behej.com | 21. 3. 2007 | Přečteno: 1723×
S hrdostí bych se tímto rád zařadil k nejstarší tragédí skupině. Již před dvěma lety jsem společně s Běžícím Tučňákem začal hltat první zápisky Praotce Tragéda a také pravidelné peripetie Běžícího Stínu. Přes občasné komentování jsem to nakonec dotáhl i k vlastnímu blogu a hlavně k vlastnímu běhání. Nyní na mne čeká první půlmaraton.
Běh mě zlákal hlavně svou nenáročností na přípravu a čas. Znáte to. Stačí boty a jdete. Kdykoli a kdekoli. Neustálé překvapování sebe sama ze svých pro jiné možná leckdy banálních úspěchů je hlavní motivací, která trvá vlastně dodnes.
Na začátku jsem byl překvapen, že dokáži běžet 15 minut v kuse. Pak že dokážu uběhnout 5 kilometrů… pak 7. Takhle to jde pořád dál.
V současné době jsem sice stále přesvědčen, že klasický maraton na 42 km je nad moje síly, nicméně tuším, že tímto směrem mířím. Chtěl bych to prostě dokázat. Chtěl bych to uběhnout v podstatě bez ohledu na to, jaký by byl můj konečný čas. Jednou.
Jelikož jsem již několikrát běžel závod na 10 km, je půlmaraton v podstatě další logickou metou, kterou bych měl zkusit. Protože ale nemám v podstatě žádný stanovený limit, do kdy bych se chtěl k maratonu dostat, zůstávalo do nedávna otázkou i to, kdy se vrhnu na tuto poloviční metu.
Toto dilema padlo minulým vydáním časopisu RUN a jejich tréninkovým plánem. Samozřejmě i před tím jsem měl možnost nechat si plán udělat nebo použít jakéhokoli dostupného zdroje na internetu. Ale v této tištěné podobě to najednou mělo nějak větší účinek. V plánu dokonce byl i závod na 10 km na stejný termín, kdy jsem se chystal na Kbelskou desítku, a tedy vše vypadalo ideálně. Bylo rozhodnuto.
A tak jsem se asi poprvé začal držet nějakého konkrétního plánu a světe div se, ono to docela funguje. Na začátku jsem si totiž nedokázal představit, že bych mohl uběhout v podstatě dvakrát tu desítku, kterou jsem si zkoušel několikrát na závodech. Jako bych po doběhu desítky jen tak ze srandy běžel ještě jednou.
Nesmysl. Nyní, když mám v podstatě před sebou poslední běh před závodem, si myslím, že to zvládnu. Opravdu se cítím na to, že přežiju půlmaraton. Opět se sám překvapuji a to je dobré.
Takže abych to shrnul... co mě motivuje?
* Poloviční meta k maratonu bude splněna. Přeci jen se bude líp žít s pocitem, že půlku jsem už zvládl, ať již se rozhodnu pokořit metu konečnou třeba za dva roky.
* Zúčastním se, jak tak poslední dobou zachytávám informace, monstrózní akce. Určitě to bude nevšední zážitek.
* Proběhnu se pořádně po Praze. Asi to bude znít praštěně, ale já se opravdu na tohle hrozně těším a žene mě to dopředu. K Praze mám docela silný vztah, a proto mě myšlenka poznat ji tímto nevšedním pohledem prostě nadchla. Svoji únavu a pot daruji pražské dlažbě (asfaltu, betonu a ostatním povrchům samozřejmě taky)
* Samozřejmě potkám spoustu ostatních tragédů a ostatních podobně postižených pacientů a to je vždy příjemné.
Doufám, že se tedy uvidíme v cíli, přátelé tragédi. Těším se na pocit po doběhnutí. Vždy to bylo super a nyní to bude pro mě něco vyjímečného.
Patrik Salinger (trawnikar)
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Lidi,Vy některý nejste normální.
Heile, v com je problem?
Reakce a zážitkya potažmo plány mě připádájí jak naivita a objev zeměkoule.
Tohle mě vždycky dokáže nadzvednout. Když nemáš co říct, tak nereaguj. Tady někdo napsal docela pěkně o svém vztahu k běhání a "Heile" (asi jako Haile Gebrselassie) hned má potřebu ukázat, jak on je nad všemi naivitiami a cíly ostatních. Směšný jsi ty (schválně nepíšu velké T) , Hejle.
Čtu, že i na těchto stránkách jsou tací, kteří si prostě musí "užít" a navážet se do druhých.
K porovnání:
http://www.mushing.cz/index.php?kod=&modul=f ree&m1=forum&tema=13884&nadriz_tema=0& amp;prehled=N&temata=N
Upřesním:
na www.mushing.cz v diskusi téma "Čeští mašéři a jejich diagnóza"
Ahoj Heile, loni běželo půlku cca 2500 běžců, letos jich má být kolem 5 000, z toho vyplývá, že jich spousta musí běžet poprvé. Proč by tady nemohly zaznít myšlenky a úvahy jednoho z nich? Asi jseš už zkušený borec, ale vzpomeň si na své obavy před prvním závodem. Měj se fajn. PetrK
o tom co je normalni bych si s uspechem dovolil pochybovat... kdyz vezmes v potaz ze normalni je vetsina a nenormalni mensina tak nenormalni si tu ty tak si to preber a mindraky si jdi lecit treba na nejakou diskuzi na www.novinky.cz nebo idnes.cz tam je tobe podobnych az az
Patriku,
Jsem na tom podobne. Take se s tim postizeni (behem:o) ucim zit a pulmaraton me take ceka poprve. Tesim se, kdyz zabehnu pod dve hodiny, budu rada a kdyz ne, povede se to priste.
Na adresu zkuseneho bezce, ktery reagoval jako prvni - fakt si prijdes jako takove eso, ze muzes srazet nadseni ostatnich?
No... ja to zas tak nezeru.. vyjadril svuj nazor. Navic opravdu si nekdy pripadam jako kdyz jsem objevil ameriku. Ale co.. jsou lide kteri ji dosmrti neobjevi.
Se vsemi se tesim na videnou v sobotu... (i kdyz se treba ani neuvidime)
:o)
Jejda Vy jste se nějak rozepsali.ale chci jen upozornit,že tohle jsou web.stránky o běhání a ne turistice.Přeju vám hodně štestí v sobotu.
Hele ber to pozitivně :o)
Aspoň si vedle nás turistů budeš připadat jako opravdový závodník.
Já honím zatím jen sám sebe.. ale baví mě to. :o)
Myslim, ze tenhle web je tu taky proto, aby NAS turisty zbavil komplexu z VAS bezcu. A hlavne aby nebylo zadne NAS a VAS, protoze vsichni behame, i kdyz to nekomu prijde jako turistika. Kdyby byl jen pro bezce, asi v poslednich tydnech neprekonava rekordy v navstevnosti... Nicmene ti preju, aby sis v sobotu uzil bezecky zazitek!! Ja se neskonale tesim na ten turistickej.
Milý Hejle,
pořád nemám jasno ,kde je hranice mezi turistikou a během.Má to spojitost s běžec-neběžec?Díky za objasnění.
koukam ze si vytrvale zvedavy :) me by to take docela zajimalo ale mam trochu strach ze se to nedozvime
Tezko rict...samotnou by me odpoved zajimala. Co mam udelat pro to, aby se ze me stala bezkyne a ne jenom turistka? Mam behat rychleji? Casteji? Kdy se z me turistiky stane beh? Po maratonu? Za dva roky? ....
.... Nebo v okamziku, kdy se rozhodnu shazovat kazdeho, kdo v mych ocich beha hur?
jednou přijde den a přestanem se škatulkovat a začneme hledat to, co nás spojuje...
A na to se tesim.
jo toto by bylo hezke ale i kdyz jsem trochu vizionar :) a optimista tak se to asi nikdy nestane... ale to neznamena ze se na skatulkare nemuzeme vykaslat
No, mně se zdá, že těch krabičkářů resp. škatulkářů je tady naštěstí drtivá menšina :-)
Já myslím, že i ti krabičkáři z toho jednou vyrostou.