Zaregistrovat »

TYPOLOGIE BĚŽCŮ: Talent od Boha

Stanislav Blaha | 19. 5. 2007 | Přečteno: 3361×

Na dlouhých tratích se vyskytuje výjimečně, častěji ho najdeme mezi sprintery, u nichž hraje genetická dispozice daleko větší roli. Kromě základní varianty existují ještě dvě zvláštní formy.

Reklama

1. Poddruh Zázračné dítě, které v dětských či dorosteneckých kategoriích lehce poráží své vrstevníky, aby se poté vytratilo jako pára nad hrncem.
2. Poddruh Přeběhlík, který si k běhání odskočí od jiného sportu a jehož výkon způsobí, že laik se diví a odborník žasne.

Talent od Boha se nemusí učit správný běžecký styl ani dýchání. Nemá problémy s nadváhou. Neví, co jsou to křeče. Ke špičkovým výkonům mu stačí poloviční tréninkové dávky, po nichž mu svaly regenerují dvojnásobnou rychlostí. Při běhu málokdy cítí bolest. Pro běhání se prostě narodil.

A právě tato "nesnesitelná lehkost běhání" bohužel často způsobuje, že zůstává pod vrcholem, překonán enormním úsilím méně talentovaných běžců.

Otázky pro čtenáře k zamyšlení a diskusi:

1. Znáte ve svém okolí někoho ze špičkových běžců, který byl v mládí označován jako Zázračné dítě? Napište nám o něm pár řádků!
2. Napište nám svůj odhad, za kolik by uběhli 10 km a maraton Martina Sáblíková, Kateřina Neumannová nebo Pavel Nedvěd!

Stanislav Blaha


Z dalších dílů: Podivín, Teoretik, Reklamní produkt, Chrt, Pohodář, Veterán, Ultras, Mudrc, Černý panter.

Pro další díly mě inspirujte, stačí název či charakteristika jednou větou.

Reklama
Hodnocení článku
47.41% (29 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 22)

  • Mato | 20. 05. 2007, 08:25

    V každom športe a v každej discipline je prvým a najdôležitejším faktorom pre špičkový výkon talent. Druhým je tvrdá drina. Je jedno, či je borec šprintér, či vytrvalec, talent musí mať. Ani keby vytrvalec spal na dráhe a nedal boty dolu z nôh, nikdy nenahradí, čo mu talent nedal. Tvrdá práca je samozrejme podmienka sine qua non, ale keď tú máme u oboch splnenú, tak vždy zvíťazí talent.
    BTW, z Nedvěda by špičkový vytrvalec nebol, rovnako ako z Neumannovej- obstojní lokálni šampióni ano, ale na špičku by museli mať inú stavbu tela- obaja sú totiž ťažkí a príliš hustí...
    V každej škole a v každej triede nájdeme talent, čo by mimimálne mohol siahať po majstrovských tituloch v krajine, nájsť však šampióna medzinárodného kalibru chce šťastie a úžasné oko trénera, či učiteľa. Takí sa rodia raz za 10 rokov a často ani k žiadnemu športu nepáchnu, prípadne ich zlákajú lukratívnejšie športy.

    • toro | 20. 05. 2007, 20:18

      To je tak pravdivé a smutné až jsem lehce nerad, že to sem mato dal. Samozřejmě, že je to pravda, ale ta pravda je zdrcující. Dodnes pamatuju na nějaký nábor do gymnastického klubu. Bylo mi necelých osm, to člověka nadchne cokoliv. Vyplnil jsem dotazník, o sobě o rodičích. Zřejmě bylo jasné, že já genetické předpoklady na malého hbitého a ohebného gymnastu nemám. A oni mi to řekli prostě do očí.

      • Stan | 22. 05. 2007, 10:06

        V tom, co píšeš, je jádro pudla. V ČR chybí promyšlený způsob výběru talentů, tak aby se vyhodnotily fyzické a psychické předpoklady školáků a talentovaným dětem nabídl sport, v němž mohou uspět. Zatím to funguje tak, že děti přijdou někam na nábor, oni je vezmou, protože každá koruna příspěvku je dobrá, a po pár měsících či letech se zjistí, že zvolený sport byl z hlediska tělesných a motorických předpokladů omyl. Slyšel jsem o systému výběru na vědeckém základě v Austrálii, možná by nebylo od věci se tím seriózně začít zabývat. Jinak budeme na nového Zátopka čekat tisíc let.

