Zaregistrovat »

ZÁPISKY NESPORTOVCE: Uvidíme se v Kbelích?

Tomáš Rokos | 23. 2. 2007 | Přečteno: 1605×

Dnešní díl zařazuji schválně, protože se jedná o aktuální téma. Nevím, jak to na závodech chodí, a tak jsem se rozhodl dneska popsat svá očekávání a po závodech se k nim vrátit a srovnat s tím, jak vše nakonec dopadlo.

Reklama

Jak už jsem psal, pro mě je cílem běhání kondice. Jak jí ale objektivně změřit? Ve škole se studenti učí, aby složili zkoušku. Někdo po večerech předělává dům, aby z něj měl lepší pocit. Každá lidská činnost má cíl. A o to lepší je činnost, když jsou měřitelné výsledky.

Nikdo nedá stejnou zkoušku, nebo nepředělá znovu koupelnu, ale dát znovu Kbelskou desítku? To přeci může být dobrá tradice.

Příští týden poprvé vyběhne nesportovec mezi běžce a změří síly. Hlavně tedy sám se sebou a s tratí. Kbelská desítka pro mě není pojem jen posledních pár týdnů. Pro vždy to bude závod, o kterém jsem uvažoval úplně poprvé. Někdo si možná ještě vzpomene, že ve svém prvním příspěvku na fóru jsem si stanovil cíl: dát desítku pod hodinu.

Se stejným záměrem jsem pak i oslovil Miloše a požádal ho o vypracování osobního plánu. Když mi jej následně poslal, byl v něm na první březnovou sobotu zařazen závod. V celkovém plánu je sice někde v půlce, ale prý abychom zjistili, jak nám to jde. Odvážný to chlapík!

Nevím, jaký jste vy měli pocit před úplně prvním závodem, ale já se hrozně těším. Uvidím některé tragédy v reálu. Doufám, že nechytnu nerva, jak špatně na tom jsem, když od ostatních uvidím jen záda, a to ještě jen chvíli po startu. Vyzkouším, jaké to je běžet na čas, vážně to drsnit.

Tréninkový plán má den před závodem sice kratší ale přesto výběh. Nevím úplně přesně proč, já bych osobně radši zařadil volno, aby mi nechyběla ani trocha síly. Uvidíme, jak se budu na startu cítit. Všude čtu, a už mi to psal i Miloš, hlavně nepřepálit začátek. Ale dá se to vůbec ustát? Tlak, že běží čas a ostatní už mají první kilometr za sebou.

Taky to bude poprvé, co poběžím delší změřenou trať. Je tedy pořád možné, že mám špatně zkalibrované hodinky, a i když teď to vypadá, že bych to - sice těsně - pod hodinu dát mohl, realita může být jiná.

Jedna věc mě ale opravdu děsí. Co když si nějak spletu cestu a nepoběžím po trase? Přece jen se může stát, že se soustředím na výkon a někde prostě správně nezahnu. Je pravda, že to by byl námět na článek opravdu neobvyklý. Ale je to jako v autě, kolikrát už jsem zažil (a často i slyšel): ta odbočka, co jsme právě minuli, byl náš sjezd.

Jaké pocity jste měli před prvním závodem vy? Nevím, nicméně na fóru jsem četl, že deset minut před startem se fotí tragédi na startovací čáře. Už teď mám pusu od ucha k uchu.

Tomáš Rokos

Reklama
Hodnocení článku
45.31% (32 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 13)

  • Advid | 23. 02. 2007, 08:12

    Neboj, nezabloudíš. Podíl trati jsou diváci, zdravotníci a běžci, co už doběhli. :-D

  • Aldaman | 23. 02. 2007, 08:30

    Zdar, tak vidím, že nejsem jedinný kdo měl podobné pocity před startem prvního závodu. Také jsem měl obavy, jestli nepřepálím začátek, jestli na trati někde nezabloudím a jestli na mě počkají když doběhnu poslední. Můžu tě uklidnit ani jedno se nepotvrdilo. Vyběhl jsem, tempo jsem zvolil podle sebe, chrty jsem nechal běžet a říkal jsi, taky uvidím cíl sice později, ale uvidím :-)), na trati jsem nezabloudil, i když jsem tomu nevěřil pořád jsem někoho viděl před sebou a poslední jsem taky nebyl. A pak ze všeho nejlepší, byl ten pocit v cíli, ten si užij bylo to skvělé :-)).

