Tomáš Rokos | 1. 8. 2007 | Přečteno: 4018× | Tisk článku
Jako dnešní téma jsem měl připravené optimistické bilancování svého běhání i přípravy Kladno. On totiž srpen minulého roku byl první měsíc, kdy jsem si do běžeckého deníku zapsal první uběhnuté kilometry, taky jsem zhruba v polovině maratonské přípravy. Bohužel zdravotní problémy optimismus trošku narušily.
Právě jsem završil dvanáctý měsíc svého běhání a jako dnešní graf jsem pro vás připravil vývoj naběhaného objemu během těchto dvanácti měsíců. Je na něm krásně vidět rozjezd a pokroky v začátcích, ale také lehká motivační krize v květnu. Celkově jsem za tento svůj první rok naběhal 1 685 km.
Co se týče mé přípravy na Kladno, jsem polovině svého dvouměsíčního tréninku a měl bych být skoro na maximu objemu. Jenže... Ve středu jsem se cítil po doběhu vážně unavený a výsledek průměrné rychlosti ze čtvrtečního uvolňovacího běhu na dráze, který byl přes 7:00/km, jasně naznačoval, že zřejmě něco není v pořádku.
Lehce mne pobolívala kyčel a celkově jsem se cítil ztuhle. Zařadil jsem tedy v pátek volný den a v sobotu jen lehčí výběh. Nedělní dlouhý běh jsem vzdal ještě během rozklusání. K bolesti kyčle se přidala bolestivá achilovka. To už nemělo cenu riskovat zatížení delším během.
Výsledný počet kilometrů v červenci je tedy snížen ze začátku virózou a na konci problémem s kyčlí, ale i přesto to byl výjimečný měsíc. Zjistil jsem, že se dá klidně najít deset hodin týdně na běh a rodina a práce jsou "v podstatě" netknuty.
Prapůvodně jsem tu chtěl na konci bilancovat, kam až se objem může dostat a jaké si dát další cíle. Teď jsem ale zařadil tři dny klidu a ve středu 1. 8. si půjdu zaklusat na dráhu a uvidím, jak se budu cítit. Pokud vše bude OK, tak to přičtu ke standardním běžeckým problémům, kterých běžec řeší několik do měsíce.
Na toto téma jsem měl nedávno diskuzi se známým. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to není tak, že sportovec má pořád něco. Ale tím, že sportovec potřebuje mít funkční tělo na mnohem víc procent, než někdo nedělající vůbec nic, dbá na každý detail a signál od těla.
Pokud ale ve středu bude stále některý problém přetrvávat, tak budu muset začít přemýšlet co dál s tréninkem a na Kladno letos zapomenout. Když vidím, jak Forest odpískává Stromovku... a to je běžec se zkušeností. Ale nemá cenu předbíhat. Už jsem si psal s Milošem, potvrdil mi klid a ještě doporučil mazání.
Mimochodem můj duel s Katkou má zřejmě již teď jasného vítěze. Viděli jste její mezičasy? Jí to prostě jde tak nějak samo. Začínám se víc a víc nacházet v definici aerobního tragéda.
Vývoj objemu za můj první běžecký rok
Tréninkový plán
| termín | ráno | večer |
| 23.7. | 10/65 | 10/65 |
| 24.7. | volno | |
| 25.7. | 3/65-4/80-3/65 | 10/65 |
| 26.7. | 10/65 | |
| 27.7. | 10/65 | 10/65 |
| 28.7. | volno | |
| 29.7. | 3/65-21/80 (1:56) -2/65 | |
| 30.7. | 10/65 | 10/65 |
| 31.7. | volno | |
| 1.8. | 2/65-4x(1/85-1/65) | 3/65-4/75-3/65 |
| 2.8. | 2/65-5x(500/90-500/65)-1/90-2/65 | |
| 3.8. | 10/65 | 10/65 |
| 4.8. | volno | |
| 5.8. | 3/65-25/80 (2:19) -2/65 | |
| 6.8. | 10/65 | 10/65 |
| 7.8. | volno | |
| 8.8. | 2/65-2/85-1/65-2/85-1/65-1/85-1/65 | 3/65-4/75-3/65 |
| 9.8. | 2/65-5x(500/90-500/65)-1/90-500/65-500/90-1/65 | |
| 10.8. | 10/65 | 10/65 |
| 11.8. | volno | |
| 12.8. | 3/65-27/80 (2:29) -2/65 | |
Údaje jsou v kilometrech na procenta tepovky, takže 2/65 znamená 2 kilometry na 65 % TFmax. U intervalů je počet opakování před závorkou.
Týdenní tréninkový deník
| týden | km plán | km realita | běh | limit | realita | RI | maraton |
| 27 | 56 | 33 | 11 | 1:01 | 1:09 | 47 | 4:15 |
| 28 | 80 | 81 | 15 | 1:23 | 1:38 | 49 | 4:05 |
| 29 | 84 | 64 | 19 | 1:45 | 1:52 | 52 | 3:50 |
| 30 | 86 | 59 | 21 | 1:56 | ---- | -- | ----- |
| 31 | 90 | 25 | 2:19 | ||||
| 32 | 92 | 27 | 2:29 | ||||
| 33 | 88 | 23 | 2:08 | ||||
| 34 | 82 | 17 | 1:34 | ||||
| 35 | 76 | 11 | 1:01 | ||||
| 36 | 67 | M | 3:55 |
Celková tabulka mé přípravy - tady je vidět, jak moc plním plán. Dále zahrnuje nedělní výběh, u kterého mi Miloš stanovil i předpokládaný čas. Realita je všeříkající pojem. Hodinky mi určují i takzvaný Running Index (RI), což je číslo, ze kterého se dá určit předpokládaný výsledek maratonu.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Forest kolem Stromovky nedělal takový mediální průvan.
Šels s kůží na trh,změň přístup ,zatni zuby a trenuj s rozumem.Trenéra máš.
Kladno zvládneš,ale nesmíš se psychicky rozsypat.
Já doufám, že to s tím mediálním průvanem není moc. Mě šlo o to, ukázat reálný trénink na maraton od běžce co vlastně ani neví do čeho jde. Když jsem trénoval na desítku, tak jsem ji před závodem zaběhl několikrát, věděl jsem jak moc mi ubívají síly a jak moc to můžu hrotit. Teď mám nejdelší běh 32km. Taky by bylo zvláštní, kdyby mne nějaké to "zranění" nepotkalo. Za chvíli jdu klusat na dráhu, tak uvidím.
Díky za podporu.
Ja by som nezatínal zuby, môžeš si uhnať zranenie, ktoré bude trvať aj niekoľko mesiacov. Možno to nebude fungovať, ale skús nejakú zmenu (veď sa poradíš s Milošom) napríklad rozklus nahraď bicyklom (http://www.runnersworld.com/article/0,7120,s6-238 -263-266-11759-0,00.html - "Wheel benefits") to je dosť zaujímavý článok o použití bicykla pri behaní. Prípadne odsuň termín maratónu na Košice. Ja tam tiež idem po zranení a tiež mám cieľ 3:50 až 4:00. A keby si to náhodou nestihol, stále môžeš ísť polmaratón. V Košiciach sa to dá za tú istú cenu (tá zmena) urobiť (vraj) aj pri registrácii). Andrej
Zdar,
jenom poznámka k tomu mazání. Pokud jseš citlivější na slunce, nebo na vyrážky obecně, tak bacha. Protizánětlivý masti (z vlastní zkušenosti fastum gel, kostivalová mast) v kombinaci se sluncem můžou způsobit super vyrážku a otok. Já díky tomu mam teď nohu rudou jak záře nad Kladnem a šupinatou, jak kdybych se měnil v krokodýla a na běhání zas neni ani pomyšlení, protože nestrčim skoro nohu do boty. Co bude s Kladnem to fakt netušim, zas jsem teď víc jezdil na kole a chodil. Uvidí se, kdy se noha spraví.
Nestahuj kalhoty, brod je ještě daleko.
To já právě nestahuju, ale bojím se aby mozek nezrušil tělo :D
S tou vyrážkou je mi stalo to samé (tužebníková mast). Jinak-Tomáši-loni když jsem se poprvé připravoval na maraton (Kladno), bolelo mě na přelomu července a srpna snad úplně všechno: hlavně levé koleno, achilovky, permanentně tuhá lýtka. Holt se tělo musí přispůsobit vyšší kilometráži, to přejde. V srpnu dej max. stejný objem km jako v červenci, ale radši tak o 20-30 km nižší.
Je to prostě tak, že trénink na maraton prostě bolí. Myslím, že ikdybych splnil trénikový plán od Miloše na 100% tak to tak dopadne, kilometráž od příštího týdne začne klesat.
Taky jsem měl při tréninku na 1.maratón hromadu bolístek. Koleno, kyčel, prsteníček na noze. Jen musíš prostě správně vyhodnotit, jestli je to průšvih nebo ne. Když k tomu máš navíc trenéra, je to o něco málo jednodušší. Tak hodně štěstí!
Tomáši, když jsem se letos po HIMu ocitl na pochybách, zda jet do Otrokovic nebo ne, napsal mi Vl001 do komentáře někde v blogu myšlenku, která by mohla pomoct i Tobě: "zkus to, natrénováno třeba dokonale nebude, ale aspoň si vybereš nováčkovskou daň teď a ne v době, když už budeš mít na kloudný čas."
Dneska jsem rád, že jsem do Otrokovic jel. BTW v rámci IM jsem dal i svůj první maraton v životě za 4:55 a to jsem výrazně horší běžec než Ty. Tak žádné strachy a hurrá do toho. Jak už jsem Ti jednou psal, tolik se nepozoruj ;-)
Toro, jsem rád, že jsi to napsal. Do dnes jsem si myslel, že jsem lazar jen já. Všude mě bolí, píchá... běs a hrůza. Už jsem si začal parafrázovat: "Neděláš dobře, Jaromíre" s tou přihláškou do Kladna. Hlava asi fakt nějak chce zařídit, aby nám tu přípravu neusnadnila. Takže to prohlásíme za obecný jev a řekneme si, že jsme silnější než hlava. Zatnem zuby a pojedeme dál... :-) držím palce do dalšího treninku!
No tak kluci, prece me v tom nenechate samotnou! Ja uz se na vas tesim:o) A na to pivo po tom. A na svym zpusobem ulevu, ze "uz nemusim behat"..To si prece nenechame ujit!
Od doby, co jsem zacala behat, me "neco" boli prakticky porad, ale o tom jiz bylo receno mnohe..
Katko,
jak tak sleduji tvoje úsilí a ctižádost tak stav, že "už nemusím běhat" asi nezažiješ. Budou další cíle.
Pavlína
Jestli ona Kacka nemyslela jen ten den. :-)
To je obecný jev. Kluci tady od nás taky říkají: "Až tohle nebo tohle dokončím, tak si lehnu na gauč k TV, klobásy budu jíst na kila a už nikdy nebudu nic dělat...."
...a za pár měsíců to říkají znovu. ;o)
Toro,kydy nevěšte hlavu.O proti mě máte daleko více naběháno a také to na Kladně chci zkusit.Myslím,že malý výpadek nemůže uškodit.Alespoň si tělo odpočine celkově a bude další chuť do běhání.
Já hlavu nevěšim, právě naopak. Chtěl bych trénovat, ale pořád je nějaký výpadek. Já budu odpočinutej, jedna báseň :D
Ahoj, přeju úspěšný zbytek přípravy na první maraton. Sám moc radit nemůžu, žádný maraton jsem zatím neuběhl, ale nedávno jsem si přečetl myslím docela moudrou radu od jednoho německého vytrvalce- první maraton se neběhá na čas, ale na doběhnutí. Zkušenosti, které získáš, budeš v dalších závodech používat ke zlepšování svých časů. Přeju výdrž a trpělivost
Konečně rozumné slovo. Já si to jdu zkusit doběhnout... Trénuji jen 3 měsíce, předtím jsem se věnovala mateřským povinnostem...A navíc pořád ještě kojím. A běžec jsem byla naposledy na VŠ, a to je už pěkná řádka let... Ale hlavu nevěším. Nohy mě bolívají po 25.km, tak to bude asi pěkný záhul... No a co, člověk musí v životě pořád něco překonávat...
ToRo, držím palce ! Za celou mou historii běhání jsem měl jenom v jediném roce (95) naběháno víc, než Ty za 1.rok ! A máš super trenéra. Pokud jsou Tvé problémy vážnějšího rázu (a já myslím, že nejsou), tak halt svou maratónskou premiéru odložíš. Kladno 2007 přece není posledním maratónem v historii lidstva :-)
Ahoj Toro
To Toro - podle toho jak si psal o těch svých problémech, tak jsi jednoznačně přetrénovanej. Já nejsem žádný odborník, ale vím to podle sebe, protože jsem měl podobný problém. V určité etapě mě taky bolela kyčel a k tomu koleno. Běžet se s tím dalo, ale bylo to poměrně nepříjemné. Navíc jsem si o něco později uvědomil, že mi prostě tělo signalizuje, že něco dělám špatně. Dal jsem si to v hlavě dohromady a hlavně si od běhu asi na 10 dní odpočinul. Pak když jsem znovu začal běhat, tak bolesti byly úplně pryč. Od té doby (asi 1,5 roku) žádnou bolest neznám i když je pravda, že nenaběhám měsíčně tolik co vy (většinou kolem 120 km), protože minimálně stejně času věnuju i cyklistice (cca 4000 km ročně) a jednou týdně silovým cvikům na horní polovinu a občas i plavání. Navíc jsem poměrně vášnivý šachista a tyto turnaje mi zabírají taky dost času. Nejsem si teď úplně jistý Tomáši, kolik ti je let, ale myslím, že je ti jako mě kolem 40. Když píšeš, že běháš první rok a naběhal jsi 1600 km "tak to je do nebe volající." Starší organizmus si musí na zátěž zvykat postupně, jinak si zaděláš na dlouhodobější problémy. To není jako u Kačky, která je mladá a na vrcholu sil.
Když to teda shrnu: dej si od běhání pauzu víc než 3 dny, alespoň týden a třeba jezdi na kole nebo ještě lépe plav. A doporučuju dělat i jiné sporty, abys nebyl tak jednostranně zatíženej. A hlavně neber ten maraton tak vážně. Běhání je přece pro tebe zábava, tak proč se kvůli tomu nervovat. Já jsem maraton absolvoval dvakrát (sice v bídných časech, ale to byla jak doufám nováčkovská daň, kterou už jsem si snad vybral a na podzim ve Stromovce se mi podaří prolomit hranici 4 hodin - ale když se mi to nepovede, tak si zoufat nebudu a prostě to zkusím zase jindy) a věř, že když ho doběhneš, tak máš v cíli skvělý pocit i když čas nebude pod 4 hodiny. No kdyby ti náhodou došly síly a musel jsi třeba 1-2 kilometry jít, tak se taky houby stane.
Tak ti přeju hodně zdaru a doufám, že ti moje vlastní zkušenosti k něčemu budou.
Díky moc za Tvůj komentář. Je mi 32, dá se to u každého zjistit v jeho běžeckém profilu na fóru.
Hodně si mne oslovil tou zábavou. Je fakt, že hodně řeším čas. Mám podle toho udělaný trénink, ale výsledek v reále může být zcela jiný.
V podstatě úplně všichni mi říkají, že první maraton je o zkušenosti a čas není důležitý. Uvidím jestli to má chlapsky-ješitná povaha bude akceptovat. Zase na druhou stranu nechci zažít pocit, že jsem do toho mohl dát víc.
Díky a ať Ti to běhá.
Tomáš
To mají pravdu (s tím časem u prvního maratonu). A myslím že i chlapsky-ješitná povaha to dokáže akceptovat. To není jako když si nesplníš nějaký limit na 10 km nebo 20 km. Maraton je prostě maraton a kdo ho jednou doběhne ať už v jakémkoliv čase je u mě borec. Být tebou, tak na nějakej čas teď vůbec nemyslím. Já na prvním maratonu taky myslel na 4 hodiny a pak jsem se prakticky utavil, že jsem sotva dolezl.
PS: nebo to ber z hlediska neběžčů. Normálnímu člověku taky stačí informace o tom, že jsi uběh maraton a v podstatě ho nezajímá v jakém čase.
RSS