Technika běhu: jogging vs běh

Aleš Tvrzník | 1. 2. 2007 | Přečteno: 10137×

Pokud hovoříme o optimální technice běhu, v žádném případě nejde jen o jednu její univerzálně platnou variantu pro všechny běžce. Ne všichni bychom se měli snažit napodobovat perfektně technicky běhající špičkové běžce, ne pro všechny z nás by to bylo vhodné.

Reklama

Ve skutečnosti záleží na našich běžeckých ambicích, cílech, zkušenostech a samozřejmě i kondici. Tato kriteria dělí běžeckou komunitu na dvě základní skupiny, přičemž jako o dvou formách hovoříme o joggingu a běhu.

Dnes se zaměříme na popis optimální techniky a vysvětlení hlavních rozdílů v technice jak pokročilejšího, kondičně slušně disponovaného běžce, tak i začátečníka, chcete-li joggera. V případě, že by někdo z nás pochyboval, do jaké skupiny vlastně patří, napomůže mu i následující tabulka:

Forma	Cíle	Převládající intenzita a rychlost	Naběhané kilometry za týden
Jogging	Zákl. kondice, vitalita, zdraví, snížení váhy	Nízká	do 20
Běh	Rozvoj kondice, udržení a zvýšení výkonnosti	Střední a vyšší	20 a výše

Ve většině publikací byla doposud popsána pouze správná „běžecká“ technika a na joggery se neprávem zapomínalo. V praxi se potom nezřídka stávalo, že se např. začínající adeptka joggingu usilovně snažila napodobovat techniku mnohem zdatnějších běžců nebo dokonce běžeckých “mistrů“, což se jí nejenže nemohlo podařit, ale bohužel vedlo i k prvním nezdarům a většinou k zanevření na běhání jako takové.

Technika běhu není sama o sobě příliš složitá. Vedle neznalosti její základní podoby je praktickým problémem spíše kontrola vlastní techniky a možnosti jejího zlepšení. Při shlédnutí videozáznamu vlastního běhu jsou běžci velmi často překvapeni, jelikož si některé i základní technické chyby jinak sami při běhu neuvědomují.

Technické průpravě a odstraňování základních nedostatků se rozhodně vyplatí věnovat určitou pozornost. V opačném případě se jednoznačně ochuzujeme o některý přínos běhání. Podceňování správné techniky běhu vede ke snížení jeho efektivity (běžec musí na stejné trati vydat mnohem více úsilí než uvolněně a správně technicky běžící partner).

Další, a to snad ještě podstatnějším problémem, jsou negativní důsledky na pohybové ústrojí. Běžecká technika sice není koordinačně náročná, na druhou stranu se mohou ale i malé nedostatky vzhledem k mnoha tisícům opakovaných kroků vymstít.

A jak nejlépe posoudit vlastní techniku běhu?

Samozřejmě nejlepší variantou je kvalifikovaná rada zkušeného trenéra nebo znalého sparingpartnera či kolegy-běžce. Většina z nás se ale při posuzování techniky běhu musí spoléhat sama na sebe a tak si řekněme, jak v tomto případě nejlépe postupovat. Jak jsme již výše naznačili, velmi vděčným pomocníkem je videokamera v ideálním případě umístěná na stativu.

Pro analýzu techniky si vybereme rovný úsek bez jakýchkoliv překážek (kameny, kořeny apod.), na kterém se necháme natočit z profilu. Při vlastním natáčení je důležité „švenkovat“ rovnoměrně s pohybujícím se běžcem, tak aby se běžec přibližně ve středu běžeckého úseku dostal kolmo ke kameře. V ideálně provedeném záběru je běžec po celou dobu stejně veliký bez nutnosti zoomování.

Vhodné je nechat se natočit v pomalé rychlosti (jogging) i v rychlejším tempu (běh). Při vyhodnocení zpomaleného záběru sledujeme nejdůležitější uzlové body běžeckého kroku. Které to jsou a čeho si na nich všímat si řekneme u následujících ukázek optimální techniky joggingu a rychlejšího běhu. Uvedeme si i základní rozdíly mezi oběma technikami. Na první ukázce můžeme vždy sledovat celý pohyb zpomaleně, na druhé potom se zastavením v popisovaných fázích.

pokračování za týden

Aleš Tvrzník
Odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportu, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů a publikací. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.