        • Shadow | 22. 05. 2007, 18:37

          Uprimne receno, tohle mi prijde nejstrasnejsi mozny scenar ... sortovat a skatulkovat, merit geneticke dispozice a ostatni rovnou zariznout hned na zacatku ... to je jak na nadrazi odkud se jezdi do Osvetimi. Pak ten sport neni a nikdy nebude o sportu. Dostenes hned od malicka stempl ze jsi talent, a budes muset makat, nebo budes mit vycitky z okoli, ze jsi promarnil co do tebe system investoval, a jini nedostanou ani sanci. Mnohem lepsi a lidstejsi mi prijde "system" praktikovany v US. Sport zacina uz na vsech skolach, ktere mezi sebou soutezi ve skupinach a divizich. Muze se prihlasit uplne kazdy, nosi skolni dres, je clen tymu. Ti nejlepsi mohou na konci sezony reprezentovat skolu na oblastnich statnich nebo federalnich mistrovstvich ... je to uplne prirozene a nenasilne syto. Najde-li se vyjimecny talent, je samozrejme v peci a pod dohledem spickovych treneru, pokracuje na vejsku s atletickym stipendiem a vybornymi trenery, reprezentuje svoji universitu, ktere mezi sebou samozrejme dale soutezi nebo jde rovnou do profi klubu. Elitarstvi byvalych sportovnich skol v CR (CSSR) mozna produkovalo uspesne sportovce, ale lidskost ve sportu chybela, za tuto cenu prosim ne.

          • Mato | 22. 05. 2007, 19:56

            V prvej časti príspevku s Tebou súhlasím úplne. V druhej, kde popisuješ systém športu v USA už nie. Žil som tam dosť dlho a účastnil som sa športu aj na strednej aj na vysokej škole... máš príliš idealistické predstavy. Ich systém je lepší ako náš, ale má veľké nedostatky- je to na hodiny rozprávania, takže to na teraz musí stačiť.

            • Shadow | 22. 05. 2007, 20:36

              ja samozrejme nejsem zadny spickovy bezec (spise podprumerny traged) tak nemohu hodnotit jak je system v detailech uzpusoben pro ty co pak vyhravaji, nebo by meli vyhravat, zlate olympijske medaile. Ale toho sportu na stredni skole jsem se tam tez zucastnil a universitni sleduji nyni pasivne kolem sebe (neb pusobim na universite). A ten system mi prijde opravdu idealni a velmi pratelsky vuci komukoliv kdo ma chut sportovat, soutezit a zlepsovat se. A o tom si myslim ze by to melo byt predevsim, proste vice lidi dostat ke sportu, neb to je zdrave, prospesne a zabavne, a ne v kupce sena hledat donekonecna jednoho Zatopka. ... on se samozrejme pak v takovem obrovskem poolu talentu obvykle nejaky najde sam ...

          • Stan | 23. 05. 2007, 07:23

            Možná jsi mě úplně nepochopil, já samozřejmě nejsem proti tomu, aby na amatérské úrovni dělal kdokoliv jakýkoliv sport. Spíš mi jde o to, poradit těm pohybově nadanějším, který sport je pro ně vhodný a s mimořádnými talenty pak dále systematicky pracovat. Já na rozdíl od Tebe zase znám situaci na českých středních školách, a ta je, co se týče sportu a tělesné výchovy, tristní. Např. v běžné třídě mezi osmnáctiletými se jenom výjimečně najde někdo, kdo je schopen uběhnout v Cooperově testu 2 km. Chytit míč, kopnout do něj, udělat kotrmelec dozadu, shyb, výmyk na hrazdě jsou pro velkou část populace patnácti až osmnáctiletých velmi těžké úkoly.

  • Stan | 21. 05. 2007, 07:50

    Mato, díky za příspěvek, ale nabízí se otázka, jestli je talent pouze záležitost fyzických předpokladů a jestli nemá i psychickou či mentální složku. U vytrvalostních běžců do ní bude určitě patřit odolnost vůči bolesti, sebekázeň, zarputilost ... Pokud by to bylo jen o tělesných předpokladech, potom by stačilo pouze změřit několik anatomických a fyziologických ukazatelů a bylo by vyhráno. Neumannovou a Nedvěda jsem tam dal schválně, protože na mě působí také jako spíše rychlostní typy a přitom Neumannová vítězila spíše na delších tratích a Nedvěd dokáže při zápase naběhat velký objem ve vysoké rychlosti. A k té atraktivitě běhu, zdá se Ti, že je rychlobruslení (příklad Sáblíkové)atraktivnější?

    • Mato | 21. 05. 2007, 13:14

      Talent ma strasne vela podob. Okrem tej spominanej fyzickej, je tu psychicka (ktora je dana aj vychovou, prostredim a tiez sa vyvija treningom), je tu aj zdravotne hladisko- niekto je talentovany, ale ma prilis slabu imunitu, zlu biomechaniku a nachylnost k zraneniam...
      Prave preto nemoze byt sampionom kde kto, ale iba zopar vyvolenych. Keby bolo vitazenie lahke, bol by vitazom kazdy.
      BTW, pri behu si musis niest vahu sam a tiez Tvoje klby, kdezto pri lyzovani sa vacsina dopadov premiestnuje v klzavy pohyb. Bezecke lyzaovanie je silo-vytvalostny sport, beh nie. Futbal je neporovnatelny s behom: hlavna je vybusnost, vytrvalost sa doplacava navrch.

      • Stan | 21. 05. 2007, 14:39

        Mato, souhlasím s většinou toho, co jsi napsal, přesto si myslím, že pokud Pavel Nedvěd naběhá za zápas intervalově 10 a více km, tak musí mít vytrvalostní základ jako hrom a jeho čas na 10 km, půlmaraton, příp. maraton by mohl být velmi zajímavý. U lyžování (možná i rychlobruslení) vers. běh může být zdravotní aspekt velmi důležitý, na druhou stranu budou podle mě naopak více trpět jiné části těla, např. třísla.

        • Mato | 21. 05. 2007, 15:13

          Ale jasne, ze by urcite dobre zabehli 10ku- najma ked zoberieme v potaz, ze nie su to trenovani bezci, ale spickovi sportovci v inom odvetvi. Je vsak rozdiel medzi povedzme peknym casom na 10ku- u Nedveda by som ho odhadoval na 35-36min z fleku, 32 min, kebyze sa venuje iba behu a spickovym vykonom za 27min. Na to skratka nema proporcie (teraz uz ani vek) a asi ma aj prilis vela rychlych svalovych vlakien na to, aby isiel cokolvek, co nadvidhuje obocie nad 10km. Kazdy spickovy futbalista musi mat skvelu kondicku- zaloznici o to viac, ale nezamienaj si to so supertalentom na beh- to je ina kategoria. Kazdy sa vyberie smerom, kde ma najvacsi talent a nemyslim si, ze by taka Neumanova neskusila aj beh na najvyssej urovni, kebyze na to ma. Pripravu sice absolvuje aj behom na suchu, ale nedosahuje v nom urcite spickovych kvalit, inak by sme ju videli na letnej Olympiade behat, nie sa vozit na MTB.

          • Jecminek.Maselnik | 21. 05. 2007, 22:41

            vozit na MTB? Člověče, Maťo, zkus někdy vážit trochu lépe slova. Kdo jede na OH, nejspíše se nevozí, ale setsakra jede. A kolo rozhodně lépe koresponduje s její hlavní disciplínou než běh.
            Nicméně když jsem viděl dokument s Neumannovou, kde běhala v Šumavských kopcích kolmo na vrstevnice, tak mi nad její délkou a lehkostí kroku zůstával rozum stát.

