Zaregistrovat »

Kýla: Porouchaného běžce zatěžujte postupně

Mirek Kratochvíl | 12. 4. 2007 | Přečteno: 3925× | Tisk článku

Máte doma běžce? Možná se domníváte, že už jen tím, že ho necháte běhat, je o jeho dlouhou životnost a funkčnost postaráno. Při první závažné poruše pak obvykle následuje zklamání, někdy přímo rozčarování. Rozbil se, běhá pomalu, někdy přestane běhat úplně. Co s ním?

Trend posledních let je u podobného zboží jednoznačný. Než draze opravovat, raději zahodit a pořídit si nový model, zvlášť když zjistíte, že záruka už dávno vypršela. Snad mě neobviníte z přílišného sentimentu, když doporučím, abyste pro jednou udělali výjimku a zvolili opravu.

Ale pozor, má to své mouchy. Auto vyzvednete ze servisu, zlehka vyzkoušíte brzdy a vzápětí už testujete, co udělá plynový pedál u podlahy. U běžců podobný postup nedoporučujeme. Obvykle se znovu rozbijí. Často vám pak nejen neuznají reklamaci, ale ještě si vyslechnete spoustu komentářů, negativně hodnotících kvalitu a uspořádání mozkové tkáně.

Jak tedy správně postupovat? Univerzálně použitelný návod sice neexistuje, ale protože coby opotřebovaný exemplář mám podobný zážitek za sebou, tady je pár zkušeností, doporučení a snad i rad.

Pokud jste přesvědčeni, že kýla se vždycky objeví náhle a jenom při neopatrném zvedání pytlů s cementem, není to tak docela pravda. Daleko častěji jde o pozvolný proces, způsobený chybou z výroby (někdy přezdívanou genetické dispozice), složením stravy a nevhodným (někdy nedostatečným, jindy nadměrným) zatěžováním.

Pro odstranění potíží s kýlou dnes naštěstí existují bezbolestné a účinné metody. Mezi ty bezbolestné patří přikládání pavučin, potírání vonnými mastmi a zaříkávání. Mezi účinné patří ... operace. Přesto se najde spousta běžců (i neběžců), kteří jsou přesvědčeni, že u nich to bude jinak a čekají, kdy dojde k zázračnému zahojení. Hledají výmluvy, proč nestěhovat nábytek, v tramvaji zmateně prchají před matkami s kočárky a zbytečně tak šíří paniku mezi černými pasažéry.

Život psance vydrží někdy i roky s jediným výsledkem. Pokud mají štěstí a v relativním zdraví se dožijí operace, na jejich zalátání je potřeba dvojnásobek nití a čeká je daleko horší a delší hojení.

Objevíte-li podobný defekt u vašeho běžce, donuťte ho k návštěvě lékaře co nejdříve. Pokud trvá na tom, že si chce kýlu ještě nějaký čas užít, nemusí mít strach. Objednací lhůty většiny nemocnic jsou dostatečně dlouhé. Čtyři měsíce nepatří k extrémům, rok už ale ano.

V době přijetí do opravy musí být váš běžec zdravý. Snažte se ochránit ho před nachlazením, záněty, opary a kopřivkami. Pokud mu chcete dopřát výjimečný pooperační zážitek, na cestu do špitálu mu přibalte kašel a nějaké hodně veselé čtení.

Pobyt v nemocnici bývá omezen na nezbytně krátkou dobu. Den od přijetí do operace uplyne rychle, hladovka není nijak drastická a o dobrou náladu se stará chemie. Pokud se těšíte na fantastické sny v narkóze, budete možná zklamáni. Celá operace se vlastně scvrkne na vteřinu, během které jste uspáni, opraveni a opět probuzeni.

Nebýt zvláštních pocitů v břiše, bylo by těžké uvěřit, že už je po všem. Nemusíte se ovšem cítit o nic ošizeni. Noc po operaci se bude zdát o to delší. Pokud se začnete podivovat, že nikomu nechybí šicí stroj, který vám roztržitý operatér evidentně zapomněl v břiše, je dobré pár hodin vyčkat a nezačít hned zbrkle organizovat inventuru. Šicímu stroji pozvolna dojdou baterky a pak se začne zmenšovat. Druhý den už to není stroj, ale docela obyčejný jehelníček. Jehelníčky se neevidují a inventura by tedy byla naprosto zbytečná.

Den po operaci je významný ještě z dalších důvodů. Dojde k přeměně ležícího pacienta na chodícího a k opětnému zařazení mezi strávníky. První nebo druhý pokus postavit se na vlastní nohy ještě nemusí být úspěšný, ale dříve nebo později se to podaří, i když předváděný postoj se dá za vzpřímený považovat jen ve velice bujné fantazii.

