Ivo Domanský | 13. 5. 2007 | Přečteno: 1611×
Museli bychom jít velmi daleko do historie PIMu, abychom se setkali v absolutním pořadí na stupních vítězů s českým běžcem nebo běžkyní. Z tohoto pohledu je třetí místo nové mistryně republiky Veroniky Brychcínové velmi nadějné.
Veronika dokázala svůj druhý dokončený maraton (a třetí vůbec, loni PIM vzdala) zaběhnout vzácně pravidelně v časech 3:40-3:50 min/km, v závěru bez problémů předběhla několik mužů a měla ještě dost sil na velký finiš, konec konců ani v cíli nepůsobila vyčerpaně.
Absolutorium zaslouží lidi na občerstvovacích stanicích. Týmy byly sehrané a s touto podporou se maratoncům určitě běželo líp. Tekutiny a banány stačily i pro ty poslední.
Ruska Nailia Julamanovová je mezinárodn
ě prakticky neznámá závodnice a bylo to vidět i na tiskové konferenci s vítězi. Drobná a pouze ruskojazyčná dívka měla problémy odpovídat i na jednoduché otázky. Se světovými jazyky byl ale na štíru i bronzový muž Gomes. Portugalec mluvil španělsky a jeho odpovědi překládala tlumočnice nejprve do angličtiny a pak do češtiny.
Apropos, Portugalci přerušili dlouholetou africkou nadvládu velmi razantně. Třináctý vítěz PIM Ornelas se radoval z limitu pro japonskou Ósaku a na počasí si nestěžoval. Stejně jako Brychcínová běžel dnes maraton teprve potřetí a dvakrát vyhrál (Milano 2005 a Praha 2007). Třiatřicetiletý Portugalec umí 10 km na dráze za 28 minut.
Tentokrát počasí ovlivnilo výkony měrou vrchovatou. Stará maratonská zkušenost říká, že vedro koncem dubna nebo začátkem května se mnohem hůř snáší než vedro v červenci. Po přechodném ochlazení posledních dní to byl pro některé boxerský úder do tváře. A tak nelze než obdivovat vyrovnanost výkonů Pavlů Faschingbauera a Nováka, kteří navzdory nepříznivým podmínkám příliš nezaostali za svými loňskými výkony.
Opět se běželo po nové trati a změny byly naprosto zásadní. Z centra se maratonci vydali nejdřív do Holešovic a Karlína, poté zamířili u Národního divadla jižním smě
rem proti proudu Vltavy a po krátké návštěvě Nuslí pokračovali do Podolí. Obrátka však nebyla tak daleko jako dosud a na zpáteční cestě se dostali na levý břeh Vltavy.
Kilometrů zde rovněž podstatně ubylo a druhá otočka byla tentokrát už v blízkosti lihovaru. Další část maratonu vedla přes most Legií a Staré Město znovu do Holešovic a Karlína. Do cíle se přibíhalo tradičně Pařížskou. Milovníci fair play zvláště ocenili, že nová a doufejme na čas i poslední varianta trati PIM nedává možnost různým tu- i cizozemským chytrákům k beztrestnému zkrácení.
Na tiskové konferenci se technický ředitel závodu Paolo Ottone zmínil o plánu přesunout termín PIM o dva až tři týdny zpět. Vedru by se tak maratonci nejspíš vyhnuli (i když - vzpomeňte si na horko před 14 dny!), ale projekt se zatím zdá problematický nejen vzhledem k domácí přehuštěné jarní termínovce, ale především k evropské termínovce maratonů AIMS.
Duben je měsícem, kdy se běží nejméně pět prestižních maratonů (Rotterdam, Paříž, Londýn, Boston a Hamburk), a je otázkou, zda by zahraniční maratonští turisté dali jednoznačně přednost našemu hlavnímu městu.
Ivo Domanský
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
a co ho posunout na podzim? V letě se dá na to vedro zvyknout.
Vubec bych se nebal toho, ze posunem poklesne pocet cizincu na startu. Podle me tito maratonsti turiste jiz na techto megamaratonech byli a hledaji nezname velke maratony a proto jedou do Prahy. Tech co jdou 2 maratony behem mesice je podle me minimum.