ZÁPISKY NESPORTOVCE: deník nového tragéda
Tomáš Rokos | 19. 1. 2007 | Přečteno: 3979×
Ahoj čtenáři Behej.com. Rád bych vás všechny pozval na společné procházení mého nového běžeckého deníku. Je skvělé, že lidi kolem Behej.com chtějí přinášet pohled na běh od skutečného tragéda. Tedy člověka, který začíná od nuly. Pojďme společně otevřít první kapitolu zápisků hrdě se hlásících k odkazu Tragédova deníku, bez kterého by tyto stránky neexistovaly.
Z člověka, který měl na vejšce zapsán jako tělocvik přípravu na triatlon a nedělal mu problém, se stal... I když nevím, proč vám to teď říkám ve třetí osobě, asi se mi ten člověk nelíbil... prostě po deseti letech práce a rodinného života jsem zjistil, že mám při svých 175 cm už více než 90 kg.
Vyjít schody v práci do třetího patra znamená se nahoře minutu vydýchávat. Jít si zakopat na zahradu se synem je tak maximálně na pět minut. Nic se nezměnilo najednou, odhodlával jsme se docela dlouho. Myslím, že to bylo kolem půl roku, žádné předsevzetí nebo rychlé rozhodnutí. A nebylo a není to vždy jednoduché.
Mou výhodou je, že neberu běh jako nástroj na zhubnutí. Protože až bych jednou zhubnul, tak bych ten cíl dosáhl a nástroj zahodil. V podstatě nemám nějaký dlouhodobý cíl. Jsem jak osel jdoucí za mrkvičkou, dávám si cíl, na který vidím.
Běhání mě chytlo, těším se až vyběhnu a zase něco nového zažiju. A přiznávám, že jsem toho už zažil hodně. Třeba když vůle byla silnější a tělo to odskákalo, ale taky obráceně, když by tělo běželo, ale já jsem si nedokázal představit, že udělám ještě krok.
Zažil jsem i frustraci z běhu bez cíle, ze kterémi mi pomohl i Milošův eTrénink a možnost si někomu postěžovat soukromě. Osobně a ne to jen tak plácnout na fórum.
Většinou mi ale běh přináší velmi radostné zážitky a o těch budu mluvit taky a hodně rád. Je to naprosto úžasný pocit poprvé v kuse uběhnout deset kilometrů, ale neptejte se na čas – na závodech bych byl poslední i kdyby to ostatní běželi dvakrát :-).
Jestli vážně čekáte zázračného běžce, tak vás zklamu, tohle není žádná "success story" o maratónci. To je prostě o tom, jak mi to jde. Stále jsem s BMI v nadváze a neběžel jsem ještě žádný závod. Ale hodlám to napravit a s chutí. Obojí. Po čtyřech měsících běhání dosahuju při intervalových trénincích v rychlé části rychlosti 6:20/km.
To je rychlost, kterou tady většina považuje za regenerační běh - no já teda ne :-) a nemyslím, že jsem sám. Ale jak jsem na ni pyšnej a taky mám na co! Výhodou tohoto čtyřměsíčního odstupu je, že si stále velmi dobře pamatuju, jaké to bylo. A ono se to zas až tolik nezměnilo a navíc mohu více posoudit určité věci v jiných souvislostech.
Zápisků nesportovce budou vycházet (alespoň zpočátku) jednou za dva týdny a témat je hodně.
Taky záleží na vás - připojte komentáře nebo mi pošlete email na toro@torodev.net se svým zážitkem, problémem. Rozhodně si tu neotvírám poradnu a nebudu schopen vám odborně odpovídat, můžeme ale společně vytvořit téma, které rozproudí diskuzi. Vždyť přece tragédů, jako jsem já, sem musí chodit zástupy.
