Karel Walter | 2. 5. 2007 | Přečteno: 4435× | Tisk článku
Laktát jako metabolit lidského těla se tvoří ve svalových buňkách při intenzivní pohybové činnosti bez přístupu kyslíku. Někdo je na působení laktátu odolnější, někdo se s ním těžko vyrovnává. Lze s tím něco dělat k našemu prospěchu?
Jedno je zcela jisté – nezáleží pouze a jen na genetických faktorech toho či onoho atleta, v průběhu tréninkového procesu se dá proti této lidskému tělu vlastní chemické látce s úspěchem "bojovat".
Během intenzivního zatížení není namáhaný sval dostatečně zásoben kyslíkem. Aby však přesto dosáhl požadovaného výkonu, svalová buňka získává energii odbouráváním krevního cukru (glukózy) bez kyslíku, tedy kvašením. Přitom vzniká kyselina mléčná, resp. laktát – anion kyseliny mléčné, který na nějakou dobu překyselí svalovou tkáň.
Při vlastním tréninku má kyselina mléčná negativní dopad na koordinační schopnosti sportovce. V důsledku horší techniky prováděného pohybu tak snižuje výkonnost. Každý zná ten nepříjemný stav, kdy se laktát začíná v těle hromadit a způsobuje únavu. Velké množství kyseliny mléčné může v extrémním případě zablokovat vápníkové ionty a tím úplně znemožnit svalovou kontrakci.
Po větší tréninkové zátěži nebo závodě (hlavně u méně trénovaných atletů) se zpravidla objevuje druhý den až velmi bolestivé napětí v namožené skupině svalů, které může budit dojem lehčího či těžšího poškození. Jde přitom o celkem neškodnou reakci lidského těla. Potíže charakteristické pro namožení svalů v zásadě působí tato nadbytečná kyselina.
Negativní působení kyseliny mléčné se dá v průběhu tréninkového procesu ovlivnit několika způsoby:
Aerobním tréninkem ale zároveň i tréninkem silovým docílíme zmnožení krevních cév a tím i lepšího zásobení svalu kyslíkem. Při větším zatížení tak sval bude schopen získat dost energie a převést ji na práci, takže ke svalové únavě nedojde tak rychle...
Schopnost lidského organismu vyrovnávat se se zakyselením organismu je do určité míry determinována. V lidském těle existují tlumivé roztoky neboli tzv. pufry. Tyto látky tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze (náhlé přírůstky kyselých nebo zásaditých látek) a udržují tak požadovaný rozsah pH (v krvi na 7,4).
V lidském organismu k nim patří hydrogenuhličitany (bikarbonáty), krevní bílkoviny, hemoglobin, fosfáty. Řada uměle vyrobených pufrů se také z tohoto důvodu využívá jako podpůrný prostředek při tréninku...
Svalové únavě následující den po zatížení lze předejít tím, že po tréninku, závodě či zápase nezačneme hned odpočívat, ale podpoříme krevní oběh mírným pohybem nebo i masáží, která zlepší prokrvení svalů.
Po namáhavém výkonu by tedy nemělo dojít hned k bezvládnému padnutí na zem či na postel, ale je tudíž třeba různými formami podpořit vyplavení vytvořených katabolitů do krve, aby ty mohly být následně odbourány v játrech. Doporučuje se vyklusání či chůze, dále není na škodu absolvovat několik gymnastických cviků či regenerační vyplavání.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Není mi zcela jasné, jak se silovým tréninkem docílí zmnožení krevních cév ve svalu (u aerobního tréninku je to zřejmé). Je možné to nějak blíže vysvětlit?
Díky,
Dan
Soustavným tréninkem se kapilární řečiště v činných svalech zvětšuje až 10krát. Jak sval roste, zvyšuje se i množství kapilár. Existuje úzká vazba mezi svalovou činností, svalovou hmotou a cévním zásobením...
V literature, medicinskych zurnaloch a v spravnej teorii sa pise, ze to co sposobuje spomalenie kontrakcii svalov a znizenie rychlosti su hydrogen iony, ktore su metabolitmi kys. mliecnej, resp. laktatu. Samotne akumulovanie kyseliny nesposobi popisovane rekacie, je to neschopnost tela ju spracovat.
Okrem aerobneho treningu je nutny aj anaerobny trening a tzv. trening na "lactate accumulation", vsetko samozrejme v tu spravnu dobu. Ked je vsetko spocitane a hotove, aj tak je najdolezitejsim faktorom genetika. Niekto ma proste vrodene danosti odburavania vysokych hodnot laktatu, ako aj omnoho vyssiu toleranciu na hromadenie hydrogen ionov vo svaloch.
Genetika je určitě základ, pokud se k ní přidá správně vedený trénink a nějaký ten pufřík, lidské tělo se může docela dobře adaptovat i na velké množství laktátu - dá se docílit až enormního zlepšení... Je k neuvěření, při jakém stupni zakyselení jsou někteří borci schopni dosáhnout tak kvalitních výkonů... všimněte si také, že u světové špičky nemá sebevětší zakyselení zásadní vliv na techniku běžeckého kroku.
RSS