Michal Jalovecký | 19. 12. 2006 | Přečteno: 1655× | Tisk článku
Měsíc a půl dlouhá závodní pauza byla příležitostí pro kvalitní potrénování běhu a především přiživení běžeckého objemu. To se mi docela podařilo, takže jsem se těšil na nedělní Českobrodskou vánoční desítku.
Moje obavy, aby se neopakovala loňská situace, kdy napadlo v noci před závodem deset čísel sněhu, se naštěstí nevyplnily, naopak bylo na prosinec příjemně teplé počasí.
Tréninkový týden byl volnější, nepodařilo se mi překonat deset tréninkových hodin, především z pracovních důvodů. V pracovních dnech došlo jen na lehký klus. Třicítku z předchozí neděle jsem v nohách cítil ještě při středečním klusu. V pátek už to bylo dobré, běželo se mi lehce.
V sobotu ráno jsem zvažoval, jestli vyjet, protože bylo jasné, že tím trochu utrpí nedělní výkon, ale azurovému, byť lehce mrazivému počasí se nedalo odolat a nebylo co řešit. Tradičním místem startu víkendových švihů v Nymburce je plavecký bazén.
Sešlo se nás u něho šest a vyrazili jsme. Vzhledem k pěknému počasí se tempo blížilo ke třicítce, docela slušný kalup na prosinec. Doma mi to dalo 60 km a spokojenost. Večerní plavecký trénink byl zaměřen na techniku, pohrával jsem si ze záběrem a bavilo mě to.
Když mě Petr Lhota v pátek naťukl, že bychom si mohli před závodem desítku oběhnout jako rozklus, dlouho jsem se té myšlence nebránil. Byla by škoda nevyužít takové nabídky a v neděli krátce před půl desátou jsme vyběhli.
Obrátková desítka vede celá pěkným lesem s jen minimálním provozem. Po celotýdenním běhu převážně ve městě to byl balzám. V závodě bylo cílem jít na čas mezi 38 a 39minutami. Běželo se mi dobře, pouze mi vadilo, že se mi v mokru smekaly boty, takže jsem nemohl moc těžit se svého dlouhého kroku. S časem a výkonem spokojenost a také mě potěšilo, že vydržel nárt, který mě od Stromovky pobolíval.
Celý týden proběhl následovně:
| den | náplň tréninkové jednotky | objem |
| pondělí | plavání s etrialon, technická cvičení s piškotem | 2,5 km 8 km |
| úterý | volno |
|
| středa | klus na tepu 142/´ | 10 km |
| čtvrtek | volno | |
| pátek | 11 km klus na 157/´, ABC, 5x100/MK100, V1 | 13 km |
| sobota | Kolo 28km/h na tepu 149/´ | 60 km |
| neděle | Českobrodská vánoční desítka za 38:59´; R10, V4 | 24 km |
Dnes na mě čeká lehce „kontroverzní“ téma, jak ukazují některé reakce v předchozích týdnech. Psát o běhu na běžeckém serveru je přeci jen trochu risk. Každopádně patřím mezi českými ironmany k nejlepším běžcům a vzhledem k tomu, že moje běžecká výkonnost má zatím stále stoupající tendenci, nemyslím si, že bych to dělal špatně.
Moje osobní ironmanské běžecké maximum činí 3:25h a doufám, že se mi ho podaří časem zlepšit a hlavně stabilizovat někam pod 3:20hod. O tom, že skvěle funguje přenositelnost vytrvalosti především mezi cyklistikou a během, jsem již psal.
Ověřil jsem si to na sobě především v letech 2003 a 2004. V té době bylo evidentní, že potřebuji vylepšit svou cyklistickou výkonnost a zaměření tréninku bylo výhradně na kolo. Na běžecký trénink jsem lehce rezignoval a měsíční dávka tak klesla pouze na 100 km. V závodě to pak ale nebylo znát a dokázal jsem běžet maratón téměř pokaždé pod čtyři hodiny.
Začínající ironman by se měl především vyvarovat skokovému navyšování běžeckého objemu. Když zahájíte přípravu na dlouhý triatlon, je to pro organizmus velká zátěž. Najednou máte na programu každý den nějakou disciplínu a výsledkem toho bývá často oslabení imunity anebo zranění.
Proto to s běháním nijak extrémně nepřehánějte a rozdělujte svůj tréninkový čas rovnoměrně mezi všechny disciplíny. Doporučuji běhat dvakrát týdně (středa-sobota) hodinu a půl až dvě hodiny. Tempo běhu by nemělo být zbytečně rychlé.
Je třeba si uvědomit, že při závodě asi nepoběžíte pod pět minut na kilometr, takže je zbytečné pohybovat se takto rychle v tréninku. Spíše je dobré vyběhat si svoje rovnoměrné tempo, na které pak bude organismus při závodě připraven.
Úspěšný výkon v běhu při ironmanu se skládá z více složek, které je nutné zvládnout. Kromě běžecké výkonnosti je dalším limitním faktorem schopnost organizmu přijímat potravu. A hlavně přijímat jí v tom tempu, kterým běžíte.
Toto je třeba také trénovat, osobně několik let používám pás s lahvičkami, do kterých si doma připravím iontový nápoj a nebo mix Coca-Coly s vodou. Do kapsy pak beru gel a nebo energetickou tyčinku.