Tomáš Rokos
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 15)
mapo | 19. 01. 2007, 07:42
Ahoj,
tvoje zápisky budou určitě dobrým zpestřením a povzbuzením pro začínající nebo znovuzačínající "tragédy". Moc dobře si pamatuju moje začátky a teď to taky není nic moc. Chce to hlavně začít a vydržet.... to je to nejdůležitější, každý den se o malý kousek posunout kupředu...Hodně zdaru při psaní a hlavně při běhání.toro | 19. 01. 2007, 09:32
Diky za povzbuzeni. Pokud nekomu dodam povzbuzeni, bude to velka odmena za cas straveny nad denikem. A to i v pripade ze nekoho pobavim a vratim vzpominky na sama sebe.
:-) Mas pravdu, ze hlavni je zacit a vydrzet, ono se to obcas ale spatne dodrzuje.
Spokojene behani,
Tomas
running-observer | 19. 01. 2007, 08:22
Tvé zápisky budou určitě velmi praktické pro spoustu těch, kteří začínají. Ti ostatní (a zejména chrti) nechť na ně nepohlíží s despektem.
Já mám stále v čerstvé paměti, když jsem před asi 5 lety začínal a dával jsem si cíle uběhnout 4 km, pak 5 km, 7 km a jednou to už bylo i 10 km a jak jsem se od té výchozí rychlosti přiblížil k metě 6:20/km a dál přibližoval k rychlosti 6:00/km.toro | 19. 01. 2007, 09:27
Zvysujici se objem a snizujici se rychlost v min/km je naprostu uzasna odmena za trenink. Motivaci pro mne stale vsak je ta volnost si jit zabehat a uzit si to.Skoda ze se neda merit spokojenost a hrdost po skonceni behu, protoze je mi jasne ze se muzu citit mnohem lepe po hodine rychlosti 6:20 nez nekdo kdo chtel dat maraton pod 3:30 a nakonec to dal za 3:32.
momo | 19. 01. 2007, 09:06
Moc dobrý nápad věnovat se i zoufalcům, jsem taky jeden takový. Prostě jsem se ani za někoik let neposunula mezi chrty a pětku běhám pod 30 minut ale pod 25 to asi nikdy nezlvádnu. A nejlepší na tom je, že mi to vůůůbec nevadí :o).
Hankatoro | 19. 01. 2007, 09:37
Diky, ja obcas premyslim, jestli to stoji za to posunout se mezi chrty, jsem hodne spokojenej jako uplny hobik (traged). Neni to tak, ze navic k tomu ze to vuubec nevadi, tak si beh uzivas vic nez kdyby jsi mela cile jako petku za 25?
Mej se prima,
Tomas
Mirek Hasal | 19. 01. 2007, 10:37
Při čtení článku se mi taky barvitě vybavily mé začátky. Bylo to před šesti lety a měl jsem výšku a váhu podobnou jako Tomáš. A jakou jsem měl radost, když jsem dal poprvé pětku v kuse, pak poprvé desítku pod hodinu, pak pod padesát, pak první dvacku, a do roka padnul i maraton pod čtyři.
Takže VYDRŽAŤ a všechno přijde!toro | 19. 01. 2007, 16:10
Do roka maraton pod ctyri, to klobouk dolu. Ale vydrzim a uvidim.
alfun | 19. 01. 2007, 18:05
Jo pod čtyři hodiny... já jsem ze začátku myslel pod 4 min./km :-D
Milan | 19. 01. 2007, 21:57
Toro, díky za Tvoji otevřenost. Přesně z těchto pohnutek tragedí forum vzniklo a přitáhlo amaterské běžce všech výkonností, kteří neběhají jen proto, aby se plácali každý týden na závodech po ramenou, jak jsou dobří.
toro | 20. 01. 2007, 16:16
Díky Milane, s ohledem na to, jak mi to jde, tak já budu ještě dlouho patřit mezi běžce s tou nižši výkonností. Já to beru s nadhledem, ale stejně mě občas hlášky na fóru o regeneračním běhu na 6min/km dostanou. Opravdové tragédy to může odradit se i zaregistrovat. Proto je super, že nejen na fóru, ale i přímo na stránkách behej.com můžu napsat, jak je toto tempo poměrně velkou a náročnou metou v životě běžce. Zvláště když se začíná s několika handicapy a já jich měl taky dost :-) nadváha, časově náročná práce, rodina, žádné vybavení, žádné zkušenosti a neschopnost vytvořit plán, který by člověka nezničil.
