Trika, medaile, startovní čísla... Sběratelství kvete

Sběratelství není záliba, která by se vyhýbala běžcům. Zvláště v domácnostech ostřílených veteránů nalezneme šuplíky plné medailí upomínajících na krásné i méně krásné okamžiky z kariéry běžce, po stěnách visí zmuchlaná startovní čísla a skříně přetékají již notně vytahanými tričky s emblémem dávno absolvovaného závodu.

Pořadatelé závodů se snaží nalákat na cokoliv a nutno dodat, že jejich nápaditost je odměnou pro ego běžce, který neváhá cestovat stovky kilometrů a investovat leckdy i velkou část svých příjmů, jen aby si udělal čárku za účast.

Je to symbolická, leč chvályhodná odměna za obětavost a lásku k běhu. Vždyť drtivá většina nás, rekreačních běžců, nemá šanci si ze závodu odvézt více než nějaký ten suvenýr nebo cenu z tomboly.

Neběháme jen pro zdraví, rekordy a účast. Rádi si sem tam vezmeme do ruky krásnou medaili z našeho prvního maratonu a hned ji schováme zpátky do šuplíku, aby nás nepřistihly manželky a nesmály se nám.

Trička jsou sice hned potrhaná, třepí se a blednou. Ale nevezměte si je na sebe, když se tím hrdě přihlásíte do party!

Myšlenka vylepšení startovních čísel do podoby suvenýru není na světě dlouho a o to více musíme zatleskat těm, kteří na ní pracují. Startovní číslo spojuje nás, hobby nebo chcete-li kondiční běžce, s elitou. Zvláště když přepečlivý organizátor vedle čísla přidá i naše jméno.

Nikdo to nahlas neřekne, ale hrdost a pýcha nám pak trhají hruď. Na takový závod se pak jen tak nezapomene, stačí jen pohled na zeď nebo nástěnku. Málokdo uvěří našemu vyprávění, že jsme ten den stáli třeba jen dvacet metrů od Paula Tergata nebo Pauly Radcliffové.

Okamžitě však ztichne, když mu oko spočine na krásně barevně vyvedeném kusu papíru nebo textilu s naším jménem a siluetou české nebo zahraniční metropole.

Přitom pořadatelé nemají lehkou úlohu. Někdo by si chtěl odvézt ze závodu všechno a je ochoten zaplatit i vyšší startovné, jiný o takovéto upomínky nestojí a preferuje nejnižší možné startovné.

A teď plánujte, aby vám na skladě nezůstalo 200 neprodejných triček s logem loňského ročníku, nebo ještě hůře, aby sběratel neodjížděl ze závodu naštvaný, že se na něj nedostalo.

Co bude dál? Kdo přijde s dalším skvělým nápadem, kterak trumfnout konkurenci a přilákat další běžce? Budeme si jednou ze závodů přivážet kromě funkčních trik i třeba boty nebo bundy? Dnes to zní jako sci-fi, ale "nikdy neříkej nikdy".

Radek Narovec

P.S.: Pošlete nám fotografie vašich "úlovků": nejkrásnějších medailí, triček, startovních čísel nebo čehokoliv jiného, na co jsem zapomněl. Použijte adresu redakce@behej.com. Vybrané kousky rádi uveřejníme. Neváhejte se rovněž podělit o své názory na téma běh a sběratelství v komentářích pod článkem nebo v osobním mailu.