Doplňky stravy: Glutamin

Glutamin je nejen významnou aminokyselinou pro metabolismus svalů, ale také pro metabolismus imunitních buněk a buněk střevní sliznice, kde jeho přítomnost je nezbytná pro rychlou obnovu střevní sliznice i pro rychlé množení imunitních buněk v odpovědi na imunitní podnět.

Aminokyselina glutamin je patrně nejpopulárnějším antikatabolickým doplňkem používaným ve sportovní medicíně. Glutamin je hlavním konečným produktem metabolismu aminokyselin ve svalu. Je to současně nejrychleji syntetizovaná aminokyselina v lidském organismu a je také nejvíce zastoupena v krevní plazmě i ve svalech (zásoba volných aminokyselin ve svalu je z více než 60% tvořena glutaminem).

Ačkoli člověk umí glutamin syntetizovat, označují tuto aminokyselinu někteří autoři jako "podmíněně esenciální", neboť za stavů enormně zvýšené potřeby (stres, nemoc, vyčerpání…) syntéza glutaminu nestačí pokrýt požadavky organismu.

Na základě klinických pozorování, v kterých bylo zjištěno, že nemocní se sepsí ("otravou krve"), s těžkými úrazy či popáleninami, což jsou stavy doprovázené negativní dusíkovou bilancí se zvýšeným odbouráváním svalových bílkovin, mají nízké koncentrace glutaminu ve svalech i v plazmě, vznikla tzv. "glutaminová" hypotéza. Bylo provedeno několik studií, kdy těžce nemocným pacientům byl podáván intravenózně glutamin a tato léčba skutečně zlepšovala dusíkovou bilanci i funkci střevní sliznice i imunitního systému.

Jak tato fakta souvisí se sportovní výživou?

Důvody pro podávání glutaminu ve sportovní medicíně vycházejí z následujících skutečností:

1. po intenzivní zátěži dochází k útlumu funkce imunitního systému,
2. při sportovním výkonu dochází k odbourávání svalových bílkovin,
3. glutamin by měl mít schopnost stimulovat resyntézu svalového glykogenu,
4. a snižovat kyselost vnitřního prostředí,
5. hladina glutaminu v krevní plazmě klesá několik hodin po vytrvalostním výkonu o 10 až 50 %, současně dochází i k poklesu cirkulujících lymfocytů stejně tak jako dalších funkcí imunitního aparátu (například klesají koncentrace slizničních imunoglobulinů (IgA) - někdy se hovoří o "otevřeném okně" pro vstup infekce po sportovním výkonu.

A jak vypadají výsledky kontrolovaných studií, ve kterých se sportovcům podával glutamin?

1. Ačkoli suplementace glutaminem nevede k normalizaci snížených imunitních funkcí po vytrvalostních závodech, bylo v jedné (a jediné) studii prokázáno, že suplementace glutaminem (2x 5 g, těsně a 2 hodiny po závodě) významně snížilo výskyt infekcí horních cest dýchacích u maratonců. Většina autorů se však shoduje, že data z provedených studií nejsou dostatečně přesvědčivá, aby oprávnila použití glutaminu v prevenci infekcí spojených s fyzickou námahou.
2. Glutamin má skutečně antikatabolický účinek (snižuje odbourávání svalových bílkovin), podobný efekt mají však i jiné aminokyseliny a jejich kombinace.
3. Data podporující zvýšení resyntézy svalového glykogenu glutaminem jsou také nespolehlivá. Rozhodně platí, že rozhodujícím podnětem pro resyntézu glykogenu je příjem sacharidů.
4. Ve studiích zkoumajících efekt glutaminu na pH (kyselost) vnitřního prostředí po sportovním výkonu nebyl tento účinek prokázán. Autoři uzavírali, že by musely být dávky glutaminu podstatně vyšší, aby k nějakému účinku mohlo dojít.

Bezpečnost glutaminu

Podávání glutaminu je skutečně bezpečné, o čemž svědčí zaprvé zkušenosti kulturistů, kteří užívají až 50 g glutaminu denně (neskutečná dávka) bez jakýchkoli zdravotních následků. Druhým zdrojem informací o bezpečnosti glutaminu jsou klinické studie, jejichž výsledky také neprokázaly jakékoli škodlivé účinky glutaminu. Otázkou samozřejmě zůstává, zdali užívat glutamin jen proto, že nemá nežádoucí účinky.

Závěrem lze říci, že glutamin, podobně jako celá řada dalších aminokyselin či jiných výživových sportovních doplňků, není látkou, od které můžete čekat výraznější účinek ani na sportovní výkon ani na prevenci zdravotních komplikací.

Více informací o problematice podpůrných látek ve sportu na www.sportvital.cz .

Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent lékařské chemie a biochemie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxidačního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.