rk | 22. 01. 2007, 12:14
Všechno je relativní. Taky se ušklíbnu, když čtu, že někdo fakt nedokáže běžet pomaleji než...., protože to už není běh, zatímco pro mě je to nedostižná meta. Proto jsou vhodnější údaje o zatížení v procentech, nebo slovíčkaření typu regenerační či tempový běh. Potom lze srovnávat i snahu začátečníka s talentovaným, vyšvihaným a zdravým jedincem. Pomáhá mně tato výpočtová tabulka http://www.mcmillanrunning.com/rununiv/mcmillanrun ningcalculator.htm , kde po každém dílčím zlepšení (i zhoršení) vidím své meze a možnosti jak pokračovat.
Luckyboy | 21. 01. 2007, 22:12
no hodim do placu svuj zacatek, ty toro se v nem asi nenajdes :) ale nevadi. zacal jsem systematicky behat po vice jak pul roce dost vaznych zdravotnich problemu ktere vlastne pretrvavaji dodneska resp uz naporad ale i kdyz je respektuju tak sou mi volny ale to je jina pohadka :).
muj pocatecni bod byl nekdy v dubnu kdy jsem neusel ani 8km aniz by me nezacali cukat svaly = skoro krece. ale byl sem stastny protoze v tom pul roce jsem si uvedomil jak mi strasne chybi pohyb a ze bez nej vlastne nemuzu vubec existovat - hlavne dusevne. takze jsem zacal spis vic popochazet a nejak se hybat pak jsem zacal behat prvne 4 km a pak to zacalo tak nejak rust, po 3 mesicich "treninku" jsem sel brnenskou 25 no zpetne to hodnotim jako pocin silence ale dobehl jsem za 2:21 a od te doby mi to beha celkem slusne, ale nekdy vazne uvazuju proc vlastne chodim na zavody. zavody totiz bolej zbiram se z toho den nebo dva a narusuje mi to veci mimo behani. ale neznam moc lepsich pocitu nez dobehnout podareny zavod a nebo videt ostatni stastne bezce. proste bezecka komunita aspon ta amaterska je jedna z nejlepsich veci ktera me potkala
no doufam ze se to bude chtit nekomu cist pac je to dost dlouhy :Djarda koloběžka | 22. 01. 2007, 10:35
Neboj se, Luckyboyi i ostatní, podobné příspěvky hobby běžců jsou, věřím, přijímány s povděkem. Myslím si, že v okamžiku, kdy by se běhejcom dostal do roviny rad pro elitní běžce, byl by to rázem konec těchto stránek i konec téhle naší komunity. Jinými slovy - je dobré a jistě správné, že když je někdo soutěživý, motivují jej časy, tempo, pořadí a kdoví jaká kritéria lze v běhu hledat, ale stejně dobré je, když je pro někoho dostatečně motivující jen samotný pocit z běhu, vědomí, že se od někud někam dokáže přesunout po vlastních nohách v jakémsi rozumném, byť neměřeném, čase.
Luckyboy | 22. 01. 2007, 21:18
ano to presouvani je muj hlavni motiv proc behat a nejen behat ale i jezdit na kole popripade plavat i kdyz v bazene to tak moc neplati ;), ja mam jednoduse radost z pohybu. nejakym tim zavodem si ju zpestrim a mam aspon motivaci k tomu abych vic behal, protoze jinak sem priserne linej clovek :D
behej.com je uzasny pocin bez ktereho si troufam rict bych uz mozna s behanim skoncil a nebo nebehal tak dobre kvalitne a s takovuo radosti protoze informace a prispevky ostatnich sou presne podle hesla dobra rada na zlato :)
cili dekuju velkemu otcovi tohoto projektu a i vsem kteri se o to ted staraji ;)
RSS