Průhledná parodie na polévku možná neuspokojí chuťové buňky, ale každé snědené jídlo je poukázkou na přechod do vyšší kategorie. Zhruba 48 hodin po operaci už jíte normální stravu, pokud se v nemocnicích něco takového vyskytuje. Po zbytek pobytu ve zdravotnickém zařízení je hlavní náplní běžce důvěrně známá činnost, trénink. Běh je ovšem nahrazen chůzí a borci kroužící po chodbách se pohybují hluboko pod anaerobním prahem.

Před návratem vašeho běžce domů nezapomeňte včas schovat tréninkový plán, a to nejméně na čtyři týdny. Na tu dobu je dobré nahradit běh vycházkami. Od lékaře se dozvíte, že se máte šetřit osm týdnů a na plnou zátěž zapomenout dokonce na dvanáct týdnů. Zároveň si od známých vyslechnete skazky o tom, jak týden po operaci lyžovali v Alpách. Reálný čas návratu k běhání je někde uprostřed.

Pokud rána nebolí a je dobře zahojená, po třech týdnech je lehký klus celkem bez rizika, ale rozumný běžec se nechá přesvědčit, že čtyři týdny pauzy také nevadí. Zpočátku je dobré pohybovat se ve velmi mírném tempu po měkkém rovném a dobře osvětleném terénu bez prudkých klesání a stoupání. Jediná trať, která splňuje uvedená kritéria, je koberec, používaný při udílení Oskarů. Protože jej pravděpodobně nemáte, použijte zkrátka trasu, která je po ruce.

Při prvních pokusech se běžec podvědomě snaží šetřit operovaná místa. Dopadne to přesně podle očekávání a rozbolí ho zdravá strana. Během dvou nebo tří běhů se vše vrátí k normálu. První výběhy by neměly přesáhnout půlhodinu. Účelem není rychle dohnat ztracený objem. Neodvážím se ani radit tempo. Pro někoho je pět minut na kilometr zoufale pomalých, někomu bude stačit sedm nebo osm.

Tři, maximálně čtyři výběhy v prvním týdnu musí stačit. První měsíc tréninku zapomeňte na sprinty, rychlé úseky, prudké výběhy do kopce. Ono někdy neuškodí přibrzdit a rozpomenout se na budování obecné vytrvalosti. Rovnoměrný běh v klidném tempu je pro to ideální. Pocit, že marníte čas, když netrénujete naplno, není rozhodně na místě. Základem úspěšného návratu je trpělivost.

Když nic neuspěcháte, po osmi týdnech si ani nevzpomenete, že jste prošli nějakou operací. Ke konci tohoto období se mnozí nebudou moci dočkat návratu k závodění. Na závody samozřejmě můžete, ovšem jen pokud je berete jako společenskou událost. Nic vám neuteče, pokud se k plnému tréninku a soutěžím vrátíte až po dvanácti týdnech, i když uznávám, že někomu se může zdát potupné poslouchat rady lékařů, protože jak známo, omezení jsou určena výhradně pro ostatní smrtelníky, ale nikdy ne pro nás.

Těším se zpátky mezi běžce.

Mirek Kratochvíl

Běh a kýla, pohled lékaře:
B = Behej.com
ZS = MUDr. Zdeněk Strádal

B: Co vlastně je kýla?
ZS: Kýla, latinsky hernie, je vytlačení některého z břišních orgánů z jeho přirozeného místa v břišní dutině. Může jít o kýlu vnitřní – dochází k vysunutí tzv. kýlního vaku uvnitř břišní či hrudní dutiny nebo zevní, kdy se kýlní vak vysouvá navenek břišní stěnou. Nejčastější jsou kýly v břišní stěně (tříselné, pupečníkové, kýly v jizvě, šourkové). Další kýly jsou kýly brániční, při nichž se obsah břišní dutiny vysunuje otvory v bránici do dutiny hrudní.

B: Jak kýla vzniká?
ZS: Na vzniku kýl se podílejí anatomická oslabení příslušných míst, jejich vrozené či získané anomálie. Může jít o důsledky operace, kýla vzniká při zvýšení nitrobřišního tlaku v těhotenství nebo při namáhavé fyzické práci.

B: Je možná léčba bez nutnosti operace?
ZS: Hojení bez operace je možné jen u drobných pupečních kýl, a to ještě pouze do tří let věku. Jinak nezbývá nic jiného než operace.