            • Mato | 22. 05. 2007, 08:06

              Vozit=jazdit. Aspon v mojom ponimani SJ. Tu asi zapracovala rozdielnost jazyka. Poukazoval som skor na to, ze si nemusi nosit celu svoju vahu, ako pri behu a gravitacia je k nej milosrdnejsia na MTB, nez pri bezeckom kroku. Nedegradoval som jej vykon- koniec koncov bola 3. na ME v MTB cross country, takze dobra bola, o tom niet pochyb.
              Ten, kto reaguje podrazdene by mal asi volit svoje slova, nemyslis?
              Opakujem este raz- keby bola tak dobra v behu (na suchu), skusila by sa aspon nominovat... Je rozdiel mat napohlad lahky krok a je rozdiel bezat 31:40 na 10km (limit na MS, ktory zene nezabezpeci ani prvu desiatku). Porovnaj si postavy vytrvalkyn a Neumanovej- rozdiel medzi 15-25kg, uplne ina morfologia, o hlavu az dve nizsie, ine zlozenie svalovych vlakien...
              Inak beh ako taky je zlizsie k bezkovaniu ako bicykel, spytaj sa kohokolvek, kto robil oboje.

              • Jecminek.Maselnik | 22. 05. 2007, 10:05

                asi je to jazykové nedorozumnění. Vždycky jsem si myslel, že slovenským ekvivalentem od jedit je jazdiť a ne voziť sa, ale budiž.
                Slova jsem volil pohodová, voziť sa ve mně skutečně vyvolalo dojem zlehčování výkonu a přitom ve své době neměla Kateřina u nás na MTB kloudnou konkurenci v ani jedné specialistce.
                S tím, co píšeš o blizkosti běhu vs kola k běžkování nemůžu souhlasit. Sám jezdím na kole, běhám i běžkuju, takže se nemusím nikoho ptát, ale cítím to sám. A na podporu své argumentace jen přidávám, že řada běžkařů je vynikajícími cyklisty (třeba sdruženář Rygl, Lukáš Bauer), ale nevím o žádném, který by se věnoval závodně běhu. Možná mám ovšem jen málo informací, to nevylučuji.
                BTW Tebou zmiňovaná morfologie Neumannové také příliš nehovoří ve prospěch blízkosti běhu a běžkování ;-)

                • koyama | 22. 05. 2007, 10:17

                  Jenom pro info: Lukáš Bauer nemá v regionu KV na běžeckcýh závodech prakticky kokurenci.

                  Martin Koukal dává výtečně X-terry. Vím, že kolo je tam velmi těžké, ale i běh je neoddiskutovatelnou a významnou součástí.

                  • zombice | 22. 05. 2007, 12:23

                    a tos jeste zapomel na Jirku Magala, vybornyho bezce hlavne v kopcich, viz lonsky Dolomitenman (adrenalin stafetak) kde to na svym useku nandal vsem specialistum co si tam spickovy tymy jako Red bull dovezli.. myslim si ze i v letosnich prenosech treba z Tour de ski hodne zminovala Z. Kocumova jeho letni "specializaci"

