Zaregistrovat »

BĚH V TĚHOTENSTVÍ: Zoufalé shánění informací

Vanda Kadeřábková-Březinová | 13. 3. 2007 | Přečteno: 1956×

Kunratická byla na dlouhou dobu posledním závodem, trénovat dál ale rozhodně nepřestanu. Především na udržení kondice s cílem, aby se malému nic nestalo, a já byla potom bez velkého zdržení co nejdříve zpět na svých časech. Stále proto budu vděčná za vaše názory, tipy a zkušenosti. Za ty, které se již objevily, děkuji a uvítám v hojné míře další.

Ocením i názor některého z běhajících, a tedy věci znalých lékařů. A propos, nemáte někdo náhodou na půjčení knihu Running and Pregnancy od Chris Lundgrenové? Čestně vrátím!

Když nejsem zrovna v práci nebo na tréninku, surfuji po internetu a hledám to, čeho se u nás nedostává. To opravdu nemůžeme, my maminy, dělat něco jiného než pomalá cvičení? Když naše prababičky dřely do poslední chvíle na poli, tak jaký je v tom rozdíl? A když ztratím kondici, spadnou mi svaly, a naberu třeba patnáct kilo, jak vůbec z toho můžu potom normálně porodit?!?

Tak trénuji přibližně čtyřikrát až pětkrát týdně, s průměrnými objemy kolem 45 km týdně. Více mi nedovolí ani ne tak špuntík, ale práce a málo času. Každé pondělí jsem ve strahovské hale, kde si dávám úseky, abych neztratila rytmus a samozřejmě při nich hlídám horní tepovou hranici.

Ve středu trénuji se svou PIM maratónskou skupinkou – v té době ještě všechno, i když už jsem trochu zpomalovala v kopcích. Tu si rozhodně nechám – s mými svěřenci trénuji ráda a pokud vím, oni se mnou taky. O víkendech se snažím dát si také něco delšího.

V průběhu celého týdne posiluji břišní svaly a pánevní dno. Cítím se dobře a dobrých čtrnáct, možná patnáct týdnů jsem nepřibrala ani deko. Jedinou změnou bylo to, že jsem najednou měla problém dopnout koncertní šaty. Jaksi nahoře.

Se špuntíkem držím tichou dohodu – kdybych to přehnala, dá mi to vědět. Funguje to mezi námi dobře – já to nepřeháním a on se vyvíjí a roste dobře. A čekám, kdy mi objednaná kniha od Lundgrenové dorazí. Zatím nic. V té době ještě vtipkuji – bude tu dříve kniha, nebo mrňous? Řídím se tedy dále svými pocity.

Vanda Kadeřábková-Březinová

Reklama
Hodnocení článku
54.49% (39 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 8)

  • Ivo Domanský | 13. 03. 2007, 14:35

    Řada věci znalých doktorů dovoluje těhulkám běhat až do osmého měsíce, samozřejmě běhat, ne závodit a ne "trénovat". Je také skutečností, že v době mého dětství opravdu jedna matka u nás ve vesnici porodila doslova při shrabování sena na louce.
    A propos, budoucí matko... Už si sháníš babyjoggera?

    • vanda | 21. 03. 2007, 20:45

      mám vyhlídnutou formuli Kozlík - testovala jsem to na travnaté cestě se 14kg dítětem (a v 7.měsíci), pohoda. Na rozdíl od takzvaně sportovního kočárku asi za 30 tisíc (snad tak leda pro rekreantky, co se občas sklouznou na inlinech) - u švagrové, vezla jsem v tom 5kg dítě po silnici (pravda trochu hrbolaté,leč asfaltce) a ve 4.měsíci - a nadřela se jako mezek! Formule váží i stojí polovinu:)

  • Daniel42195 | 13. 03. 2007, 23:05

    Vando, zas tak zoufalé to shánění informací nemusí být - jako VŠ Ti asi angličtina nedělá problémy, takže stačí zabrowsit na amazon.com a zadat "pregnancy running" či "pregnancy exercising" a vyjedou Ti desítky relevantních odkazů na kvalitní knihy, které si lze i předem elektronicky prolistovat.

    Já na Amazonu kupuji relativně často a mohu potvrdit, že to funguje. Expediční lhůty jsou v řádech dnů až týdnů podle zvoleného typu dopravy (samozřejmě čím rychlejší, tím dražší).

    Já jsem na Amazonu nakoupil už desítky knížek, bohužel mým problémem je, že je nemám moc čas číst ... :-(

    Dan

  • Alena | 14. 03. 2007, 08:22

    Ahoj Vando, jsme na tom asi tak stejně, já jsem teda nikdy neběhala asi tak intenzivně jako ty, ale často asi jo. Nikdy ne závod, nikdy nijak zběsile, ale denně, prostě tak pro sebe, v zimě, v létě. A teď se taky snažím, protože si prostě nějak vnitřně myslím, že není dobrý se vším praštit a jen se sledovat, kde co píchne. Naše společnost nebere ještě ani moc "normální" běžce, natož těhotný, za blázny má všechny, takže na toto moc nehledím. Zpomalila jsem, jdu na pocit, zlehka... A uvidím, jak dlouho to půjde, dyštak pak budu chodit, jestli to ale vydržím, protože chůze mě tak neuspokojuje :-) No, uvidíme. Každopádně díky za články, jak když se v nich vidím :-)

  • chels | 14. 03. 2007, 13:54

    Ahoj Vando, pokazde, kdyz ctu Tve clanky, tak premyslim, co budu delat ja, az otehotnim, protoze si taky nedokazu predstavit, ze ve vterine, kdy zjistim, ze jsem tehotna, prestanu delat vsechno na co jsme zvykla, tudiz i behat, na druhou stranu tak trochu i chapu lekare, ze Te od behu odrazuji. V dnesni spolecnosti se povazuje za naprosto normalni, ze do porodnice prijde zdrava zena a z porodnice odejde zdrava zena a zdrave dite. V minulosti, pravda, zeny delaly vsechno, ale byla podstatne vyssi umrtnost deti i matek a myslim, ze prave od toho se odviji nazor vetsiny lekaru. Jeste me napada jedna vec, nedavno jsem se ucila na statnici z gynekologie a porodnictvi a docetla jsem se, ze prilis pevna brisni stena zpusobuje patologicke polohy plodu, nechci byt rozhodne nejaky pesimista a odrazovat Te, to rozhodne ne, jen jsem nejak citila potrebu Ti to rict :) Jinak Te obdivuju a fandim Ti! Rozumne behat je rozhodne lepsi nez kynout doma na gauci s oteklyma nohama!

    • vanda | 21. 03. 2007, 21:02

      Díky za radu i podporu - také jsem studovala a vystudovala medicínu včetně st.zk. z gyn-por. - takže fyziologii i možná rizika znám. S tou břišní stěnou je to pravda, ale běžnější u gymnastek, které jsou jedna houžev, ale také malých postav s úzkou pánví, takže tam normální porod většinou nejde...co do poloh, malej už se pěkně natočil správným směrem, takže pohoda. Co se dřívější úrovně úmrtnosti týká, také je to pravda, ale spíše kvůli špatné hygieně a nedokonalé diagnostice, rozhodně ne kvůli tomu, že se rodilo doma. Naopak v domácím prostředí - nebo novodobě v porodnici přející přirozeným porodům a větší jistotou, ale s pocitem a přístupem jako doma, bez zbytečných zásahů jde všechno lépe, děti i matky mají méně problémů a rychlejší regeneraci. Já se na to doma nechystám, ale nic z toho, co se v porodnicích rutinně dělá, si dělat nedám, a tak si pečlivě vybírám, kde špuntík přijde na svět.
      Už v době studia jsem měla na leccos jiný názor (i proto jsem pak možná od klasické medicíny utekla) - a zatím se mi to zhusta potvrzuje. Proč by jinak většina žen měla z porodu strach a když se dítě narodí, hledí na spoustu věcí co nejdříve z porodu zapomenout? Něco tady i přes úspěchy třeba v perinatální úmrtnosti asi přece jen není v pořádku.
      Kdyby ale šlo o život, pak jsou zásahy namístě, když se mamince dobře vysvětlí. Většinou se to ale neděje.
      Rozhodně ti ale děkuji za názor, přeju ať ti to běhá, a až se rozhodneš předat geny dál, ať je to bez problémů a příjemné a radostné!

  • Adiluska | 18. 03. 2007, 15:43

    Milá Vando přeji Ti , aby Tvé těhotenství bylo naprosto bezproblémové.
    Každý jsme jiný. Sama dobře poznáš kam až můžeš zajít. Poslouchej své tělo, když budeš unavená odpočívej a pozor na "tvrdnutí břicha". Což nemusí mít vliv na porodní cesty , ale také může.
    Pokud máš doma zázemí (babičky -hlídání...), budeš se moci věnovat sportování i po porodu. Ze začátku to nebude nic příjemného, ale sportovci umí překonávat bolest a překážky. Přeji hodně štěstí a miminko, které bude hodně spát.:).
    Lída(bývalá sport. po 3 rizik.těh. a 3porod., 2děti)

  • Dagmarka | 18. 03. 2007, 16:40

    Ahoj Vando,
    tak mne napadlo,
    víš o tom, že Paula Radcliffe teď v lednu porodila holčičku, na jejích stránkách jsou informace i o tom, jak trénovala....

    Zkus se podívat - jestli jsi to ještě nečetla, ale možná to pro tebe nebude nic nocého :-)
    http://www.paularadcliffe.com/diary/027.php

    Ať se vede a hlavně v pohodě:-)
    D.Z.

Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama