Miloš Škorpil | 12. 3. 2007 | Přečteno: 2930×
Občas jsem se mezi řádky zmínil o velmi důležitém momentu, který mě nadchl při jednom regionálním závodě v USA, jehož jsem měl možnost se před dvěma roky zúčastnit. Tím momentem bylo něco, co jsem třeba na Kbelské desítce naprosto postrádal. Chybělo povzbuzení těch, kteří bojovali s tratí déle než my.
Bohužel jsme se nenaučili po vlastním šťastném zdolání cíle povzbudit ty, kdo ještě na trati bojují. Naším zvykem je co nejdříve mazat do šatny, aby na nás ještě zbyla teplá voda ve sprchách, pochlubit se soupeřům, za kolik jsme to dnes běželi, vystát frontu na párek a čaj či věnovat se jiné podobně důležité činnosti.
Přitom všichni máme rádi povzbuzení. Tím, že zapomínáme na své souputníky na trati, se velmi ochuzujeme. Kdo nikdy nepovzbudil svého pomalejšího soupeře, ochudil se o moc.
O plamínek v očích člověka, který se rozhoří ve chvíli, kdy vidí, že někomu na něm záleží. Ochudil se o nového přítele, který si, byť jen v podvědomí, uchová tuto vzpomínku a ve chvíli, kdy vám bude ouvej, vám vše vrátí. On si bude pamatovat, jak mu tohle povzbuzení vlilo do žil nové síly, a už nikdy nebude myslet po proběhnutí cíle jen na sebe. Bude se naopak zajímat i o to, jak se běží těm, kteří jsou ještě za ním, zatleská jim a přidá povzbudivé slovo.
Není krásnější pocit než vidět radost a překvapení v očích člověka, který najednou zjistí, že běh a běhání nejsou jen o měření sil jednoho s druhým ale také o sounáležitosti. Běh jako jeden z fenoménů, které doslova a do písmene hýbou dnešním světem, je sice individuální činností, jež vás dokonale prověří po stránce fyzické i psychické, je ale také sportem lidí, kteří výrazně více než jiní, vnímají, co se kolem nich děje.
Je to dáno tím, že se při běhu otvíráme, shazujeme obruče a stáváme se velmi bezprostředními. Kdo běhá, ví, o čem mluvím. Nezapomínejte na to ve chvíli, kdy se z ostatních stávají soupeři, a povzbuďte ty, co tentokrát zůstali za vámi.
Ale dost mudrování. Celá běžecká sezóna je před námi a já věřím, že tak jako přibývá běžců a běžkyň na závodech, tak se také naučíme být nejen běžci, ale také diváky a fanoušky.
Miloš Škorpil
Trénink na období 5.3.2007 – 8.4.2007
| týden | Po. | Út. | St. | Čt. | Pá. | So. | Ne. |
| 5. – 11.3. | volno | 3 km volně; 5 x 100 m; 5 x 100 m; 4000 (90% TF max) - 2 km volně | 8 km volně | 3 km volně; 5 x 100 m; 4 x 1500 m (pauza 3´); 2 km volně;pokud poběžíte závod volno | 8 km; pokud poběžíte závod 5 km (65% TF max) | Pečecká desítka – závod poháru behej.com nebo 3 km volně – 7 km 85% TF max; 2 km volně | 10 km pokud jste běželi závod 5 km volně |
| 12. – 18.3. | volno | 3 km volně; 5 x 100 m; 5 x 100 m; 5000 (90% TF max) - 2 km volně | 8 km volně | 3 km volně; 5 x 100 m; 4 x 2000 m (pauza 3´); 2 km volně pokud poběžíte závod volno | 8 km volně; (65% TF max) | 3 km volně – 9 km 85% TF max; 2 km volně, pokud poběžíte závod 5 km (65% TF max) | Velká Morava (10 km) – Mikulčice nebo 12 km volně |
| 19. – 25.3. | 5km (65% TF max) pokud byl závod nebo volno | volno pokud byl závod nebo 3 km volně; 5 x 100 m; 10 x 400 (400 MK); 5 x 100 m; 2 km volně | 8 km volně | 3 km volně; 5 x 100 m; 4 x 3000 m (pauza 3´); 2 km volně | 8 km volně (65% TF max) | 3 km volně 12 km fartlek; 2 km volně | 12 km volně |
| 26.3. – 1.4. | volno | 3 km volně; 5 x 100 m; 12 x 400 m (400 MK); 5 x 100 m; 2 km volně | 8 km volně | 3 km volně; 5 x 100 m ; 2 x 5000 m (pauza 5´); 2 km volně | 8 km volně (65% TF max) | 3 km volně 5 km 85% TF max; 2 km volně | 12 km volně |
| 2. – 8.4. | volno | 3 km volně; 5 x 100 m; 3000 (90% TF max) - 2 km volně | 8 km volně | 3 km volně; 5 x 100 m; 2 x 6000 m (pauza 5´); 2 km volně; pokud poběžíte závod volno | 5 km volně (65% TF max) | Běh Štěpánkou – Mladá Boleslav – 8,4, km závod poháru behej.com nebo 3 km volně 7 km fartlek; 2 km volně | 5 km volně pokud jste běželi závod 5 km volně |
Út. 100 m úseky běhejte cca za 18 – 20 vt.; rychlé 400 m na 90 - 95% TF max; 400 MK zcela volně
Čt. rychlé úseky 4000, 5000, 6000 běhejte v tempu 85 - 90%TF max; mezi jednotlivými úseky 5 min pauza
St. A Ne. volně znamená 65% TF max
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Naštěstí tomu tak není vždy. Třeba při Poháru běhů do kopců v Praze a okolí je běžné, že když my, tak zvaní "ocasníci" teprve supíme k vrcholu, ti, kteří jsou mladší nebo líp trénovaní již sbíhají stejnou trasou a mohu zodpovědně říct, že povzbuzení nikdy nechybí, a je jich tolik, že nestačím někdy ani mávnutím ruky poděkovat. Já se to snažím kolegům oplatit a kdo mne zná, ví, že stávám často u silnice a pokřikuji na ně.
Slova Iva Domanského mohu potvrdit. Vím, jak moc mě jeho povzbuzování pomohlo při desítce v lednu v Chomutově. Stejně tak se i já snažím, pokud na to po závodě ještě mám, povzbuzovat ostatní. Ale stalo se mi, že při vyklusávaní po běhu Vlašim - Blaník a zpět, jsem odklusal asi dva km v protisměru trasy závodu, povzbuzoval každého, kdo běžel do cíle a pak chytil takového hlaďáka, že se mi téměř motala hlava a měl jsem co dělat, abych se dostal zpět do cílového prostoru. To už jsem pak na žádné povzbuzování neměl ani pomyšlení, protože jsem měl co dělat sám se sebou :-)
I já mohu přidat pozitivní zkušenosti. Stává se docela často, že mě při našich závodech (Běžec Vysočiny) povzbudí aspoň někdo z těch lepších, kteří vyklusávají proti směru závodu. Letos chci taky po závodě nejdřív vyklusat, páč je to užitečné pro regenraci, a tak se připojím. Je fakt, že v mém případě už asi nebude koho povzbuzovat :-)
Já můžu přidat pozitivní zkušenost i ze zmiňované Kbelské desítky, kde na mě pár jedinců vyklusávajících po závodě povzbudivě kývalo. Pravda, nebylo to jako třeba na PIM desítce v září, kde se davově tleskalo apod.
Jakožto běžec na chvostu musim potvrdit, že takovéhle povzbuzení hodně potěší. Zároveň se přiznávám, že když jsem vyklusával já a kupodivu ještě někdo dobíhal, tak, že jsem ho nepovzbudil, protože jsem se jako osoba doběhnuvší na 211. místě necejtil k tomu kompetentní, že tohle je pocta pro losery jako já od těch "dobrejch". Což, když se nad tim zamejšlim, je pěkná blbost. Tak příště.
Taxem koukl na výsledky a jsem trochu zmaten. 211.místo - Ozzy = Toro ?!?
Oh no, zle jsem se poškodil. 209 je to správný číslo
Ach so :-)
A mezi váma Spanker ! No to je náhodička :-o :-)
211 je nesportovec toro!!!! :D
Nono, Ty nesportovče :-)
Náhodou jsi běžel dobře. A málem jsi porazil Spankera - http://www.spanker.cz/
Nesportovec? S 10k za 48 ?
Nejsme všichni stejní.
Mně povzbuzování na trati, zvláště od diváctva jde děsně na nervy (pokud je ještě vnímám) a to platí i pro doprovodné hudebně-hlukové skupiny většiny žánrů (Heavy Metal apod. jsou deptající, narozdíl od Jazzu).
Ano, musim souhlasit - povzbuzeni od kolegy - spolubezce typu - Ses dobrej, uz tam skoro budes, ci anglicky "Good work" me vzdy potesi. Freneticke hulakani typu "makej" od rozpumpovaneho obecenstva me spis obtezuje.