Zaregistrovat »

Postřehy z New York Half Marathonu (5.8.2007)

Mirek Hasal | 17. 8. 2007 | Přečteno: 2524× | Tisk článku

Mirek Hasal z Berouna nám poslal své postřehy a zážitky z půlmaratonu v New Yorku, který se konal 5. srpna. Reportáž psanou originální heslovitou formou doprovodil i sérií snímků.

Reklama

  • na letišti JFK přistáváme načas, do konce registrace zbývají 2,5 hodiny
  • hotel, sprcha, a hurá na Expo
  • jde se mnou Jirka, sice neběží, ale aspoň bude vědět pro příště
  • číslo 786, tričko XL, menší už nemají
  • dostávám pásku na ruku s mezičasy podle mílí, cíl 1:30, to se bude hodit
  • potkáváme Pavla, slyšel češtinu, tak se přihlásil
  • Před startem
  • momentálně žije ve Washingtonu, chce běžet pod 1:20
  • nudle u číňana za 5 dolarů, malá soukromá „pasta party“
  • večer na hotelu poslední jonťáček v podobě třech Plzní
  • v půl devátý spát
  • ve tři ráno nemůžu dospat
  • kontroluju si již nachystané věci
  • v televizi samé nesmysly, jdu si sednout s novinami do vany
  • v pět posnídám banán, zamáčknu zvonící budík a odcházím na metro
  • na čtvrt na šest nezvyklý nával a všichni mají startovní čísla
  • za 30 minut jsme tam, hustota davu sílí
  • holt deset tisíc je deset tisíc
  • zařazuji se do koridoru 1-999
  • běh proti mrakodrapům
  • do startu skoro hodina, potkávám Pavla, Haile tu ještě není
  • mám s sebou foťák, kdosi nás na památku fotí
  • davy stále houstnou, ještě že jsme v první tisícovce
  • před námi je trochu prostor, pořadatelé nás nechávají rozklusat
  • pár minut do startu se posouváme na startovní čáru
  • přichází „elita“ a jeden z nich je furt vysmátej
  • asi proto má největší aplaus
  • jsme s Pavlem asi 5 metrů za ním, ale asi nám brzo uteče
  • živě zpívaná americká hymna a start
  • za první zatáčkou se nám čelo závodu ztrácí, hlavně aby to kluci černý nepřepálili
  • první míle 6:27, asi jsem to přepálil já
  • druhá míle 7:02, sakra, to jsem ubral moc
  • třetí míle 6:05, to jsem zas moc zrychlil
  • že by nějakej vtipálek posunul značky s mílema? spokojení medailisti
  • čtvrtá míle 6:27, nechám to tak běžet
  • půlka závodu za námi, jsme venku z Parku, teď už to bude jen z kopce
  • probíháme Times Square, fotím si liduprázdné ulice
  • zahýbáme podél řeky Hudson doleva do závěrečné rovinky
  • 5 kilometrů krásného hladkého betonu americké highway
  • mírně zpomaluju, ale osobáček to bude
  • konečně cíl, Pavel už na mě čeká
  • Haile už je asi na cestě na letiště (půl)maratonská imprese
  • chlazený bílý ručník od Toyoty přijde vhod
  • měníme čip za medaili
  • už je tu i Jirka s mým suchým tričkem
  • fasuju vodu a hrušku a fotím se s místní policajtkou
  • poklusem to máme na hotel slabou třičtvrtěhodinku
  • sprcha, teplé jídlo a dvě hodiny spánek
  • v půl druhé odpoledne odjezd na letiště
  • koukám na internet
  • Haile 59:24, 1. celkově i ve své kategorii
  • Pavel 1:16:41, 73. celkově a 32. ve své kategorii
  • já 1:26:27, 255. celkově a 27. ve své kategorii
  • moje velká spokojenost, Pavlova taky
  • Haile mi ještě nepsal, ale asi taky spokojenost

Reklama
Hodnocení článku
54.67% (75 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 3)

  • koyama | 17. 08. 2007, 10:49

    Skvělý výsledek, napsáno zajímavým stylem a jak koukám na fota, jak je v USA obvyklé, moc sympatická medaile.

  • VanaXXL | 17. 08. 2007, 14:42

    Gratuluji k pěknému osobáku a díky za hezký článek. Takhle si předstvuji ideálně skloubený koníček a zaměstnání. Mě by asi takhle narychlo zničil časový posun.

    • mirek hasal | 17. 08. 2007, 17:32

      Když jsi někde jenom 24 hodin, tak musíš časový posun prostě ignorovat.

Reklama
Reklama
Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama
Reklama