Aleš Tvrzník | 7. 6. 2007 | Přečteno: 3882× | Tisk článku
Běháte technicky správně, nebo víte o některých svých slabinách a snažíte se je napravit? Potom jste rozhodně na správné cestě. Klíčem k úspěchu ovšem v tomto případě není si jen chyby uvědomovat a čas od času se je při běhu snažit eliminovat, či spoléhat jen na běžeckou abecedu. Při nápravě je potřeba jít k jádru věci.
Příčinou technických problémů totiž často bývá nerovnoměrně rozvinuté pohybové ústrojí, přesněji řečeno svalstvo jako hybná jednotka. Odborníci hovoří o svalových dysbalancích. Lidské tělo představuje důmyslný systém a v případě, že je jedna skupina svalů rozvinuta více než jiná, zhoršuje se fungování systému jako celku. Běžec se svalovými dysbalancemi potom ani při nejlepší vůli běhat technicky správně nemůže, protože mu to zkrátka jeho pohybové ústrojí neumožňuje.
Kulatá záda
Seriál o technice běhu a svalových dysbalancích začneme (pro někoho možná překvapivě) kulatými zády. Ukážeme si ovšem, že i tento problém civilizačního původu má velký vliv na techniku běhu. Běžci ho ovšem někdy nesprávně přehlížejí, protože se "jich přece netýká".
Fyziologickou příčinou kulatých zad (nebo chcete-li hrudní hyperkyfózy) jsou zkrácené prsní svaly a ochablé svaly mezi lopatkami jako jejich protihráči. V důsledku této nerovnováhy dochází k vytažení ramen vpřed a k zakulacení hrudní části zad. Nepřirozené zakřivení páteře se může akutně projevovat bolestivostí zad a dlouhodobé přetěžování může vést až k trvalým poškozením páteře.
To samozřejmě platí jak v civilním životě, kdy se hrbíme u počítače, tak dvojnásob při běhu s velkým působením sil vlivem nárazů při dokroku. Na kulatá záda se často "nabaluje" i přetížení krční páteře s bolestmi šíje nebo hlavy. Ani v tomto případě problém zásadně neřeší farmaka nebo masáže. Ty většinou jen na přechodnou dobu poskytují úlevu, protože neřeší pravou příčinu problému. Na odstranění svalové dysbalance je potřeba dlouhodobě pracovat prostřednictvím vhodných cvičení.
A jak kulatá záda ovlivňují samotnou techniku běhu? Zpravidla vedou k většímu předklonu trupu s přesunem těžiště těla více vpřed. Následkem je zhoršená práce paží a tendence k běhu přes špičky. Vlivem většího sevření hrudníku je značně omezeno i dýchání. Dodatečně dochází k podsazení pánve, což vede ke kratšímu kroku a pochopitelně k celkovému snížení ekonomiky běhu.
Osvědčenými prostředky pro vyrovnání uvedené svalové dysbalance jsou cvičení zaměřená na protahování prsních a posilování mezilopatkových svalů. Ta by do svého tréninkového plánu měli zařadit jak běžci s uvedeným problémem, ale z preventivních důvodů i všichni ostatní. Perfektní stav celého pohybového aparátu je důležitou podmínkou pro každého běžce bez ohledu na to, zda se jedná o záda, trup nebo nohy. I u běhu totiž platí, že všechno souvisí se vším.
Protahování prsních svalů
Cvičení provádíme se spojenýma rukama za zády pomalu, plynule a bez hmitání, s výdrží v krajní pozici. Stejně tak jako u dalšího cvičení je možné cvičit i ve stoji nebo v sedu na pohovce.
Posilování mezilopatkových svalů
V tureckém sedu se vytáhneme v pase a zapažujeme jen v malém rozsahu s dlaněmi vpřed. Cvičením, které opakujeme 10-14x, posilujeme mezilopatkové svaly.
Aleš Tvrzník
Odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportu, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů a publikací. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Videa pěkná, ale jeden cvik na každou partii mi přijde málo. Co třeba ten, jak se opře lokty zády o zeď s nohama dál od stěny a tak se chvíli vydrží?
RSS