TYPOLOGIE BĚŽCŮ: Hobíci a Chrti

Jako Chrty si dovolím označit běžce, kteří preferují soutěživost před zdravotními a společenskými aspekty běhání, u Hobíků je tomu naopak. Hranice mezi oběma skupinami není určena výkonnostně, ale má spíše povahu psychologickou, emocionální a mnohdy i iracionální.

Rozpor mezi oběma skupinami se prakticky projeví v těchto modelových situacích:

1. Hobík překáží Chrtovi v okamžiku, kdy je předbíhán o jedno či více kol

2. Chrt při snaze předběhnout Hobíka jej nešetrně odstrčí

3. Kombinace bodu 1 a 2

Oba dva poté vzplanou nehynoucí záští k druhé skupině. Pustí se do zuřivých debat o maratoncích bez kondice, nadopovaných běžeckých primadonách, turistech, kteří nemají co dělat na závodní trati, nízké úrovni českých vytrvaleckých špiček apod.

Přitom je celá kontroverze zcela zbytečná, pokud si obě skupiny uvědomí, že se potřebují. Hobíci mají v Chrtech vzory a inspiraci pro posunování svých hranic a nic jim nebrání v tom, aby po náležitém tréninkovém úsilí přestoupili k Chrtům.

Chrti by na druhou stranu měli vědět, že bez peněz, které Hobíci utratí za běžecké potřeby, by se velmi ztenčil proud sponzorských a reklamních peněz do vrcholového sportu. Platí rovnice, že čím více bude spokojených Hobíků, tím budou Chrti lépe zabezpečeni a motivováni k vyšší výkonnosti. Navíc Chrt nikdy neví, kdy se pod tlakem vnějších okolností bude muset stát Hobíkem.

A proto navrhuji – konflikty řešme s úsměvem, na trati se povzbuďme, v cíli si navzájem zatleskejme a po závodě si podejme ruku.

Na nelehké soužití Hobíků a Chrtů totiž existuje jediný recept – vzájemný respekt a tolerance.