Technika běhu a svalové dysbalance: Kyčle

Pojďme se tedy podívat na svalové skupiny, které nás dnes budou zajímat. V první řadě jde o hýžďové svaly, které při zapojení (stažení) posunují stehno vzad, dochází k propnutí kyčle. Důležitý je fakt, že pokud nejsou přiměřeně zatěžovány, mají hýždě tendenci ochabovat. Protihráčem hýždí je párový sval tzv. iliopsoas.

Jeho český název – bedrokyčlostehenní sval zní poněkud krkolomně, ale na druhou stranu celkem dobře popisuje jeho průběh. Sval začíná na bederní páteři a upíná se na stehně. Jeho úkolem je flexe neboli ohnutí dolní končetiny v kyčli. Iliopsoas má naopak tendenci ke zkracování, čímž rovněž podporuje nadměrné bederní prohnutí.

Vliv na techniku běhu

V případě ochablých hýždí a zkráceného bedrokyčlostehenního svalu je ztížená extenze v kyčli. Běžec není schopen správně dokončit odrazový nápon, více tak „sedí“, dochází ke zkrácení kroku a potažmo ke snížení efektivity běhu. Tento technický nedostatek až tolik nevadí u pomaleji běhajících joggerů, ačkoliv nedostatečné zatěžování, resp. formování hýždí může být jistým zklamáním pro některé ženy. Dámám s tímto cílem lze doporučit aktivnější běžecký styl nebo občasné zařazení odrazových cvičení do tréninku.

Pokud ovšem u ambicióznějších běžců nefungují kyčle jako tlumiče, musí amortizaci nárazů při dokroku zvládnout kolena a kotníky, což opět může mít za následek jejich přetěžování. Samozřejmě také v tomto případě platí, že by běžci i vzhledem k často nemalým tréninkovým dávkám měli svoje pohybové ústrojí doslova „hýčkat“. A to jak ze zdravotně-preventivních důvodů, tak i pro zlepšení vlastní techniky běhu.

Protahování bedrokyčlostehenního svalu

Pánev protlačujeme dopředu dolů, čímž velmi dobře protáhneme svaly přední strany stehna. Stejně účinnou variantou je obdobné cvičení ve stoji přednožném s rukama v bok.

Posilování hýždí

Kontrolované zanožování vychází z hýždí. Cvičíme pouze v přiměřeném rozsahu bez prohnutí v bedrech, jinak aktivitu přebírají bederní vzpřimovače.

Aleš Tvrzník
Odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportu, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů a publikací. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.