  • Zuza | 23. 02. 2007, 09:56

    Ahoj Tomáši,díky Tvému článku teď po 14 dnech váhání vyplním a pošlu přihlášku na Kobylisy.Řeším úplně stejné věci jako Ty !! :-)Dodal jsi mi odvahu, elán,po přečtení jsem si prostě řekla jo, jdu tam..
    Běhám asi rok, jen tak pro radost, je mi 45...Přesto ve mně už dlouho hlodalo jít zkusit aspoň jednou, co to se mnou udělá, když se postavím na start závodu..Vím, že budu poslední, ale to mi fakt neva... Díky moc a těším se do Kobylis !!!

    • johari | 23. 02. 2007, 10:04

      Ahoj! Take dekuji, jsem rada, ze to nekdo citi podobne jako ja. Prihlasila jsem se, ale ted vaham, nicmene po precteni Tomova clanku do to ho pujdu :-)... Jinak, Zuzo, posledni misto je rezervovane pro me ;-)!
      Tesim se navidenou za tyden!

      • toro | 23. 02. 2007, 10:29

        Jsem vážně moc rád, jestli jsem vám pomohl v rozhodování. Původní váhání se změnilo na nadšené těšení.
        Těším se, že vás uvidím.

        Jinak to poslední místo bych snad mohl dostat z protekce já, né??? :D

      • chels | 23. 02. 2007, 19:47

        Ahoj, ja do toho taky jdu, i kdyz jsem ted prodelala "strevni chripku" a forma teda podle toho vypada, hrozne se tesim uz ted, ze uvidim lidi odsud, a ze to treba ani nedobehnu mi tentokrat poprve nevadi (mam za sebou lonske Bechovice a 2x GP v Praze a mensi exces v podobe Velke Pardubicke :) proste se jen tesim, takze se uvidime na startu! :) a vystup z meho komentare je: lidi tady me zbavili (skoro) vsech predsudku a tehle clanek i tech poslednich diky vsem!

        • toro | 23. 02. 2007, 21:58

          deset minut před startem se fotí tragédi na startovací čáře, tam nás všechny najdeš

          moc se těším na setkání se všema

  • Zuza | 23. 02. 2007, 09:59

    Chybka se vloudila...V Kobylisích by na mne asi nikdo v cíli nečekal....Přijdu tedy raději do Kbel... :-):-)
    Tota nervozita... :-)

  • Mirek Hasal | 23. 02. 2007, 10:09

    Koukám, že o poslední místo bude rvačka.... Měl jsem v plánu se také zúčastnit, ale bohužel pracovní povinnosti jsou v tomto případě přednější.

    • toro | 23. 02. 2007, 11:37

      To nevadí. Já to znám taky moc dobře. Podle všech mne závody chytnou, takže jich za rok snad pár dám a uvidíme se jinde. Zdar a sílu.

  • Jarda koloběžka | 23. 02. 2007, 12:04

    Toro, přeju ti pěkné těšení se na závod. Možná, že je tohle přání překvapivé, spíš bych ti měl přát úspěšný první závod, jenže ... Ono to TĚŠENÍ má totiž větší půvab, než několik desítek minut trvání závodu. Do dní před závodem patří příprava, nervozita, rozhodování se pro taktiku, rozechvění okolo žaludku ráno v den závodu... Je možné, že někteří ostřílení harcovníci jsou toho zbaveni. Až se budeš chystat na svůj desátý, dvacátý ... závod, může být nervozity trochu méně. Myslím si ale, že kdyby všechny tyhle doprovodné jevy zmizely, že by to byla vlastně škoda.
    ***
    A k tomu, jak ses divil, že v den závodu máš v rozpise také běh. Věř, že je to vpořádku. Pár dnů před závodem skutečně odpočívej a až v ten poslední den před si dopřej lehký výklus. Jen tak na rozhýbání podle svých schopností. Rozhodně není účel se unavit! A zapomeň v ten den na stopky. Bylo by chybou si chtít ověřit, jak na tom jsi před závodem. Od toho bude až následující den.
    Jarda
    P.S. Možná, že bychom se mohli setkat, tak na 50% s cestou do Prahy počítáme.

    • Jarda koloběžka | 23. 02. 2007, 16:12

      Opravuji. Chtěl jsem napsat: ... že máš den před závodem v rozpise také běh.

      • toro | 23. 02. 2007, 17:21

        Prostě magie :) uvidíme jak zafunguje. Rád se uvidím se všemi tragédy a určitě uděláme fotku.

Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama