu frekvenciu??

    Dakujem za skoru odpoved.

Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama