Zaregistrovat »

ZÁPISKY HOBÍKA: PIM a spartakiáda

Tomáš Rokos | 11. 5. 2007 | Přečteno: 1711×

V neděli se několik tisíc sportovců sejde v Praze, aby si společně užili Pražský mezinárodní maraton. Většina z nich na tuto akci svědomitě trénovala a obětovala hodně času. Mně to však hodně připomíná ten čas před mnoha lety, kdy jsem byl ještě na základní škole a skupinka spolužáků se připravovala na spartakiádu.

Reklama

Příliš monstrózní akce s cílem být jeden z davu, ale vlastně nikdo. Jediné, co šlo říct, bylo - byl jsem na spartakiádě. Proč se tak moc snažíme schovat? Odvést podobný, ne-li úplně stejný, výkon jako někdo jiný. V čem je PIM tak moc rozdílný od jakéhokoliv jiného maratonu? Pokusím se to pochopit a když ne, tak mne opravte.

Jedním z výjimečných kladů PIMu je zřejmě společný cíl a pozitivní nadšení, které je všudypřítomné. Touto akcí žije i totálně neběžecká veřejnost. Skoro by se dalo říct, že tím žije ten den celá Praha, přesně jako při spartakiádě.

Nevím, jak moc takové kolektivní nadšení může pomoci, ale já bych stejně dal přednost menší akci. Prostředí a lidi kolem můžou být jen lepší. Anonymita se ztrácí a i následné akce a hodnocení bude více přátelské.

Možná jen hledám více lidskosti někde, kde jde jen a jen o ten sportovní výkon a nic jiného. Ale je to vážně škoda. Poslední dobou dělám věci více srdcem než podle hodinek, stopek a sporttesteru. Je to proto, že jsem se už naučil svému tělu více naslouchat. Co mi povídá při běhu, co se mi snaží naznačit, když jsem na vážkách mezi několika možnostmi.

Neexistuje nějaké správné řešení, jen jde o to si to užít. A tak možná vzniká ta základní otázka, jdete si to do Prahy užít a nebo oddřít? Stojí Vám taková cesta i cena za to, že těch 42195 m dáte zrovna na monstr akci v Praze?

A tak se dostávám asi k tomu jedinému, co mi přijde na PIMu výjimečné. Vodiči. Lidé, kteří se chtějí rozdat pro druhé, své ambice vložili do toho, rozdat radost druhým a třeba v cíli slyšet nějaké to děkuji nebo vidět přešťastný výraz. Jestli jednou poběžím PIM, tak bych chtěl být vodičem.

Já vám všem přesto přeji, abyste si neděli v Praze užili. Co kdybyste to běželi "trošičku" pomaleji a aspoň se podívali kudy běžíte po Praze? Podívejte se na lidi kolem sebe, řekl bych, že v druhé půli to budou hodně podobní lidé. No nic, to jsou jen úvahy hobíka, co nikdy neuběhl ani půlmaraton.

Tomáš Rokos

Reklama
Hodnocení článku
32.46% (57 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 19)

  • milan | 11. 05. 2007, 06:04

    Vzal sis na sebe Tome hodně těžký úkol-zamyšlení nad akcí a pohnutky jejich aktérů,aniž bys s ní měl zkušenosti.Takže až budeš mít za sebou aspoň jeden městský maraton,rád si přečtu tvé názory.

  • vl001 | 11. 05. 2007, 07:10

    Musím říci, že přirovnání ke spartakiádě se mi vůbec nelíbí a já to tak rozhodně nevnímám.

  • Cabalero | 11. 05. 2007, 07:48

    Tome,myslím si že psát takový článek o něčem co neznám je malinko přehnané!
    Ten pocit člověka i hobíka:-) dát těch 42195m právě na PIM je užasný!
    Můj první maraton je zrovna PIM 2006!
    Jako hobík bych na jiný asi nešel v Té běžecké kondici!
    Krásně jsem si to s kamarádem užil a litovat peněz,hm,tak to už je jiná stránka!Já nelituji!
    Hobíci a nadšenci běží PIM protože je to svátek nás běžců,tedy cítím to tak JÁ!
    Vyzkoušej si běžet třeba Stromovku(je supéér) a pak PIM,nebo opačně!Vlastně raději nějaký 1/2 maraton nejdřív:-)!
    Myslím že jako hobík pak uděláš rozdíl!?
    Krásný den a PIM:-)

  • drakobijce | 11. 05. 2007, 07:51

    Srovnání se spartakiádou se nelíbí ani mě, a teď přemýšlím, v čem je to podle mě jiné. Asi za to může tvůj věk - jestli se nepletu tak ani tu spartakiádu a dobu okolo jsi nezažil přímo, jen zprostředkovaně. Já na spartakiádě sice taky nebyl (měl jsem štěstí, že mi padla akorát do maturitního a pak promočního roku, takže jsem měl pardon), vím ale, že to byla akce z velké části povinná. Akce, která člověka používala jako mravenečka pro sestavování obrazců. Akce s "tajemníkama" na tribuně. Režimní akce, která ukazovala - Hle, jak vládneme masy. Ne nadarmo byl hlavním bodem cvičení armády.
    Na PIMu budu letos už po třetí a přes to, že je to akce obrovská, je to pořád akce idividuálních sportovců. Idividualit, na které se v drtivé většině hodí naše definice tragéda - alespoň jsem o tom bytostně přesvědčen.
    Proč lidi jedou na PIM a nikoli na nějaký menší závod? V mém případě je to proto, že
    1) vím, kdy a kde se PIM poběží - a to s velkým předstihem.
    2) mohu se jednoduše přihlásit on-line.
    3) jsou tam vodiči - čímž se dramaticky zvyšuje šance splnit si cíl, se kterým na PIM jedu
    4) je to relativně blízko.
    5) nemusím se starat o pití - nošení s sebou je snad největší problem u dlouhých běhů.

    Možná by sis ho měl zkusit taky - i třeba se jenom zajet podívat, když už se ti ho nechce běžet. Podívat se na nás, tragédy (ano, i já se k nim počítám), jak se snažíme opět překonat sami sebe. Třeba bys to viděl jinak.

  • sam | 11. 05. 2007, 08:03

    Spartakiáda byla jednoznačně politická propagační akce. Přirovnávat ji k jakémukoli maratonu, i tomu nejmasovějšímu je prostě úlet a důkaz totálního nepochopení a neznalosti.
    Jak již bylo psáno v komentářích výše, vyjadřovat se k něčemu, o čem nic nevím může sice být tvým nezadatelným právem, ale nediv se, když se leckdo poněkud ušklíbne.

  • koyama | 11. 05. 2007, 08:17

    Běžel jsem 2 maratóny: PIM a jeden menší - Slezský.

    Není to moc, ale klady PIMu dle mě:

    Už jen ta možnost neustále s někým běžet (a to nemyslím jen vodiče) se ti na "malém" maratónu nemusí naskytnout. Obzvláště, pakliže běžíš ke 4 hodinám a déle.

    Pak ta atmosféra: Prostá radost z běhu násobená několikatisíckrát. Úžasné!

    PIM je navíc, až na drobné zádrhele, velice dobře organizovaný.

    Pro mě je důležité při maratónu dostat něco na památku (tedy medaili apod.), když se na ní podívám vybaví se mi nejlepší chvíle z toho závodu. Na malých maratónech můžeš dostat snad jen v Ostravě a Kladně.

    A srovnání se Spartakiádou? Na PIM jdou všichni, protože to (tedy běh) milují (nebo alespoň mají rádi).

    Jediné mínus masových běhů: vzhledem k větší časové ztrátě v prvních stovkách metrů se těžko překonávají osobáky. O to větší máš však šanci prohlédnout si město trochu jinak, nebo si prohlédnout ostatní, stejně postižené blázny.


  • mapo | 11. 05. 2007, 08:26

    Mám zatím jednu zkušenost s malým maratonem. Teď se chystám na PIM-velký, městský maraton-uff, tolik lidí...uvidím, co to se mnou udělá, bude to nová zkušenost, zážitek, pocity, proto do toho jdu. Nejlíp je mi v lese, daleko od lidí, ale chci vyzkoušet na vlastní kůži, jaké to vlastně je ...
    Zažila jsem spartakiádu, 1.máje, povinné volby atd., myslím, že Tomášovi šlo spíš o tu masu lidí, než o nějakou "ideologii", která by byla společná pro maraton a třeba zmiňovanou spartakiádu.
    Ať Vám to všem běží na PIM, jinde nebo vůbec v životě.

    • mapo | 13. 05. 2007, 16:10

      Tak Tomáši, pěkný závod, líbilo se mi to...do 15.km jsem se držela vodičů na 4:00:00, bylo to parádní, slyšet jen rytmické zvuky dopadajících nohou (nový zážitek...). Pak už to byl pro mne sólo závod... taky dobrý, určitě se zase někdy přijdu proběhnout společně po Praze.
      Ahoj a běhu zdar.

      • toro | 13. 05. 2007, 21:08

        Ahoj Mapo (nebo jak se jmenuješ :D),
        komentáře jako Tvůj se mi dotýkají mého běžeckého srdce, a táhnou mne dál.
        Ikdyž je to možná zvláštní, jsem vážně moc rád, že jsi si PIM tak moc užila.
        Měj se prima a ať to běhá,
        Tomáš

  • jarda koloběžka | 11. 05. 2007, 08:30

    Prakticky vše, co už stálo v ostatních komentářích musím také odsouhlasit. Díky tomu, že od tebe známe spoustu jiných článků a že tedy známe i tebe, jsi vzat na milost :-) (neber to ve zlém, fakt, že na to koukám(e) s úsměvem).
    Ještě k té anonymitě. Víš, já běžel jen Stromovku, to je ale ještě stále malá akce, pak už jen Linec. Obrovské nadšení snad umocněné i tím, že Češi a Slováci jsme se tam dokázali najít ve mě zůstává i po měsíci a stejný pocit budu zažívat o tomto výkendu. Na čekém maratonu čekám setkání s ostatními běžci z běhej.com. Takže s tou anonymitou to vidím jinak. Navíc bych vyzdvihl pocit sounáležitosti jedince se všemi dalšími v běžícím davu, náš společný cíl (což nemusí být jen honba za nějakým konkrétním časem na stopkách), společná touha jej dosáhnout... Druhů motivace je více. I ty některé z nich znáš. Docela pěkně jsi o nich dříve psal.
    Měj se a všem přeju báječný víkend.

  • ironman | 11. 05. 2007, 08:34

    Ahoj Tome, rozdil je prave v tom nejpodstatnejsim, v te svobode.

  • Ozzy | 11. 05. 2007, 08:41

    Co se týče masovosti, tak to záleží na povaze člověka. PIM má všechny výhody i nevýhody velké akce, čili velký servis, snadnost registrace, možnost zajímavé trasy a na druhou stranu masovost, neindividuálnost a vyšší startovné. Někomu to vadí víc, někomu míň, obzvlášť když běží s pár známejma. Já patřim mezi ty, který masový akce nemusej, a tak si s prvnim maratonem čekám do Kladna. Stejně tak jsem rád, že první půlku jsem místo na PIMu běžel v Pardubicích.
    Holt každému co jeho jest a ať si to užije. Může si o tom sám rozhodnout (narozdíl od spartakiády).
    PS:jsem tady možná jedinej, kdo neabsolvoval maraton a absolvoval spartakiádu (tu poslední - byly mi 4 roky, cvičil jsem s tátou a bylo to super)

  • Ivo Domanský | 11. 05. 2007, 08:46

    Už jenom to, že používáš důsledně slovo "hobík", které bylo do běžecké terminologie vnesenio odjinud (cyklistika, triatlon) a které pravidelně závodícím běžcům zní dodnes zvláštně (desetiletí jsme u nás používali plně výstižné výrazy kondiční běžec, výkonnostní běžec, běžec pro zdraví, kteé jsou určitě i filologicky správnějjší než zkomolenina cizího slova) dokazuje, že jsi totálně mimo mísu.
    Obsah samotný raději nekomentuji.

  • koyama | 11. 05. 2007, 08:52

    Ještě jednou já.

    Krásnou odpověď na to, proč třeba PIM, máš ve článku "Mých prvních 42,195"

    Zároveň je tenhle článekl vyvrácením teorie o anonymitě či nemožnosti najít při takovém běhu lidskost. Takovéhle akce jsou právě o lidskosti, o emocích, prožiješ je přímo na trati. Zkus to, stačí 1/2PIM. Uvidíš, budeš na takové běhy koukat jinak.

    Jinak ti fandím. Tvé články jsou fajn. Jen mě překvapil tak moc vyhraněný postoj, bez vlastní zkušenosti.

  • toro | 11. 05. 2007, 09:24

    ahoj vsichni, predem diky moc za komentare. Pokusim se trosku na ne reagovat v kostce, neb jsem uplne mime pocitac.
    Jak spravne podotkl drakobijce :-) tak jsem nezazil ani jedno. Pri posledni spartakiade mi bylo necelych deset a nebyl jsem povolan. Mohu tedy porovnat ty pripravy. V tom veku mi ale politicky podtext absolutne unikal. Ale jinak? Treninkove nebo chcete-li cvicebni plany byly vsude, bylo to prezentovano jako sportovni svatek a setkani.
    Vim, ze to do hobika absolutne nezapada, ale proste v tydnu PIM jsem si na to vzpomel. Zvlast kdyz jsem clovek, ktery se neucastni(l) ani jednoho a v podstate to slo/jde mimo mne.
    I pres to jak jste se do mne pustili vam vsem preju at si to uzijete a zabehnete co nejlepe .... a drakobijce, koukej do toho slapnout at je to za 3:30 :-)
    Tomas

    • milan | 11. 05. 2007, 09:52

      Že ti unikal výrazně politický podtext spartakiády ve tvých deseti letech bych (snad) ještě pochopil,ale v dospělosti?Pionýr byl přece také apolitická organizace starají se o zdárný vývoj nejmladší generace.A ty šátky taky byly fajn.

  • Venda | 11. 05. 2007, 09:48

    Ahoj, naprostý souhlas s komentáři a nesouhlas s Tebou. Loni jsem běžel PIM poprvé (3:34), od 35. km pořádně nevím, jak jsem se dostal do cíle... Ale na 41.km mě doběhla paní, kanaďanka, v uniformě kanadské jízdní policie, dokonce měla kožené "štulpny" přetažené až přes boty, aby celý komplet nekazily nějáké adidasky:-).
    Kdybys viděl, jak ona probíhala cílem... mávala, tančila, dělala radost sobě i divákům... a teď si představ železnou oponu, spartakiádu a účast takovýchhle zahraničních smíšků mezi nastupujícími sestavavmi žen a lidově-demokratické armády - pitomost, co?
    Poslední kilometr jsem díky téhle paní dal za 4:20. Na "malém" maratonu bych ji asi nepotkal a konec došel...
    Krátký výkřik o jedné události - ale možná má váhu - už jsem "tam" totiž byl - a letos půjdu zas! Tak nám všem drž palce,
    Venda

  • Mirek Kostlivý | 11. 05. 2007, 11:58

    Já jsem sice teoreticky mohl být na šesti spartakiádách, ale nebyl jsem ani jediné, čímž se chlubím, protože jsem vždy nesnášel, když mě někdo dirigoval (i jako dítě) do nějaké masové akce. A to jsem ještě nechápal ty politické okolnosti okolo.
    Na PIM chodím dobrovolně, a kdyby se okolo toho děly takové věci jako okolo spartakiád, tak mě tam nikdo nedostane.

  • keramik | 11. 05. 2007, 15:57

    Vžádném případě se nechci zastávat spartakiád,ale když odmyslím politický vliv,tak se alespoň několik tisíc lidí dostalo k cvičení.A mnoho z těch lidí to určitě politicky nebralo.Zejména na malých městech,kde nebyly a někde dodnes nejsou podmínky ke sportu ideální.
    No a marathon jsem ještě nedal,plánuji jej raději na nějaký menší,okruhový.PIM až někdy později,až budu vědět,že ho zvládnu a pěkně si ho užiji.
    Všem účastníkům přeji nádherný zážitek a příjemné počasí.

Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama