Aleš Tvrzník | 19. 7. 2007 | Přečteno: 2828×
Na závěr našeho seriálu budeme hovořit o Achillově patě každého běžce, či chcete-li přesněji o Achillově šlaše a současně i o lýtkových svalech. Metafora v tomto případě je ovšem skutečně na místě a mnoho běžců nám dá určitě za pravdu, že s achilovkami a lýtky je při běhání spjata nejedna zdravotní obtíž.
Lýtka a achilovky jsou pro běžce velmi důležitou součástí celého pohybového („hnacího“) ústrojí, leckdy musejí hodně vydržet a proto zasluhují dvojnásobnou pozornost a péči.
Pokud se dnes na ulici porozhlédneme okolo sebe, snadno zjistíme, že současná civilizace achilovkám a lýtkům příliš „nenahrává“, ba dokonce naopak vede k jejich degeneraci. Jednoznačným důkazem jsou ženy nosící vysoké podpadky. Z biomechanického pohledu je potom výrazné zkrácení lýtek a ochabování svalů přední strany bérce jen logickým důsledkem.
U běžců bývá situace podobná, příčinou je ovšem v tomto případě přetěžování uvedených partií. O typických běžeckých problémech s achilovkami, lýtky a okosticemi už bylo popsáno mnoho papíru. Je zajímavé, že i mezi běžci je občas paradoxně na vině nevhodná obuv s příliš vysokou patou, kterou někteří výrobci konstruují ve snaze o co nejvyšší tlumení a stabilizaci.
Z hlavních svalových skupin nás dnes bude nejvíce zajímat dvojhlavý sval lýtkový, který začíná na zadní straně kolena a v dolní části přechází v Achillovu šlachu a upíná se na patě. Jelikož se jedná o povrchový sval, aktivitu jeho obou hlav lze při běhu velmi dobře sledovat a to zejména při dotažení odrazu v hleznu.
Kondice tohoto svalu je tedy důležitá jak pro správnou techniku ambicióznějších běžců, tak i pro běžce došlapující přes špičky. Pod slovem kondice v tomto případě rozumíme dostatečné silové schopnosti a zároveň i pohyblivost. V praxi to znamená, že kromě posilování je nutné sval i protahovat.
Protahování dvojhlavého svalu lýtkového
Při známém cvičení přenášíme váhu těla pomalu na přední pokrčenou nohu. Přitom je důležité udržet patu zadní nohy stále v kontaktu s podložkou. Častou chybou bývá právě zvednutí paty, čímž se účinek cvičení přenáší do oblasti pánve a stehna.
Druhým svalem je hlubší šikmý sval lýtkový, který začíná na lýtku podstatně níže a rovněž přechází do Achillovy šlachy. V tomto případě sval společně s achilovkou tlumí nárazy při dokroku. Z pohledu své struktury má šikmý sval lýtkový výraznější tendenci ke zkracování.
To se hlavně u pomaleji běhajících joggerů prakticky projevuje tím, že se pata nedostane až na podložku a běžec je tak vlastně nucen běžet přes špičky se všemi negativními důsledky této technické varianty. Protahování šikmého svalu lýtkového je tedy důležitou součástí strečinkového programu každého běžce.
Posilování dvojhlavého svalu lýtkového a současné protahování šikmého lýtkového svalu.
Cvičení provádíme v maximálním pohybovém rozsahu. Při výponu lýtko posilujeme, v dolní pozici naopak protahujeme.
Aleš Tvrzník
Odborný pracovník Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportu, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů a publikací. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Já chci poděkovat panu Tvrníkovi za tento seriál.