B: Jaké komplikace hrozí běžcům při zanedbání tohoto stavu a je operace jediným řešením?
ZS: Vzrůstající věk a fyzická námaha kýlu zhoršují. Neléčená kýla, tedy kýla bez operativního řešení, může pacienta obtěžovat bolestmi. Závažnou komplikací je tzv. uskřinutí, při němž dochází ke stlačení cév zásobujících daný orgán krví. Ten trpí nedokrevností a po několika hodinách odumírá. Dochází k zánětu, který se může šířit na pobřišnici se vznikem života ohrožujícího zánětu pobřišnice. Léčení kýly je chirurgické, přičemž uskřinutí je důvodem k okamžitému výkonu, v ideálním případě do šesti hodin. Je tedy lépe problém řešit dříve, po dobré předoperační přípravě, než pak operovat akutně.

B: Po jaké době je možné se vrátit k tréninku?
ZS: Dostatečně dlouhá doba šetření je nutná ke kvalitnímu a hlavně pevnému zhojení. Nedodržení doby doporučené lékařem vede ke zlému kosmetickému vzhledu jizvy a v horším případě i k recidivě onemocnění. Nutné je omezení námahy na dobu dvou měsíců. Při vysoké námaze, a tou vytrvalostní běhy jsou, je interval šetření ještě delší, všeobecně se doporučuje zahájit trénink až po třech měsících.


MUDr. Zdeněk Strádal

chirurg s třicetiletou praxí. Jeho pracovištěm je v současné době Klinika CLT Teplice ( http://www.lazneteplice.cz/cz/index_clt.htm )

Reklama
Hodnocení článku
45.71% (99 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 9)

  • Shadow | 12. 04. 2007, 00:27

    Clanek hezky, vtipny i plny uzitecnych informaci ... az na jedinou ... jak tu kylu u sveho bezce poznam ?

    • mapo | 12. 04. 2007, 08:16

      Taky se přimlouvám o doplnění, viz Shadow, my "nelékaři" máme občas problém rozlišit podstatné od nepodstatného.Díky.

    • chels | 12. 04. 2007, 16:44

      Kyla se nejcasteji pozna jako "boule" treba v trisle nebo v pupku, ktera se muze, ale nemusi nechat vratit zpatky do bricha, muze byt videt nebo se nahmatnout porad nebo jen pri kasli nebo zvysene namaze, nemusi vubec bolet, nebo jen tahat, kdyz zacne bolet, je nejvyssi cas zacit kylu resit :)

    • PetrK | 12. 04. 2007, 18:11

      Ahoj, se svolením MUDr. Zdeňka Strádala doplňuji informaci v textu: "Kýla se projevuje zprvu tlakem v příslušném místě, později bolestí, ta může být tahavá (u tříselné kýly) nebo např. píchavá. Bolest je intenzívnější při námaze a přetrvává. V místě postižení lze pozorovat bulku či vyklenutí,které tam předtím nebylo. Objeví-li se bulka, nejedná se o namožení břišních svalů. Nejlépe je obrátit se na lékaře, ten provede vyšetření ultrazvukem, ultrazvukem se dá zjistit kýla i v počátečním stadiu rozvoje." PetrK, Klinika CLT Teplice

  • Tudy | 12. 04. 2007, 06:30

    Prevence: posilovat, posilovat a posilovat. Člověk se tak snadno vyhne problémům tohoto typu...

  • Advid | 12. 04. 2007, 07:38

    "Před návratem vašeho běžce domů nezapomeňte včas schovat tréninkový plán, a to nejméně na čtyři týdny."

    Dále doporučuji vymazání paměti paličkou (ne na maso). :o)

  • Petr M. | 12. 04. 2007, 11:27

    Moc hezky a hlavne vtipny clanek,dekuju za nej! drzim palce v rychlem a zaroven ne predcasnem navratu mezi behajici normalni cast populace:-)

  • Jarda koloběžka | 12. 04. 2007, 12:27

    Supeeeer článek. Oceňuji jeho vtip, snad jen mírné zestručnění by mu dodalo ještě větší šmrnc.
    Jarda
    P.S. A samozřejmě ti přeji hladké doléčení. S tvým nadhledem a humorem vše jistě rychle zvládneš.

  • Mira.B. | 12. 04. 2007, 13:09

    Z vlastní zkušenosti doporučuji všem kýlou postiženým a na operaci se chystajícím běžcům, kteří mají problém se stolicí pokud nemají pohyb, přibalit nějaké to laxativum. První dva, tři dny po operaci to určitě ocení. A doktorovi o tom raději neříkat. Ona ta zácpa sice není pro pacienta moc příjemná, ale pro doktory není týden bez stolice u pacienta žádný problém. Ale pozor, užít až po operaci, před zásadně nic, co vysloveně nepředepíše lékař.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama
Reklama