Miloš Škorpil | 4. 12. 2006 | Přečteno: 3236×
Venku to sice pořád vypadá, jako by si s námi chtělo dát v blízké době rande jaro, ale raději tomu moc nevěřte, rosničky slibují, že i letos zima přijde. Nám běžcům tohle počasí určitě velmi vyhovuje, ale taky je pěkně zrádné. Pořád si myslíme, jak je teplo, a pak stačí, aby jen sluníčko schovalo svoje pichlavé prstíky a už se ochlazuje. Co dělat, když máme pocit, že na nás něco leze?
Tenhle čas je jako stvořený si uhnat nějaké nachlazení, proto bychom měli pečlivě zvažovat, co si na sebe před během oblékneme, zásobovat tělo vitamíny a tekutiny doplňovat raději ve formě teplého čaje než studeného piva.
A co dělat, když to naše tělo nezvládne a nějaký ten bacil v nás živnou půdu pro své reje přeci jen najde?
Na lehké nachlazení může mít pohyb příznivé účinky. Uvolní ucpaný nos, zbaví vás nepříjemných pocitů a podpoří odkašlávání, aniž by se průběh nachlazení zhoršil nebo se prodloužilo jeho trvání. Důležité jsou subjektivní pocity. A samozřejmě příznaky. Jsou běžci, kteří trénují i s chřipkou či jinými virovými onemocněními, ale to je nezodpovědné a může to mít vážné následky.
Obecně platí, že pokud nemáte horečku a vaše obtíže jsou lokalizovány "nad krkem" (rýma, kýchání, "těžká" hlava, případně mírné škrábání v krku), neměla by průměrná námaha vést ke zhoršení. Pokud si nejste jisti, zkuste na záčátku jen lehký trénink. Cítíte-li po deseti minutách subjektivní zlepšení stavu, trénink dokončete.
Pokud vás ale potrefí některá z těchto nemocí, je lepší po dobu jejího působení trénink zcela vysadit. Tyhle choroby se vyznačují tím, že když je podceníme, tak nám to dají v dalších týdnech či měsících pořádně "sežrat" tím, že budeme dlouhodobě unaveni a stále si budeme lámat hlavu, kde jsme udělali chybu.
V horším případě si zaděláváme na problémy po zbytek života (srdce, klouby apod.). Takže pokud budete mít chřipku nebo angínu, dejte na radu lékaře a dodržte dobu léčby. Poté co se uzdravíte, začněte s tréninkem tak, že budete běhat obden 5 – 10 km. Rozhodně ne více, až v druhém a dalších týdnech po nemoci začněte postupně s normálním tréninkem.
Ale snad již brzy přijde ona avizovaná zima a mráz a všechny viry a bacily vyhubí dřív, než si na nás smlsnou.
týden | Po. | Út. | St. | Čt. | Pá. | So. | Ne. |
| 20.11.– 26.11. | volno | 8 km volně | volno | 8 km volně | volno | 12 km volně – v terénu nebo kopcích | 8 km volně |
| 27.11. – 3.12. | volno | 8 km volně | volno | 8 km volně | volno | 14 km volně – v terénu nebo kopcích | 8 km volně |
| 4.12. – 10.12. | volno | 8 km volně | volno | 10 km volně | volno | 16 km volně – v terénu nebo kopcích | 10 km volně |
| 11.12. – 17.12. | volno | 8 km volně | volno | 8 km volně | volno | 12 km volně – v terénu nebo kopcích | 8 km volně |
| 18.12. – 24.12. | volno | 8 km volně | volno | 10 km volně | volno | 16 km volně – v terénu nebo kopcích | 10 km volně |
V úterý a ve středu je možné místo volna zařadit například hodinu plavání, spinningu, aerobiku nebo obdobných aktivit.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Miloš to napsal moc pěkně. Jako doktor si dovoluji jen doplnit, že u běžné rýmy obvykle první den, kdy má běžec pocit, že na něj něco leze se ještě dá tréninkem někdy i závodem nějak projít. Když to do druhého dne zmizí lze běhat bez problémů dál. Vznikne-li onemocnění, tak bych na dalších tak asi 5 dnů i v případě běžné rýmy běhání vypustil. I viry napadající srdeční sval se na počátku mohou projevit pouhou rýmou bez teploty. Obvykle po 5 dnech se příznaky rýmy zmírní a přetrvává jen hustá hlenová sekrece z nosohltanu případně nevelký mírně produktivní kašel. Pak není-li hlen z nosohltanu, z dutin nebo z průdušek žlutý či zelený, není teplota, není únava nebo jiné příznaky vážnějšího onemocnění je možné běhat ale ne tzv.na krev. Pak jak vyplývá z Milošova příspěvku se rekonvalescence může i přiměřenou vytrvalostní zátěží zrychlit. Běžec pak odeznívající nachlazení při zátěži tzv. vypotí a je v pohodě.
Tomáši, díky za doplnění.