behej.com | 11. 3. 2007 | Přečteno: 2661×
K překvapivým závěrům došel prestižní Zimmermannův běžecký institut (ZLI) ve Vídni. Rakouští vědci Friedrich Kwasniczka a Ruppert Prohazska dospěli po dlouholetém průzkumu provedeném na několika stech běžcích a stejně velké kontrolní skupině kavárenských povalečů k těmto základním tezím o běhání.
1. Zabere spoustu času
Nezbude vám čas na váš oblíbený TV seriál, nakupování, dokonce ani na jídlo. Jak správně řekl jeden český herec, i kdyby se běžci dožili vyššího věku, stejně nejméně dvakrát více času, než takto získali, nakonec stráví v potu tváře na dráze, silnici či v lese, zatímco nesportovec jej stráví příjemně v kavárně. Průzkum potvrdil, že průměrná doba dožití běžců je o 2,23 roku vyšší než u kavárenských povalečů. Průměrný běžec přitom stráví běháním a činnostmi s ním spojenými 4,22 let života, průměrný kavárenský povaleč stráví v kavárně pouhých 1,75 let.
2. Ničí partnerské a rodinné vztahy
Změna postavy a pochopitelná nižší sexuální aktivita běžců způsobuje fyzické, psychické i emocionální odcizení partnerů. Zatímco budete trénovat svá tempa a fartleky, váš partner či partnerka využijí tohoto času k navázání nového vztahu. Bude to pro ně naprosto bezpečné, stačí mít přístup k vašemu tréninkovému plánu. Publikovaná vědecká práce zjistila, že sňatkovost kavárenských povalečů je o 12 % vyšší a naopak rozvodovost o 32 % nižší než u skupiny běžců.
3. Působí jako droga
Běhání vzbuzuje závislost a jako každá droga si vynucuje neustálé zvyšování dávky až do úplného tělesného a duševního vyčerpání. Běžecká závislost navíc není v oficiálním seznamu nemocí a její léčení není hrazeno zdravotními pojišťovnami. Podle studie ZLI jsou endorfiny návykovější než alkohol či nikotin. Úspěšnost léčení alkoholické závislosti se pohybuje kolem 36 %, závislost na běhání je prakticky nevyléčitelná.
4. Ohrožuje zdraví a životy běžců
Od puchýřů a krvácejících bradavek přes natažená třísla, zničené menisky a achilovky, klíšťovou encefalitidu, pokousání od vzteklých psů až po sražení automobilem a infarkty na závodní dráze. Rakouští vědci zjistili, že riziko zdravotního poškození či úrazu v kavárně je třikrát menší než totéž riziko na atletické dráze, a dokonce desetkrát nižší než při běhu na silnici!
5. Je neekonomické
Ztratíte pracně nabyté a těžce zaplacené kilogramy, přestane vás zajímat pracovní postup a kariéra, prioritou se stane uběhnutí maratonu pod 3 hodiny. Průměrná hmotnost běžce je podle této studie o 15 kg nižší, BMI 93 % běžců ze sledované skupiny se pohybuje v zóně podvýživy, na rozdíl od kontrolní skupiny, kde se v této zóně nacházeli pouze souchotinář Horst Wiener a Hugo Katz trpící pokročilou cirhózou. Průměrný příjem rakouského běžce je o celých 87 € nižší než u kavárenského povaleče.
6. Hrozí ztrátou společenské prestiže a zaměstnání
V očích společnosti se stanete podivínem a podezřelým elementem. Zaměstnavatelé a obchodní partneři jsou zděšeni pohledem na lidské trosky, které dorazí na 20 km vzdálené pracoviště po svých a dožadují se před započetím práce sprchy a masáže. V průzkumu veřejného mínění, ve kterém se Kwasnička a Prohazska ptali na důvěryhodnost lidských činností, obsadili kavárenští povaleči pěkné třetí místo hned za numismatiky a šachisty, běžci skončili předposlední ve společnosti politiků a drogových dealerů.
7. Zbavuje běžce dobré nálady
Je všeobecně známo, že běžci jsou převážně nemluvní suchaři se sklony k autismu, kteří naprosto postrádají smysl pro humor. Podle citovaného výzkumu se ve skupině kavárenských povalečů vyskytlo o 175 % více humorných situací, naopak skupina běžců se smála o 83 % méně a plakala o 143 % více než kontrolní kavárenská skupina.
V závěru studie rakouští profesoři důrazně varují před riziky spojenými s běháním a nenapravitelným sportovním nadšencům doporučují věnovat se méně rizikovým a společensky akceptovatelnějším sportům - například boxu, automobilové rallye či slézání osmitisícovek.
Stanislav Blaha
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Něco na té studii bude :o) Výborně jsem se pobavil. Díky.
teď zbývá odpovědět na otázku, do jaké míry je obsah textu "studie" pravdivý ;-)
Vzhledem k tomu, že výzkum prováděl Zimmermannův institut (to jméno je mi příliš povědomé :) , tak bych té studii takovou důvěryhodnost nepřikládal.
Vzhledem k tomu, že je to celé kurzívou, nepřikládal bych té studii vůbec žádný význam. :-)
No tak docela dost dobrý a je na tom dost pravdy.Ale platí to pro dříče,který běhají denně měsíčně 400-600km a jsou na tom doslova závislý a kámen úrazu je že,běhaji 31:00-33:00.Je to krásný čas a mají můj obdiv,ale vzheledem k úsilí a ohlasu,který je jen mezi běžeckymi fanatiky to je to co tím insitut asi myslí.
Přestávám běhat a odcházím do kavárny. Vůbec jsem netušil, že si takhle ničím život.....
To je rozumný,ale co zkusit běhání i kavárnu a všeho s mírou.Kavu si vychutnat a běháním si poklusat?
Je-li za tím Jára (da) Cimrman, je to nezpochybnitelná pravda. Jenom mě mrzí, že jméno našeho myslitele a vynálezce světového významu sprostě poněmčili ;-)
Pokud jde o mě - jelikož jsem suchar a masochista, budu běhat dál a doma si pak dám zaslouženou kavárnu :-)
Od autora: Podle neověřených informací od vrátného Schmidta byl Vídeňský běžecký institut opravdu založen naším velikánem v roce 1908, když Cimrman získal od barona Trencka jako výraz díků za Járovy zásluhy o výchovu jeho syna bývalý Ústav pro nápravu padlých šlechtičen. Poněmčení názvu je způsobeno lítým bojem mezi českými a rakouskými cimrmanology, kteří vedou letitý spor jak o národnost, tak o pohlaví našeho génia. Ze závěru institutu se ovšem Cimrman, jinak velký příznivec běhu (a také držitel světového rekordu v běhu s kufry na 3 míle), musí obracet v hrobě.
Uff, tak to se mi ulevilo, že byl Jára běžec. To je další důkaz, jak se dají zmanipulovat dějiny ;-)
Ještě mám velmi daleko k Mistrově dokonalosti, běhám jenom s batohem na zádech a vlastně i na břiše, ten se ale zmenšuje. V sobotu jsem měl navíc v ruce veliké paraple, zatím jenom složené :-)