Anna Pichrtová | 20. 6. 2007 | Přečteno: 1363×
Tak jsem to docela v pohodě zvládla a Mt. Washington Road Race jsem zase vyhrála. Bylo velké vedro a trať vedla pořád do kopce (no... přeci to byl běh do vrchu!), takže nebylo kde oddychovat.
Trochu jsem z toho měla obavy, protože na startu se objevily i etiopské běžkyně s časy 32 min na 10 km a jedna výborná argentinská běžkyně, ale jelikož neběhají vrchy a neměly zkušenosti, byly daleko za mnou.
Argentinčanka se mnou uběhla dva kilometry (a vypadala docela svěže), pak však přešla do chůze a za několik minut vzdala. Etiopanky doběhly na 5. a 6. místě. Muže, jak už víte, vyhrál Jonathan Waytt, ale ani pro něho to nebylo snadné. Přes zimu měl zdravotní problémy - měl úraz a museli mu operovat koleno.
Teď v neděli mne čeká další závod, je to taky běh do vrchu - Cranmore Hill Climb - americká kvalifikace na MS do Švýcarska. To znamená opět výbornou konkurenci. A jelikož se poběží nahoru i dolů, musím být před ME opatrná.
Do čtvrtka ještě pořádně potrénuji, pak si odpočinu, v neděli je závod a v pondělí večer 25. června odlétám z Bostonu domů. Už se těším do "mého" lesa a na mé stezky!
Pozdravuji všechny čtenáře behej.com. Mějte se krásně, hodně zdraví a chuti do běhání!
Anna Pichrtová
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Zdravím Vás a gratuluji k vítězství! Moc si neumím představit, jak se takový závod do vrchu běží, jestli je celá trasa do kopce. Ale už jen když o tom čtu mě bolí nohy. Moc ráda běhám, ale kopce nemusím.O to víc obdivuju ty, co to tak skvěle zvládají jako Vy. Tak nadále hodně štěstí a úspěchů!
Mila Rebecco, pri behu do kopce si kazdy stanovi sve tempo, vetsinou pomale - "sneci" a snazi se najit rytmus. Neni dobre ani zrychlovat ani spomalovat, samozrejme, pokud jeste muzeme. Pak uz se jenom tesim na krasnou vyhlidku (pokud zrovna neprsi anebo nesnezi) z vrcholu, kam se vsichni ritime. A vetsinou tam i vsichni dorazime, nekdo driv, nekdo pozdeji, ale to neni dulezite.
Zatim ahoj a hodne radosti z behani! Ci uz je to z kopce, do kopce anebo po rovine!
Anka P.
Anno, moc gratuluji k Tvým výkonům - škoda, že běhy do vrchu u nás nejsou tak populární jako jiné atletické disciplíny, to by si už dávno byla "sportovní celebritou" :)
Moc bych ocenil (a možná i další čtenáři), kdyby si mohla napsat nějaký článek o rozdílech mezi "normálním" vytrvalostním běháním a běhy do vrchu - co se týče techniky běhu, tréninku, taktiky, nároků na laktátový metabolismus atd. Asi ty rozdíly budou dost zásadní, když např. i ta výborná argentinská běžkyně při běhu do vrchu "vytuhla".
Dan
Ahoj Dane,
odpovim na tve dotazy a budu se snazit byt strucna:
1.Ja sim myslim, ze behani do kopcu musi mit clovek tak trochu v sobe (geneticky i v srdicku), bud proste rad bezi do kopce i kdyz to nekdy poradne boli, anebo ne a ani vyhlidka na kopci ho nenadchne. Nenadarmo nas volaji "horske kozy"!
2.Technika behu do kopce se hodne lisi dle techniky jednotlivce. Kazdy z nas vrcharu beha svym zpusobem jinak, jak mu to vyhovuje. Ja doporucuji kratsi kroky (urcite neskakat do vysky, ale pohybovat se smerem vpred - tudiz k vrcholu rovnomernym tempem). Nohy nezvedat prilis vysoko - ztrata energie, ale ani prilis nizko - moznost zakopnuti a padu, proste tak jak to vyzaduje teren. Koukat na nejaky ty metry dopredu, ale urcite ne na vrchol...to by mohlo byt deprimujici. Ruce by meli pracovat podle mne jeste vic nez u bezneho behani po rovine, pro mne jsou dulezite hlavne v zaveru, kdyz uz nemuzu nohama (nekdy proste ztuhnou), "bezim rukama". Technika behu do kopce by mela byt "mene agresivna a setrnejsi" jako rychle behani po silnici...proste snazit se bezet ekonomicky a neplytvat energii na zbytecne pohyby...jednoduse bezet smerem nahoru, co nejekonomicneji to jde.
3. Taktika je snadna : bezet rychle a v zaveru jeste pridat! Ne, to byl zert! Mojim kredem je, nebezet proti souperum, ale zapolit s horou! Vzdy se snazim najit svuj vlastni rytmus. Neni dobre zacit prilis rychle a nechat se "ztrhnout" davem, na zrychleni je casu dost i pozdeji. Ono vzdy na ty prilis rychle dojde...hora jim to nedaruje, kdyz to prepali...samozrejme pokud to neni Jonathan Waytt, nekolikanasobny mistr sveta!
4. V behu do vrchu prevazuje aerobna prace. Skoro vzdy se podava nejlepsi vykon, prave kdyz se bezi tesne pod anaerobnym prahem, cili jeste v aerobne zone. To je rozdil od silnicnich behu, kde se beha rychleji a casto v anaer.-aerobne zone. Kdyz se pak u vrchu "prepali" zacatek a bezi se na kyslikovy dluh, bezec se "zakyseli=vytuhne" a jelikoz se bezi porad do kopce, nemuze si ulevit a casto se stava, ze prechazi do chuze.
5. Co se tyce treninku, proste behat v kopcich : dlouhe behy, intervalove vybehy - kratsi opakovane useky do kopcu dobre na rozvoj sily, dlouhe vybehy (20min - 60min i vice) rozvoj vytrvalosti, soustredeni na horach - to mam nejradsi! Dulezite je vsak mit z behani do kopcu radost!!! Kdyz to cloveka nebavi, je lepsi zustat na rovine. Take nedoporucuji behat do kopcu kazdy den, 2-3 krat tydne staci...Ale kdyz ste "horska koza" a chcete behat po horach porad, tak to proste delejte a mejte z toho radost!
Dane, tak vidis, moc strucna jsem nebyla a predse jsem rekla tak malo...tak snad priste...Taky se omlouvam za vynechane carky, hacky atd., ale bohuzel jsem porad v USA a zde ceskou klavesnici nemaji.
Zatim ahoj a hodne uspechu v behani! A co takhle dat si nejaky ten Vrch?
Anka Pichrtova