JAK BĚHAT LÉPE: Můžu změnit běžecký styl?
Radek Novotný | 29. 3. 2007 | Přečteno: 6258×
Lidé jsou různí. Někteří se narodili s ladným krokem antilop, jiní připomínají při běhu spíše primáty. Dá se s tím něco dělat? Určitě ano, i když i tady do značné míry platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš (a nebo ho musíš víc trápit).
Je potřeba předeslat, že i s krokem hladového orangutana se dá běhat pekelně rychle. My orientační běžci často vzpomínáme na jistého Carstena Jörgensena, který se přihrbeným, rozkymáceným stylem doklátil za Dánsko až do finále ME na 10.000 m a dokonce i k titulu mistra Evropy v krosu...
Běh je komplexní pohyb, stejně jako třeba tanec. Mnozí si myslí, že na rozdíl od tance se na běhu nedá nic zásadního změnit. Že náš běžecký styl závisí hlavně na daných tělesných dispozicích. Není to pravda.
Ke špičkovým světovým výkonům v hladkém běhu je samozřejmě nutné mít určité genetické dispozice, z pořízka se Baldini nikdy nestane. Ale každý z nás může ovládnutím správné techniky běhu výrazně zvýšit svoji výkonnost. Navíc nám pak samotný běh poskytne i lepší prožitek a požitek.
Proč běhat technicky lépe? Náš organismus je vytrénovaný na určitou hladinu výkonnosti. Cílem běžce-závodníka je co nejrychleji překonat vzdálenost, tzn. přenést výkonnost organismu s co možná největším efektem do dopředného pohybu.
A stejně jako je v plavání rychlejší kraul než motýlek, je i v běhu výhodnější běžet po nohách než po rukách. A když už po nohách, tak např. radši přes špičky než přes paty.
"Dobře. Tak já se podívám, jak běhají ti nejlepší a budu tak běhat taky..." To asi až tak úplně nepůjde. Když už se ti to podaří napodobit, vydržíš to sto metrů, ale dvě stě už možná ne. Klíčová je totiž "adaptace svalových skupin". Na běh ve správném postoji je potřeba mít vytrénované a dostatečně silné právě ty svalové skupiny, které se do "správného" běhu mají zapojit.
To je i jeden z důvodů, proč někdo běhá od přírody technicky lépe než někdo jiný. Naše těla nejsou identická, každý máme různé rozměry a váhové poměry různých části těla a potažmo i různé svalové disbalance. Částečně je to jistě dané geneticky, částečně i způsobem života, stravou. Některé teorie poukazují i na fakt, že podoba naší tělesné schránky je formovaná také psychikou.
Další (a možná hlavní) příčinu rozdílů ve stylu běhu je však potřeba hledat zcela prozaicky v nedostatečném dlouhodobém tréninku správné běžecké techniky, hlavně v raném období. Pokud vás od počátku nikdo nesrovná a nedonutí běhat správně, dochází dalším tréninkem jen k prohlubování problému.
Zatímco svalové partie, které zapojujeme do běhu s naším přirozeným stylem, se tréninkem výrazně rozvíjejí, jiné (které tolik nezapojujeme) zaostávají. Pozdější přechod na lepší styl pak stojí hodně úsilí.
Mezi typické vady stylu patří například běh přes paty, nadskakování, nedostatečná práce rukou, špatné těžiště a postavení trupu, nahrbená záda, běh v "posezu" s pokrčenou odrazovou nohou nebo omezený kruhový švih nohy. A vzhledem k tomu, že běh je komplexní pohyb celého těla (nejen nohou, jak se mnozí domnívají!), tak všechno souvisí se vším.
"Můžu tedy změnit svůj styl?" Určitě. Specifickým tréninkem se už za relativně krátkou dobu dá i ve zdánlivě beznadějných případech dosáhnout potěšitelných úspěchů.
V dalších dílech si řekneme něco o adaptaci svalů, ukážeme si některé typické vady běhu, pokusíme se najít jejich příčiny a naordinovat správný léčebný trénink.
Radek Novotný
Účastník MS v orientačním běhu 2001 a 2004. V roce 2001 člen bronzové štafety. Od roku 2002 vedoucí reprezentace ČR v orientačním běhu a trenér mužů. V letech 2003-2005 osobní trenér nejrychlejšího českého orientačního běžce Petra Losmana, juniorského mistra světa v běhu do vrchu.
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 14)
Advid | 29. 03. 2007, 08:23
Jestli to chápu dobře, tak tento článek říká, že máme běhat po špičkách. Nedávno tu byl zase jiný, že máme běhat přes paty. Takže já si teď mám jako vybrat, jak chci běhat a pak si mám číst jen články od jednoho autora? :-)
chels | 29. 03. 2007, 09:05
Presne to me napadlo, kdyz jsem clanek cetla :) A jsem zvedava na odpoved :)
running-observer | 29. 03. 2007, 08:33
Možná mají oba nějak pravdu. Ale jakési vysvětlení nám asi oba autoři dluží.
