Doplňky stravy: Kofein
Libor Vítek | 6. 9. 2007 | Přečteno: 2737×
Dlouho jsem váhal se zařazením kofeinu patřícího do kontroverzní skupiny psychostimulačních látek do diskuse o výživových doplňcích ve sportu. Nicméně kofein je patrně nejznámější a nejužívanější látkou z této skupiny a není v současnosti ve vrcholovém sportu zakázán.
Pokud některý sportovec koketuje s myšlenkou vylepšit si svoji výkonnost preparáty obsahujícími tuto stimulační látku, měl by o kofeinu vědět trochu více.
Co je známo o stimulačních látkách z historie sportu?
První psychostimulační látkou zneužívanou ve sportu byl zřejmě kokain (mimochodem až do roku 1903 byl přirozenou ingrediencí Coca-Coly), používaný ve 20. až 30. letech minulého století cyklisty. Známý je ovšem také dopingový případ tenistů Matse Willandera a našeho Karla Nováčka, kteří byli pozitivně testováni na kokain v roce 1995 na pařížském Rolland Garros.
Následovala éra amfetaminů. Nejznámější obětí této formy dopingu byl slavný britský cyklista Tom Simpson, který zemřel při stoupání na obávaný Mont Ventoux během vrchařské etapy Tour de France v roce 1967. Poté přišel nástup efedrinu a jeho různých forem včetně psudoefedrinu a také kofein. O látkách zakázaných však tento článek není, takže se budu věnovat pouze kofeinu (i když v současnosti ani pseudoefedrin již není na seznamu dopingových látek).
Kofein?
Kofein patří mezi nejznámější a nejrozšířenější stimulanty prakticky na celém světě. Nachází se v kávě, čaji, čokoládě, různých nápojích a celé řadě léků, nejčastěji používaných v léčbě nachlazení. O zařazení kofeinu na listinu dopingových látek se vedou sáhodlouhé diskuse již celá desetiletí. Kofein byl na listině dopingových látek až do roku 1972, poté byl z tohoto seznamu vyřazen, aby se v roce 1984 stal znovu látkou dopingovou.
Nicméně v roce 2004 byl (spolu s pseudoefedrinem) ze seznamu opět vyřazen, údajně hlavně proto, že neexistují vědecké důkazy prokazující dopingový potenciál kofeinu. Ovšem v roce 2004 po známém interview s kapitánem australského ragbyového týmu, který se přiznal k užívání kofeinu s údajně jasně prokazatelnými účinky na jeho výkonnost, se sportovní autority opět zamýšlejí, co s kofeinem.
Známá je také aféra amerického cyklistického týmu na Olympijských hrách v roce 1984, jehož členové užívali kofein jako doping ve formě čípků. Kofein jako doping byl prokázán také několikrát v atletice (halové mistrovství světa 1999, Panamerické hry 2003) a také v tenise (například nepříliš známý argentinský tenista Martin Rodriguez byl pozitivně testován v roce 2002 v Basileji).
Kofein je však patrně užíván velmi široce i ve výkonnostním sportu. Existují studie poukazující na fakt, že více než čtvrtina kanadských a amerických atletů v dorosteneckých kategorií užívá kofein. Podle jiné studie z roku 1989 (tedy v době, kdy byl na seznamu dopingových látek) provedené na více než 2000 univerzitních atletech užívalo kofein více než 2/3 respondentů.
Co to vlastně je kofein?
Slovo kofein pochází z francouzského slova café, někdy se zaměňuje s názvy thein (nachází-li se v čaji), matein (nachází-li se v listech maté, ze kterých se vaří osvěžující nápoj populární v Jižní Americe), nebo guaranin (nachází-li se v brazilské rostlině guaraná). Chemicky se jedná o derivát xantinu, podobně jako theobromin a teofylin nacházené v kakau, respektive v čaji.
Pozitivní účinky kofeinu na sportovní výkon?
