Katka Klouparová | 21. 8. 2007 | Přečteno: 1770× | Tisk článku
Kladenský maraton se blíží a já mám za sebou pět disciplinovaných týdnů. Stereotyp je zabiják, a tak jsem se minulý týden intenzivně věnovala tomu, jak porušit co nejvíce tréninkových zásad v co nejkratší době. Podvědomě vím, že to byla poslední šance beztrestně hřešit a já jí využila beze zbytku.
Žebrácká pětadvacítka pro mě byla mezníkem, který odděluje jednu část přípravy od druhé. V té první jsem se snažila odběhat hodně (70-80 km týdně) kilometrů a navíc docela rychle (5 min/km). Svou přípravu na první maraton považuji za rozumně zvážený risk a to, že vydržely nohy, svaly, šlachy, klouby i morálka, mě těší. Během čtyř týdnů jsem se proběhala k tempu 5 min/km, zvládla zatím nejdelší závod a znatelně zrychlila na dráze.
Minulý týden byl jiný. Od maratonu mě dělí tři týdny a nejzásadnější část tréninku mám za sebou. Čas prchá jak splašená mrcha, řekl by kamarád. Přesto jsem o týdnu po Žebráku neuvažovala jinak než jako o sedmi dnech, kdy to nepoběží. Prostě jsem minulý týden předem vypustila, odepsala. Jako by mi najednou chyběla motivace a potřebovala jsem si odpočinout od svých běžeckých ambicí.
V pondělí jsem vyklusávala a v úterý odpočívala. Maličko jsem doufala i ve středu, ale Ivo Domanský byl rychlejší a na středu mi naplánoval regenerační běh. V rámci rebelie jsem si místo dvanáctky (kilometrů) v parku dala čtrnáctku (hodin) v práci. Vypínat počítač v deset večer je dozajista povznášející pocit, ale tréninkovým přínosem pro maraton si nejsem jistá.
V rámci čtvrtečních úseků na dráze jsem se spontánně rozhodla otestovat, kterak jíst v průběhu běhu. Chtěla jsem mít maličko náskok a sacharidy začala doplňovat půlhodinu před výběhem. Další běžecká zásada porušena, leč doběhli jsme všichni (já i sacharidy:o) a tak si říkám, že jsem asi objevila ideální maratonské občerstvení. Páni pořadatelé, budete mít na Kladně tvarohové buchty a jahodovou zmrzlinu?
No nevadí, alespoň něco na ten způsob. Když už jsme u jídla – nemám sebemenší tušení, co jsem celý týden jedla, ale vím, že okolo váhy budu ještě pár dní chodit obloukem. Toro hubne, já střádám zásoby do boje.
Na sobotní dlouhý výběh jsem se chystala celý páteční večer. Přesněji řečeno do sobotních brzkých ranních hodin. Brzo ráno na vlak a hurá na výlet. Na běh bude přeci dost času večer. Čekala jsem fiasko a přišel pravý opak. Najednou mi přišlo líto, že se vlastně programově flákám. Vůči sobě, trenérovi i všem, co mi fandí, jsem si začala připadat jaksi nepatřičně.
Aby toho nebylo málo, až do pátku jsem bojovala s totálním nedostatkem elánu. Žádné drama, ale prostě mě nebavilo běhat. Od února se mi to stalo poprvé a maličko mě to zaskočilo. Zdá se, že šlo o chvilkovou indispozici a možná je dobře, že jsem tropila hlouposti. Bdím nad tím, abych měla běhání spojené se slovy „protože chci“ a ne „protože musím“. Zatím se to daří.
Přemýšlím, zda jsem v uplynulých sedmi dnech zvládla spáchat skutečně všechny prohřešky, abych v příštích třech týdnech prostě v klidu a bez zaváhání dofinišovala trénink a 9.září proběhla cílem maratonu na Kladně. Řekla bych, že ano. A teď je zase čas nazout maratonky a vyběhnout!
Ať Vám to běhá s radostí i elánem!
Katka Klouparová aka Kaacza
(Katka popisuje svou přípravu na první maraton v životě - maraton na Kladně)
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Ahoj Katz:). Zaujimave, ze tento uplynuly tyzden bol pre mna tiez nejaky cudny. Dnes som bol na drahe a uz je vsetko ako ma byt :)
Drzim palce !
No to se směju... Já měla minulý týden poprvé 6 dnů bez běhu (a to mě čekal "peak week" zakončený 32-ma km). Navalilo se na mne tolik práce, že to prostě nešlo, každý den do jedné v noci u pc... Teď se to opět pokouším dát nějak dohromady a jsem hrozně ráda (nejde o škodolibost), že v tom nejsem sama...
...to je naprosto normální, tělo si někdy potřebuje od běhání odpočinout i psychicky a třeba na pár dní vysadit, abychom byli správně nadržení na další trénink a závody...
stejně myslím, že tu ligu můžeš zkusit
Souhlasím s odpočinkem do doby,než si hlava i tělo řeknou "já chci".Klidně mě to drží po náročnějším sportovním víkendu i dva dny,netřeba přípravu lámat přes koleno.
Aby nedošlo k omylu s tím "Toro hubne", já si právě minule vysvětlit, že na nějakém tom kile nezáleží :D
Takže začínám být méďa kulička.
pomalička mám už aj ja chuť ísť do Kladna
Přijď, bude to určitě super akce :)
sorry, už idem do Budapešti 2.9. - polmaratón a potom do Košíc - ako som už písal predtým. A ja skúšam trénovať na maratón v Košiciach - cieľ je tiež čas okolo 4:00. Píšem - skúšam - preto, lebo som tiež po zranení (dosť podobnom ako si mal ty), po ktorom som dva mesiace nemohol behať a stále tú šľachu cítim ale našťastie zatiaľ drží.
Táto diskusia je ale tak zaujímavá, že dostávam chuť - aj keď sa vlastne nedá - ísť tam. Nedá aj preto. lebo môj tréning je smerovaný na Košice a to je o mesiac po Kladne. Preto vám všetkým držím palce a nezabudnite si to užiť aspoň tak ako som si ja užil PIM minulý rok.
Ahoj Katko, se zájmem čtu Tvé články a sleduju přípravu. Zajímalo by mne (jestli to tedy není tajné :-)), jak běháš úseky na dráze, kolik, za kolik (to hlavně) a kolikrát. Díky.
S uveřejněním celého tréninkového plánu Katky, doplněného podrobným rozborem, určitě počítejte na těchto stránkách v týdnu po Kladenském maratonu. Tréninkový cyklus je komplexní záležitost, nelze z něj vytrhávat jednotlivé prvky, to by spíš dezorientovalo.
Dík, budu tedy trpělivě čekat a držet Katce palce.
RSS