Závod, především v teplém počasí, často doprovázejí křeče. Prevencí před nimi je pravidelný strečink a také solné tablety, které ale nemusí každému sednout a je dobré si jejich užití také vyzkoušet v tréninku.
Poslední důležitou úlohu hraje psychologická příprava. Je třeba naladit se na to, že vás po náročné dřině ve vodě a na kole čekají dlouhé hodiny souvislého běhu. Částečně se na to můžete připravit již v tréninku. Je dobré dostat se v závěru zimní přípravy až přes dvě hodiny souvislého běhu. Pokud tuto metu budete schopní zdolat, psychicky vám to hodně pomůže.
Jak by měl asi vypadat následující týden:
| den | náplň tréninkové jednotky | objem |
| pondělí | plavání - technika | 3 km |
| úterý | klus na tepu do 155/´ | 12 km |
| středa | volno | |
| čtvrtek | plavání - technika | 2 km |
| pátek | výklus do 155/´ | 12 km |
| sobota | vytrvalost do 150/´ | 60 km |
| neděle | vytrvalostní běh | 25 km |
Michal Jalovecký
30 let, absolvoval přes 100 triatlonů a deset Ironmanů
cíl na jaro: maraton pod tři hodiny (letos Stromovka: 3:00:41)
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Klidně Michale piš,nejsem sám kdo se zájmem čte Tvoje příspěvky.Přeji hodně trpělivosti v boji s "větrnýni mlýny".:-)
Ahoj, diky za podporu a pekny den, Michal
Sice to je dotaz trochu mimo clanek, ale zajimalo by me, jak je to s prevlikanim po plavecke casti na dlouhym triatlonu? U normalniho triatlonu chapu, ze tam se asi nikdo do suchyho a pohodlnejsiho neprevlika, ale u toho dlouhyho si neumim predstavit, ze kdyz se plave bez neoprenu a vylezete z vody, ze jedete tu cyklistickou cast v mokrych plavkach nebo spis vubec, ze nekdo jezdi v plavkach. Je to celkem dost km a i v cyklo kalhotach je to docela opruz. Ale treba u reportaze z Hawaje jsem si vsimla, ze vetsina ty plavky mela a asi jim to nedela problem, nebo maji nejaky specialni, ze nemaji rozedrany zadek a trisla?
Ahoj, ja vetsinou jedu cely zavod v tzv.duatlonovych kratasech, maji slabou vlozku a da se v nich bezet.Pokud je teplo tak mam na sobe jen kratky TT dres. Pokud je chladneji, tak na kole jeste i kratky cyklo dres.Kratasy uschnou rychle.Co se odrenin tyce, mazu si vsechny plochy tela, ktere se trou, pred zavodem mastnym kremem.Ahoj a mej se, Michal
Já co tak čas nehoním jako Michal, jsem se v klidu převlíkl do cyklistického. Dal jsem přednost pohodlíčku a jistotě. Ony zhruba ty 2 minutky ztráty nic neřeší, hák je v cyklistice stejně zakázaný, tak je jedno asi ty před tebou ti poodjedou. A po převlečení do běžeckého se v maratónu další 2 minutky naprosto ztratí.
No napadlo me, ze "normalni" triatlonisti se prevlikaji do pohodlnyho a par minut ztraty neresi:)
Těžko říci, kde je hranice "normální". Loni jsem se převlékal vždy, letos už jen na IM. Holt na kratším by mohla ujet zajímavá skupinka. Tak uvidím, jak to bude pokračovat:-)
V roce 1998 jsem si zkusil IM. V depu jsem nijak nespěchal a v klidu se osušil a převlékl. Strávil jsem tam 9:19, resp. 9:29 minut a ani mi to nepřišlo :-). Můj
brácha, který tehdy zkoušel duatlon ze mě ale šílel :-)
Je pravda, že mi ale šlo o to závod rozumně dokončit. Dneska pokud bych šel do něčeho podobného (jako že asi ještě někdy půjdu), tak bych to už také řešil jinak.
(Kdysi) na vejsce (nejake lodenice u barandova) jsem delal (trenoval, nikdy jsem zadny zavod nedal) triatlon a pokud si dobre vzpominam, tak se prevlikali vsichni. Ale je pravdou, ze cil byl dokoncit, nikoliv nejaky cas.
Já si vzpomínám, že jsme si v 80. letech nechávali v jednom družstvu v Holešovicích v Praze ušít podle cizích časopisů takové kombinézy z jakési pružné syntetické tkaniny, ve kterých jsem pak plaval, jel na kole i běžel. Protože jsem v té době ještě běhal i jezdil na kole na boso, pouze jsem přezouval. Jak píše Devce: "Všechno jde, když se chce." :-)
Ono to neni ani tak otazka casu, jsem na to spis zvykly z kratkeho a nemam s tim problem. Dokonce už pár let nepoužívám klasické cyklistické kalhoty ani v tréninku, zadek je zvykly a nebrani se. Jinak na kratky triatlon, vzhledem k tomu, že se temer neplave v neoprenu, samozrejme pouzivam kombinezu.Tam o ty vterinky jde.