Kofein působí v organismu na mnoha úrovních. Mezi hlavní jeho funkce patří:
1) stimulace centrálního nervového systému,
2) pozitivní efekt na uvolňování adrenalinu nezbytného pro mobilizaci organismu při extrémní fyzické zátěži,
3) zvýšení využití tukové tkáně jako zdroje energie, čímž šetří svalový a jaterní glykogen (kontrolované studie však tento účinek neprokázaly),
4) zvýšení hladin glukózy v krvi (pozor u osob s porušenou glukózovou tolerancí, u kterých je nebezpečí rozvoje cukrovky),
5) zvýšení hladiny laktátu - kyseliny mléčné (zřejmě jako důsledek vyšší tolerance vůči anaerobní námaze),
6) všechny tyto výše uvedené účinky vedou ke zvýšené odolnosti vůči únavě, jak bylo opakovaně prokázáno pro aerobní i anaerobní fyzickou zátěž,
7) kofein pravděpodobně zvyšuje i silovou výkonnost, ačkoli v současnosti není k tomuto tvrzení dostatek důkazů,
8) zvýšení vstřebávání glukózy ze zažívacího traktu, čímž zlepšuje energetickou bilanci během sportovního výkonu.
Negativní účinky kofeinu na sportovní výkon?
Kofein má samozřejmě i svá negativa. Je prokázáno, že
1) působí diureticky - močopudně (to může komplikovat udržení rovnováhy vnitřního prostředí při intenzivní sportovní aktivitě),
2) je termogenní, tedy zvyšuje teplotu, což je také nežádoucí pro déletrvající sportovní výkon obzvláště za nepříznivých klimatických podmínek (horko, vlhko),
3) zvyšuje srdeční frekvenci, což také neprospívá maximálnímu sportovnímu výkonu,
4) jedinci, kteří pravidelně užívají kofein (i ve formě pití kávy) vyvinou snadno toleranci vůči účinkům kofeinu a jeho ergogenní (výkonnost zvyšující) účinky se nedostaví,
5) zvyšuje krevní tlak během sportovního výkonu (pozor u jedinců užívajících léky na hypertenzi),
6) mnoho nápojů s obsahem kofeinu obsahuje fytáty a taniny, které snižují vstřebávání některých stopových prvků, například zinku, což může při dlouhodobém užívání kofeinových nápojů vést k chronickému nedostatku těchto důležítých mikronutrientů,
7) kofein má mnoho potenciálně škodlivých zdravotních účinků (například vliv na krevní tuky, krevní tlak, osteoporózu, apod.).
Závěr
Podobně jako u kreatinu si může každý na základě výše uvedených faktů udělat sám svůj názor. Podle názorů odborníků je velkou chybou, že byl kofein vyřazen z listiny dopingových látek. Hlavní důvody jsou dva:
1) kofein zjevně zlepšuje výkonnost a zvýhodňuje tedy jednoznačně jedince užívající tuto látku,
2) nekontrolované užívání v dávkách přesahujících bezpečné dávkovací rozmezí (které leží obecně mezi 3 a 6 mg kofeinu/kg váhy) může mít velmi závažné zdravotní následky.
Libor Vítek, www.sportvital.cz
Docent lékařské chemie a biochemie na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxidačního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 13)
Mato | 06. 09. 2007, 08:16
Nemyslim si, ze by mal byt znovu zaradeny do zoznamu zakazanych latok. Je to tak siroko rozsirena latka, ktorej sa len tazko da vyhnut, ze by pozitivne dopingove pripady boli na dennom poriadku. Nemozno predsa zrovnavat normalneho kavickara s niekym, kto si cielene aplikuje anabolika- to je hlupost. Zoznam zakazanych latok WADA je tak neuveritelne siroky, ze sposobuje viac problemov, nez uzitku. S uzivanim kofeinu je to ako s akoukolvek "dovolenou" latkou- vsetkeho vela skodi a je na osobnej zodpovednosti jedinca, ako k tomu pristupi.
Keby som uz dvihal obocie, tak by to bolo nad pseudoefedrinom a nad vsetkymi tymi lekarskymi vynimkami pre paierovych "invalidov", co vyhravaju Olympiady.klasta | 06. 09. 2007, 10:06
jako u všech drog platí i u kofeinu posloupnost
lék - droga - jed v závislosti na množství a frekvenci užívání. není v tomto smyslu rozdíl mezi kofeinem a zakázanými látkami, nebo ilegálními drogami... celý antidopingový systém je nesmyslný, výkonnost sportovce zvedá např. zdravá strava. měla by se tedy zakázat?Filip_S | 06. 09. 2007, 13:02
Prosim Vas, nez priste zase napisete podobny argument, zkuste se zamyslet. Smysl antidopingoveho systemu je v tom, aby si sportovci nenicili zdravi tzn. aby v touze po vitezstvi nesahali po prostredcich, ktere skodi zdravi. Kdyby bylo vse povoleno, tak by vyhravali jen ti, co si nici zdravi a doping berou. Tak by byli nuceni vsichni, co chteji vyhravat, doping brat, aby meli sanci v konkurecni "sypacu". Pokud neco zvysuje fyzickou vykonnost a ani ve vysokych davkach to nijak prokazatelne neskodi, neni duvod to zakazovat, protoze to klidne muzou uzivat vsichni a nikomu to neuskodi viz. zdrava strava. Proto antidopingovy system rozhodne smysl ma. Stejne tak i kofein by mel byt od urcitych hladin (koncentraci v tele) zakazan, protoze muze byt zaroven vyrazne skodlivy.
koyama | 06. 09. 2007, 14:26
"Stejne tak i kofein by mel byt od urcitych hladin (koncentraci v tele) zakazan, protoze muze byt zaroven vyrazne skodlivy."
V tom případě by mělo být vrcholovým sportovcům zakázáno i kouření či alkohol.Filip_S | 06. 09. 2007, 15:23
To jim muze zakazovat jejich prakticky lekar, ne WADA, protoze alkohol nepiji a nekouri urcite proto, aby vyhravali zavody a pobirali tzv. prize money.
koyama | 06. 09. 2007, 17:54
A jak pomůže sportovci, dejme tomu, taková marihuana.
koyama | 06. 09. 2007, 18:02
Chtěl jsem tím jen říct, že podle mě, je seznam dopingových látek už tak zatížen mnoha, řekněme, kontroverzními látkami, tak proč jej ještě obohacovat o další. Zvláště když kofein používá téměř celá populace.
Mato | 06. 09. 2007, 14:31
Nikto tu nehovoril o zruseni dopingovych kontrol. Bavili sme sa o opatovnom (a zbytocnom) rozsirovani zoznamu zakaznych latok. Samotne WADA v tom ma taky zmatok, ze sa v tom ani jej tvorcovia nevyznaju.
Kde by si stanovil hranicu skodlivosti kofeinu pre kazdeho jedinca? Niekoho (s predispoziciaami) zabije 1 salka kavy, iny si ich moze dat 20 a okrem casteho mocenia to na nom nenecha ziadne znamky. Co s tymi, co si daju povedzme 2 salky kavy pred zavodom a pocas preteku mu oficialny sponzor schvaleny organizatorom poda obcerstvenie, kt. casto obsahuje kofein a vdaka svojmu nie najefektivnejsiemu metabolizmu prekroci nejaku arbitrarnu hranicu? Je to rovnaky hriesnik, ako niekto, kto planovane berie anabolika a picha si EPO?
Aj iontove napoje napomahaju preukazatelne pri vytrvalostnom vykone. Ked sa pozivaju v prehanej miere, mozu poskodit ladviny a dokonca aj sposobit smrt. Alebo voda- tiez preukazatelne zlepsuje vykon a napriek tomu su zname mnohe pripady otravy vodou, ked si 6 hodinovy hobik stihol do seba naliat 4 litre vody pocas maratonu... Aj to sa bude merat a zakazovat? Takychto pripadov hlupych "sportovcov" co to prehanali so zdanlivo neskodnou latkou ako je voda je omnoho viac, ako tych, co si poskodili zdravie prehnanym pozitim kofeinu (na dosiahnutie smrtelnej davky u obycajneho jedinca by si musel zjest cele balenie 200mg kofeinovych tabliet- aky blazon by to spravil?).Filip_S | 06. 09. 2007, 15:45
Nejsem odbornik na dopingovou problematiku, presto bych si myslel, ze kofein by mel na seznamu zustat. Ale jen pro opravdu extremni davky. Ale to je preci jen otazka spise pro odborniky. Samozrejme uznavam, ze hranici mezi tim, co prohlasit za doping a co ne je dost problematicke jasne definovat.
