Letní příprava nesportovce: Intervaly

Třetí týden tréninku na Kladenský maratón mi přichystal několik zajímavých zážitků. Hlavním faktorem tohoto týdne bylo počasí. Taková vedra jsem už dlouho nezažil, ale mohu stavět na zkušenostech a tak se nenechám zaskočit.

V pondělí vybíhám v osm hodin ráno a už je skoro třicet stupňů. Je to vůbec možné? Bohužel je, a to mě čeká ještě cesta zpět a pohled z klimatizované kanceláře je více optimistický, než by měl být. Otevírám okno a to, co mne praští do obličeje, je pro mne jasnou zprávou, abych na jakýkoliv pohyb zapomněl. Nemá to cenu, to už se sportem nemá nic společného.

Během týdne se ochlazuje a vše jde podle plánu. Vím, že pátek mám už zařízen jinak, proto nesplním plán, ale v neděli se hodlám překvapit splněním limitu. Středa jde podle všech předpokladů a začínám si zase věřit.

Při pohledu na páteční intervalový běh se snažím představit, jak to v těch polích a lesích poběžím. Vážně nevím. Na mysl mi přichází sdělení kolegy, že je možné si zaplatit přístup na atletický stadion ani ne kilometr od práce. Nemám co ztratit, tak se ve čtvrtek ráno zastavuji v areálu a domlouvám si půlroční neomezený přístup na stadion.

Po tartanu na naprosté rovině se běhá úplně jinak. Nemusím přemýšlet nad nástrahami terénu a běžím prostě co to dá. A tak jsme pro tento týden vybral záznam z tohoto tréninku. Byl to pro mne úplně první intervalový trénink a je vidět, jak jsem postupně na pětistovkách zpomaloval.

Atletický ovál si mne získal, trénink získal nový, nečekaný rozměr a já se najednou začal těšit na další běh na stadionu. Doufám, že stejný pocit mne bude hnát v Kladně zase zpět na stadion.

Na nedělní výběh si volím cyklostezku vedoucí z Děčína až do Německa. Vybíhám kolem osmé ráno, zhruba ve stejný čas, jako jsem vybíhal v pondělí. Rozdíl v počasí je obrovský. V pondělí bylo 30 stupňů a jasno, v neděli je 18 stupňů a zataženo. Občas se snese k zemi drobný déšt jako z rozprašovače. Prostě nádhera.

Jestli tohle čtou pořadatelé na Kladně, tak bych prosil takové počasí na maraton. Plně mi vyhovuje :). Cesta je v podstatě rovinatá a uháním, co to dá a co mi hodinky dovolí. Výsledný běžecký index je nad padesát, což znamená předpokládaný čas na maraton pod čtyři hodiny, avšak bohužel ani dnes jsem nesplnil časový limit od Miloše.

I když mne hodinky ještě nezklamaly, nemám dobrý pocit z toho, že neběhám tak, jak Miloš předpokládá v plánu. Zase na druhou stranu je to obrovská výzva ke zdokonalení. Takže příští týden.

Záznam intervalů ze čtvrtka 19. 7. 2007

Tréninkový plán

Údaje jsou v kilometrech na procenta tepovky, takže 2/65 znamená 2 kilometry na 65 % TFmax. U intervalů je počet opakování před závorkou.

Týdenní tréninkový deník

Celková tabulka mé přípravy - tady je vidět, jak moc plním plán. Dále zahrnuje nedělní výběh, u kterého mi Miloš stanovil i předpokládaný čas. Realita je všeříkající pojem. Hodinky mi určují i takzvaný Running Index (RI), což je číslo, ze kterého se dá určit předpokládaný výsledek maratonu.