Veronika Brychcínová: Dostanu druhou šanci?

Když výprava českých atletů nominovaných na Mistrovství světa v lehké atletice odlétala do dějiště mistrovství v japonské Ósace, vracela se Veronika Brychcínová ze soustředění mladých lakrosových nadějí. Přestože splnila mezinárodní limit IAAF pro start v maratonu, zůstává doma a MS sleduje pouze v televizi.

Zeptali jsme se na názor ohledně nominace. Naše další otázky směřovaly k tomu, jak probíhá trénink v současné době a jak bude vypadat podzimní sezóna letošní nejrychlejší české maratonkyně.

Na Mistrovství světa v Ósace nebyl nominován nikdo z běžců vytrvalců. U maratonu byl v kategorii žen limit Českého atletického svazu tvrdší než mezinárodní limit IAAF (limit IAAF - 2:42:00, limit ČAS - 2:35:00), který jsi v květnu v Praze při PIM maratonu splnila (2:40:50). Byla to jediná disciplína, u níž to tak bylo. Máš osobně nějaký názor na to, proč?

Při prvním pohledu na limity ČAS mě nenapadlo nic jiného, než že jde o chybu; není přece možné, aby jedna disciplína měla národní limity posunuté vůči mezinárodním opačným směrem než ostatní... Pak mi ale došlo, že maraton si tuto výjimečnost skutečně "zasloužil". To mi přijde docela zajímavé a zajímavé by pro mě také bylo znát pohled ze strany Českého atletického svazu. Nejspíš tu pro takové opatření bude dobrý důvod. Přiznám se, že mě tento důvod není zcela jasný - ale možná není divu - ve světě atletiky jsem se nestihla zatím zcela zorientovat. Nechám se ráda poučit.

Dovolí ti tento stav plný trénink?

Zatím v podstatě ne. Delší pomalé výběhy už vypadají v pohodě, ale rychlejší tempo ještě úplně "neprošlo".

Pokud se tvůj zdravotní stav zlepší natolik, abys mohla znovu závodit, počítáš s účastí na zářijové Mattoni Grand Prix?

Ne. Budu ráda, pokud se v té době dostanu do plného tréninku.

Jaký máš názor na start ve večerních hodinách (ženská pětka startuje ve 20:00 hodin)?

Zajímavé zpestření. Každému to nejspíš sedne jinak. Pro běžce, kteří jsou zvyklí trénovat večer po práci a pro ty, kdo vnímají kromě výsledného času i atmosféru celého závodu, to bude určitě hezký zážitek. Na druhou stranu pro běžce, kteří mají před závodem nervy, to může být nejspíš docela dlouhý den.

Jak se vyrovnáváš s předstartovní trémou? Máš nějaký osvědčený rituál nebo recept?

Vzhledem k tomu, že jsem těch závodů, kde bych měla mít trému, dvakrát moc nešla, recept, natož zaručený, nemám. Většinou to dopadlo tak, že večer před závodem začnu shánět, v čem vlastně poběžím. Tak si jdu půjčit dres od spolubydlící a - i když se to nemá - zašívat oblíbené ponožky. To mě rozptýlí, protože zašívání není moje silná disciplína a navíc zašít ponožky tak, aby z toho ve finále nebyly puchýře, je docela náročný proces. Pak to všechno složím na hromádku a vymyslím si cokoli dalšího na práci, abych neměla na trému čas... Akorát si nechám na dohled tu "závodní hromádku", abych zase nebyla úplně v klidu.

Chystáš se na podzim k nějakému startu v maratonském závodě v Česku či v zahraničí?

Pokud se mi podaří teď začít trénovat podle svých představ, tak by se o tom dalo možná ještě uvažovat. Plánovala jsem start na maratonu v Berlíně, ale tato alternativa padla už více než před měsícem, protože jsem nemohla začít s tréninkem s dostatečným předstihem. Další variantou byla Florencie nebo Milán. Už to vypadalo dobře, potom se zranění ale opět ozvalo. Evidentně jsem sáhla tělu na dno jeho sil, tak bude záležet na tom, jestli mi dá druhou šanci.

(pozn. red.:) Veronika prokládá své písemné odpovědi mnoha usmívajícími se „smajlíky“. Optimismus ji tedy přes zdravotní problémy, které provází letošní sezónu, stále neopouští. Přejeme jí, aby dostala druhou šanci, která by jí umožnila brzký návrat na závodní dráhu v plné síle. 

Stanovisko tiskového mluvčího Českého atletického svazu (ČAS) k nominačním kritériím pro MS v atletice:

„Limity ČASu stanovuje trenérská rada se snahou, aby byly spravedlivé vůči všem disciplínám a atleti měli přibližně stejné šance. Ve většině připadů odpovídal entry standard IAAF postavení v tabulkách okolo 30.-50. místa, u maratonu to bylo výrazně nižší. Limit ČAS byl tedy pro maraton (a nejen pro něj, dělalo se tak u více disciplín) ztížen, aby více odpovídal tvrdým kritériím v technikách. (čas mužů 2:18 hod odpovídal 118. místu, i po ztížení na 2:15 to bylo cca 70. místo, a aby to bylo odpovídající limitu např. ve výšce, musel by být nominační limit ČAS 2:13). 

Jinak, ještě poznámku. Nevím, do jaké míry jste obeznámeni se strukturou limitů, a tak přidávám drobné vysvětlení. V zásadě vydává IAAF na MS dva druhy limitů: A a B. Limit B označuje hranici, se kterou se atlet vůbec může zúčastnit MS, je to tedy ten nejhorší možný výkon, který mu dává oprávnění k účasti. Je pak na zvážení národních federací, zda tuto hodnotu ponechají nebo ztíží (změkčit samozřejmě nemohou). Ve většině případů ČAS sáhl k ponechání obtížnosti a sjednotil B limit IAAF s limitem ČAS. U několika případů (z výše uvedených důvodů) limit ztížil. Vedle maratonu se tak stalo např. u oštěpu žen, u chůze atd. S tímto limitem smí startovat na MS pouze jeden závodník.

A pak je tu A limit IAAF, se kterým mají právo startovat 3 závodníci.  Tyto limity jsou uvedeny například u nás na stránkách v sekci nominační kritéria s názvem limit IAAF. Jsou logicky obecně tvrdší než limity ČAS. U maratonu tomu tak není z jednoho prostého důvodu, že zde existuje pouze jeden limit (nikoliv A a B) a ten je v porovnání s ostatními nepoměrně měkký, jak už jsem uvedl na začátku.“