Nicmene boj proti dopingu (a i smysluplne rozsirovani seznamu zakazanych latek) smysl ma, i kdyz je dopredu jasne, ze nemuze byt stoprocentne uspesny. Antidopingove kontroly jsou sice pro sportovce velmi obtezujici a verim tomu, ze nekdy je sportovec obvinen i nepravem (napr. fyziologicke abnormality zvysujici produkci nekterych hormonu, neumyslne poziti v potravinovych doplncich, atd.), ale pokud chceme sport udrzet alespon trochu cisty, tak bohuzel nic jineho nezbyva. Vzdycky kdyz jde nekde o penize a slavu, tak se najdou lidi, kteri jsou ochotni toho dosahnout podvodem. Je to sice boj zoufaly, ale nezbytny.
P.S. Predpokladam, ze trest za kofein by mel byt mirnejsi nez v pripade EPO.
Ivo Domanský | 06. 09. 2007, 14:35
Doping je především nemravný svou podstatou, neboť neoprávněně zvyšuje možnosti méně trénovaného sportovce proti kvalitnějšímu, ale nedopujícímu. Je to tedy podvod, který má dopujícímu sportovci přinést hmotné výhody a vše, co s nimi souvisí. Boj proti dopingu je nezbytný, ale o metodách, kterými se tento boj v současné době vede, by se dalo diskutovat. Kromě toho, např. v himálajském expedičním horolezectví se občas používají farmaka, která lze označit za doping, v tomto případě však nezbytný pro přežití.
klasta | 06. 09. 2007, 15:43
myslíte si, že je v pořádku, když desetibojař dostane mezi disciplínami IV cukry? nebo když závodníci na Tour de France jdou po dojezdu etapy na kapačky? a myslíte si, že jim extrémní tréninkové dávky neškodí samy o sobě? když by šlo antidopingovým výborům skutečně o zdraví sportovců, museli by zakázat vrcholový sport jako celé odvětví... jenže to by se zase asi nelíbilo spozorům, že..?
Filip_S | 06. 09. 2007, 16:00
IV cukry a kapacky mezi etapami mne vylozene nepoburuji, jen mi to trochu kazi dojem z krasy sportu. Se skodlivosti extremnich treninkovych davek mate samozrejme pravdu, s tim lze tezko neco delat. Ale to lze jeste do jiste miry povazovat za fyziologicke. Kazdopadne intenzivni snaha o cistotu a "zdravost" sportu smysl ma, i kdyz nemuze byt absolutne uspesna. Holt touha po extremnich vykonech je preci jen znicujici (to neplati jen ve sportu).
Martin Dvořák | 06. 09. 2007, 15:17
Je to dilema. Na jednu stranu většina z nás odsuzuje doping, na druhou stranu většina z nás se chce radovat z úspěchů atletiky a když se ty úspěchy dostaví, tak děláme, jako by ve vedení atletiky nebyli žádní Frantové (příjmení netřeba dodávat). Tyhle dvě věci se ale v současným světě vzájemně vylučují. Buďto jsem proti dopingu a pak nemohu obdivovat výkony, které se zcela vymykají výkonům dobře trénované části populace. Anebo od tohoto problému odhlédnu a buďto si řeknu - podvádí se i v jiných sférách lidské činnosti, anebo to ani jako podvod vnímat nebudu. A věru nevím, který z těhle přístupů je lepší. Řada z nás taky dobře ví, jak to jeden nejmenovaný "trenér" přepísk se svým synem a až teprv s dcerou mu to vyšlo. Dokud budou pro nás měřítkem mezinárodní medaile, nebudem se umět z atletiky radovat, to tvrdím.
RSS