                • Mato | 22. 05. 2007, 11:58

                  Jecminku, Sj a Cj ovladas dobre, ja som to vozenie pouzil vsak v inom vyzname, vobec nie v pejorativnom. Vysvetlil som preco (viz gravitacia). Naviac ja pouzivam pre seba iny vyraz, ked "jazdim" na MTB (hovorim, ze idem na bicykel, alebo ze sa idem povozit, aj ked makam ako fretka). K.N. bola v MTB dobra a zasluzila si ist na Olympiadu, skoda, ze jej to tam nevyslo. MTB bola vtedy nova disciplina, takze moc konkurencie u vas ani mat nemohla, ale to je ina kapitola.
                  Nechcem sa priet o Tvojich pocitoch, ale kazdy absolvent FTVS by mi dal za pravdu, ze beh ma najpodobnejsi pohyb s bezkovanim, nie s bicyklovanim. To, ze v CR bezci na lyziach preferuju MTB je vecou kultury a vplyvu, u nas je to jednoznacne beh pre Bajcicaka (BTW mnohonasobneho reprezentanta v behu do vrchu, prave kvoli silovym parametrom, ale na rovine uz nie je spicka). Obratme sa na Norov-bezkarov a uvidis, ze medzi nimi je/bolo tiez vela bezcov, alebo korculiarov. Bjorn Daeli (asi som to zle napisal) bol vybornym bezcom, ako junior aj reprezentoval Norsko na cezpolnych ME a MS, ale sam potvrdil, ze na behanie je prilis tazky, po tom ako roky zatazoval hornu cast tela. Bezeckych pretekov za zucastnoval v lete v ramci pripravy a vedel 10ku pod 30min... stale vsak hodne daleko od sv. spicky, aj ked bezpochyby fantasticky cas.
                  V dnesnej dobe je sport tak vysoko profesionalizovany a prespekulovany co sa tyka treningu, ze uzka specializacia je obligatna. Takych ako Neumanova, co robia uspesne crossovery je hrozne malo.

  • orso | 21. 05. 2007, 10:01

    Ktosi raz povedal takú peknú vetu, že talent je číslo 1 a drina sú tie nuly za tým. Môžeš pridávať núl koľko chceš, ak niet talentu ostane len drina. A naopak, talent bez driny je len číslo 1, nie 10, 1000 a ani milión. Ale aj tak je krásne pridávať tie nuly, aj keď zrejme mnoho z nás (vrátane mňa) tú jednotku pred ne nepridá.

    • Stan | 22. 05. 2007, 07:36

      Když já si myslím, že tak jednoduché to není, že na začátku nemusí být jen 0 nebo 1, ale spíše rozpětí od 1 do 9, s těmi nulami v dalších řádech souhlasím. Já si vždycky při této příležitosti vzpomenu na Honzu Kollera, jak se mu všichni (včetně mě) na začátku kariéry smáli. Dnes je to historicky nejlepší reprezentační střelec, a to ještě není na konci kariéry.

  • minusak | 23. 05. 2007, 12:48

    Pro zajímavost další neuvěřitelný čas jednoho talentu (Carmen B.)http://www.beh.cz/vysledky/20070520_hluboka.pdf

    • Mato | 23. 05. 2007, 14:23

      Len aby to nebol prave ten pripad, kedy ma male dievca motor (rozumej srdce a pluca) dospelej zeny a telo maleho dievcatka, co som uz toooolko krat u dievcat videl. Neskor, v puberte dorastu, trosku zosilneju a zrazu nebehaju ani take casy ako ked boli mladsie ziacky. Za tie roky co sa pohybujem u atletiky som sa stretol s aspon 5timi takymito pripadmi a nikdy tie dievcata pri sporte nezostali kvoli frustracii. Smutne.
      Naviac uz som si vsimol, ze tato Carmen bezala aj nejaku desiatku... mam pochybnosti, ci je to to spravne ju posielat behat s dospelymi. Preco nepreteka s rovestnickami aj na kratsich tratiach? Urcite by to rozvoju motoriky a rychlych svalovych vlakien pomohlo a skutocne by si zasutazila medzi svojimi. Stavim sa, ze nie vzdy by na kratkych tratiach vyhravala, co je tiez dobre- naucit sa stravit porazku. Ked este potom vladze moze si pre radost ist zabehnut aj dlhsiu trat, ale aby sa na to v 9 rokoch koncentrovala?

  • koyama | 23. 05. 2007, 17:44

    Jo, peníze jsou peníze. Když má holka talent, musí vydělávat. :-(

    Taky se mi to nelíbí. Podle mě by měly děti běhat za lízátka, hodně nadneseně řečeno. Prostě medaile, nějaké věcné ceny (šňůry na mobily, "falešné" tetování nebo já nevím, co teď mezi těma děckama letí). A tratě přiměřené jejich věku.

    Ta desítka byla v Nýřanech a každý, kdo jí běžel ví, že to není nic snadného. Není to žádný extrém, ale k nejlehčím rozhodně nepatří (navíc ty kroupy letos to byl zážitek).

Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama