Stanislav Blaha | 25. 8. 2007 | Přečteno: 1730×
Nekorunovaní vytrvalečtí králové. Keňané a Etiopané získali od legendárního vítězství Abebe Bikily v maratonu na OH v Římě takřka devadesát medailí na olympijských hrách a mistrovstvích světa. K tomu nepočítaně úspěchů ve velkých světových maratonech, krosových mistrovstvích, atletických mítincích typu Golden League a dalších vytrvaleckých závodech.
I když jim v posledních letech začínají šlapat na paty běžci ze severní Afriky, dominance východoafrických běžců je zřetelná i při pohledu na tabulky světových rekordů ve vytrvaleckých disciplínách. Evropané pouze sbírají drobty ze stolu a letošní vítězství Portugalce Heldera v pražském maratonu bylo světlou výjimkou a atletickou senzací první třídy.
Kolem Černých panterů se traduje mnoho mýtů, některé z nich se nezakládají na pravdě (mj. ten o lvech, kteří provádějí přírodní výběr, i ten o každodenním běhání do školy). Podle dostupných výsledků vědeckých výzkumů za jejich úspěchy stojí:
• vynikající tělesné předpoklady dané geneticky (původ ve východoafrickém kmenu Kalenjin)
• tvrdý trénink ve vysokých nadmořských výškách (stupňovaný k hranici anaerobního prahu)
• velmi silná vnitřní motivace (snaha hmotně zabezpečit sebe i široké příbuzenstvo)
• CIA (ta má totiž prsty ve všem)
Ve snaze vypátrat další jejich tajemství zpovídal na PIMu zuřivý reportér Petr Kostovič jednoho z těchto superběžců. Komunikace mezi oběma muži vypadala asi takto:
Reportér: „Hello, are you going to win the race?“
Panter: „???“
R.: „You - the winner, yes?“
P.: „Yes, yes :-)!“
R.: „What time do you expect on the finish line?“
P.: (Pohled na hodinky) „It’s ten to twelve.“
R.: :-( "Good luck!“
Z tohoto rozhovoru jsme vydedukovali, že atletičtí trenéři a manažeři úmyslně vybírají běžce, kteří neumějí anglicky a brání jim v tom, aby se tento jazyk naučili. Je to proto, aby nemohli prozradit největší tajemství světové atletiky – existenci tajné továrny, v níž jsou tito běžci při poklesu výkonnosti recyklováni a následně využiti ke klonování nových. Továrnu objevili naši investigativci po dlouhém pátrání v blízkosti keňsko-erijské hranice u města Wowllolde. Továrna byla zřízena tajným komandem pod vedením agenta CIA Smithe za účelem vyprodukovat nejvýkonnější vojenské jednotky. Vytrvalci jsou pouze vedlejší produkt.
CENSORED BY CIA
To be continued … … if Stan stays alive
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Myslim, ze priklad Craiga Mottrama dokazuje, ze lze Africany porazet. No a severoafricane nehraji zas tak druhe housle viz. Hicham El Guerrouj. Nedano Haile G. rikal, ze ze stoupajici zivotni urovni v jeho zemi mlada generace vice leniví, uz to neni jak za jeho mladi,kdy kazdy behal odmala mnoho km do skoly. Clenska zakladna se snizuje a on ma vazne obavy o budoucnost etiopske vytrvalecke skoly. Mozna ze postupem casu ta dominance Africanu nebude takova jako dnes. Kdo vi.
Málo se ví, že keňští běžci pocházejí pouze ze dvou tří horských národů (kmenů), žijících na poměrně nevelkém území. Ve zbytku Keni se běhá ještě méně než u nás! Třeba urostlí Masajové, kteří v keňské národnostní směsici považují sami sebe za nadřazené, horskýcmi běžeckými kmeny přímo pohrdají... Trenér Pavel Tunka mi kdysi vyprávěl, že byl svědkem celonárodních závodů v půlmaratonu.. Prvních asi 120 závodníků bylo z hor, teprve 121. byl nejlepší atlet z pobřeží v čase o pět minut horším vítěze!
Tito horalé mají skutečně jisté drobné fyziologické zvláštnosti, vyvinuté dlouhými staletími života na vysočině, které působí na běžecký trénink pozitivně. Ale za hlavní považuji bod, který autor uvádí jako třetí: stále náročný způsob života v subsaharské Africe nutí nadané atlety k elmi ostrému tréninku, v němž uspějí pouze ti nejlepší. Na jednoho vytrvalce, který si vydělává v USA nebo v Evropě, připadne dvacet i více těch, kteří neprošli sítem nebo se zdravotně odepsali.
Gebrselassie má pravdu, pokud prorokuje s postupně pohodlnějším způsobem života v Africe a rostoucí vzdělaností úbytek zájmu o vrcholový atletický trénink. To je proces, který právě zažíváme v Evropě. Přibývá kvantita běžců, ubyla kvalita. Nejméně jednu další generaci však budou Afričané stále vítězit, protože pokrok na tomto kontinetě postuouje z našeho pohledu velmi pomalu.