Stanislav Blaha | 23. 6. 2007 | Přečteno: 2719×
Setkání s běžeckým Masochistou je nezapomenutelný zážitek. Obličej zkřivený do hrůzné grimasy, pěna kanoucí z úst, tělo bojující z posledních sil s gravitací. Hekání a sténání, které plaší zvěř v lese a k smrti děsí ostatní závodníky.
Pořadatelé závodu volají záchranku, supi v předtuše brzké hostiny opouštějí okolní zoologické zahrady, pojišťovny vybírají rezervní fondy a pohřební ústavy vyhlašují pohotovost.
Pořadatelé, supi, pojišťováci i funebráci se snaží marně.
Masochista po doběhu do cíle setře pěnu z úst, přejde do normální chůze a začne se tvářit naprosto spokojeně. Všechny předchozí zvukové, mimické i pohybové projevy jsou zapomenuty a Masochista je šťasten, protože utrpení je jeho drogou i afrodisiakem.
Než začnete kroutit hlavou, že se vás tento díl Typologie netýká, vzpomeňte si na své pocity při doběhu maratonu: Ta kombinace únavy, bolesti a extáze byla přece vpravdě masochistická!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.