Ten související článek: http://www.behej.com/2006120701-chyby-pri-doslapu- .html (pokračování článku http://www.behej.com/2006120701-chyby-pri-doslapu- .html).TD | 29. 03. 2007, 09:07
Docela by me zajimalo, jestli existuje k tomuto tematu (beh pres paty/spicky) nejaka seriozni analyza energeticke narocnosti techto stylu. Jiste zalezi na spouste faktoru, presto neco lze spocitat. Jako aproximaci lze uvazovat sadu modelovych bezcu s ruznymi tely a pak pocitat, kolik energie je treba vynalozit na ruzne rychlosti behu pri ruznych pohybech tela (tedy pri behu pres paty/spicky a ruzne variace techto stylu).
orso | 29. 03. 2007, 10:29
No, k tomu ci cez spicku alebo cez patu, skuste si kliknut na www.beh.szm.sk, sekcia Rady. Myslim si ze je zdravsie bezat cez patu, ale rychlejsie cez spicku. Takze si treba vybrat :-)
PetrK | 29. 03. 2007, 12:16
Ahoj, myslím, že v článcích od A. Tvrzníka bylo napsáno, že rychlí běžci často běhají s došlapem na špičku, došlap přes patu, resp. její vnější část, nejméně zatěžuje klouby a vazy. PetrK
Stan | 29. 03. 2007, 13:42
Je to jednoduché: Chrti přes špičku, hobíci přes patu a veteráni přes Pelhřimov :-).
PetrK | 29. 03. 2007, 14:17
Stando, konečně jeden komentář, který mě pobavil. :-)
pecjan | 29. 03. 2007, 17:21
:-)))
Filip_S | 30. 03. 2007, 11:16
Pokud ja vim, tak pres spicky behaji bezci na tratich do 400m (max. 800m). Beh pres spicky je z hlediska vykonu efektivnejsi, ale natolik biomechanicky narocny, ze pro dlouhe trate neni pouzitelny (teda alespon myslim). Uz jsem se kolikrat dival na bezecky styl spickovych vytrvalcu a jestli jsem si vsiml spravne, tak doslapuji na paty. Jestli autor nemysli behem pres paty prilisne "predsouvani" nohy pri doslapu, kdy bezec doslapuje v momente, kdy ma nohu jeste vyrazne pred tezistem (s tim pak souvisi i dalsi vady stylu - nadskakovani,...). Tot muj nazor.
pavel novak | 30. 03. 2007, 13:18
Ahojky,zdravim orientaky!!!Behal jsem OB 11 let(skoncil jsem pred 17 lety) a vzdycky se tam mluvilo o nutnosti zarazeni atletickeho treninku,ale nikomu se do toho nechtelo.Vsichni chodili trenovat stylem jdu si zabehat,ale ted to konecne vypada,ze orientaci do toho zacali slapat!!!V Peckach jsem posledniho z nich setrasl az na 8km,bezel kluk hluboko pod 32 min,to je pekny.Snad v minulosti jen Ropek takto umel behat a dneska koukam kolik orientaku umi kvalitne behat.K tomu moc gratuluju!!!S tim doslapem je to tak.Svetova spicka pouziva tzv.dvojitou praci kotniku-dopad na spicku a pridrzeni patou.Po spicce se da opravdu pouze sprintovat.Co se tyka behu pres patu,zkuste se spise zamerit na delku kroku!!Vetsina vykonnostnich a hobby bezcu prilis predkracuje pred sve teziste(ci spis teznici) se snahou udelat co nejdelsi krok.Potom dochazi k tomu,ze stoji hodne energie teziste dostat za opornou koncetinu a hlavne to trva prilis dlouho.Ma to za nasledek upracovany beh a vetsinou toto bezec kompenzuje snizenim teziste(predkloni se a vystrci zadek).Casto jeste prilis rotuje v ramenou.Zkuste klidne na zacatku pri klusu vedome zkratit krok a soustredit se na frekvenci kroku-povazujte to za dulezitejsi,nez delku kroku.Uvedomujte si,ze delka kroku musi byt umerna sile odrazu a ne protazenim kroku!To plati pro vytrvalostni beh(sprinty a stredni trate jsou samozrejme trosicku o necem jinem).Ze zacatku Vam to prijde divny,ale pokud vytrvate,budete prekvapeni.Pozor na pretizeni lytek-budou vice pracovat nez dosud.Pocitove budete dopadat jakoby na stred chodidla,ale kdyz se natocite na kameru,bude to pres patu,ale s tim rozdilem,ze ihned zacnete odvijet odraz a tim zkratite dobu styku s podlozkou-za mene penez vice muziky-za mene energie rychlejsi beh.Mejte se hezky!!!Ahoj
rk | 30. 03. 2007, 17:21
Myslel jsem si to, ale nevěděl jistě. Bál jsem se , že moc cupitám s krátkým krokem oproti ostatním. Díky za poučné a podrobné vysvětlení.
Stan | 01. 04. 2007, 21:11
Pavle, díky, tak nějak se to shoduje s mými amatérskými pokusy. Pokud jsem na dráze kroužil co nejdelšími kroky, pocitově se mi zdálo, že běžím rychle, ale stopky ukázaly nejhorší čas. Pokud jsem se snažil soustředit na správný styl, bylo to pocitově strašné, bolely mě z toho nohy, ale čas byl o trochu lepší. Pokud jsem se soustředil pouze na frekvenci, pocitově se mi zdálo, že to "neodsejpá", ale čas byl nejlepší. Problém je, že když chce člověk při závodě udělat osobák, podvědomě protáhne krok, a pak se diví, že to zase nevyšlo. Profíci, nesmějte se mi, prosím.
radovan | 30. 03. 2007, 18:10
Hlasi se autor. Muzu jen potvrdit co tu uz zaznelo - je rozdil mezi tim behat rychle a behat "zdrave". To je jeden uhel pohledu. Muj clanek je spis o behu pro rychlost, byt treba ne na elitni urovni. To dalsi vyjadril velice presne Pavel Novak, nemam co dodat. Dvojita prace kotniku, vyssi zatez lytek ve srovnani s uplnym "prespatakem". "Chrti"-vytrvalci skutecne nebehaji uplne pres spicky jako bezci do 400/800m (jak spravne podotkl Filip_S), ale ani pres paty, protoze pak opravdu dochazi k tomu nadskakovani a energie nejde uplne efektivne na dopredny pohyb.
RSS