ROZHOVOR: Jaroslav Bohdal - maratonský virtuóz
Rostislav Tomeš | 23. 10. 2007 | Přečteno: 1667×
Nepřehlédnutelná postava českých maratonů. Z jeho běhu čiší zanícení, vůle a síla. Umisťuje se na předních příčkách, často na bedně. V davu jej poznáte okamžitě podle neuvěřitelného předklonu, jako by měl každou chvíli přepadnout. Jaroslav Bohdal, člen Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
Jardo, jak ses dostal k běhání? Začínal jsi sám nebo máš atletickou minulost?
Od 5 do 22 let jsem jezdil na kole, ale potom se mi zachtělo začít závodit. Závodní cyklistika je však dosti nebezpečný a finančně náročný sport. Jako profesionální muzikant (jsem houslista v Symfonickém orchestru Českého rozhlasu, člen skupiny prvních houslí) nemohu riskovat zranění horních končetin, které při pádech z kola často hrozí. Z uvedených důvodů mi bylo jasné, že chci-li závodit, musím si vybrat bezpečnější sport. Rozhodl jsem se pro vytrvalostní běh. Trénuji sám, atletickou minulost nemám.
Kdy jsi začal běhat maratony? Kolik jich běháš ročně? Běháš i ultra?
Svůj první maraton jsem běžel v roce 1999 na podzim, v pražské Stromovce, v čas
e 3:19:30 po pouhých devíti měsících tréninku a vzpomínám si, že se mi běželo dobře. Léta na kole mi pravděpodobně dala vytrvalost.
Ročně běhám 5 až 8 maratonů, ale letos jsem jich běžel již devět. Celkem mám na kontě 45 uběhnutých maratonů. Běhám i ultramaratony, a to od roku 2004. Na kontě mám tři závody na 24 hodin, 148 km v roce 2004, 163 km v roce 2006 a 184 km v roce 2007, v roce 2005 jsem šel dvanáctihodinovku (114 km) a letos jsem uběhl 69 km při šestihodinovce. V roce 2006 jsem vyhrál kros na 50 km ve Slatiňanech v čase 4:10:39.
Trénuješ sám nebo ve skupině? Jak se ti daří skloubit trénink a práci?
Trénuji sám, mými nejoblíbenějšími metodami jsou fartlek, kopce a běh se zátěží, to ale jen jednou za sedm až deset dnů. Měsíčně naběhám 410 až 450 km, výjimečně i více. Šestkrát týdně chodím do posilovny, kde provádím kruhový trénink.
Protože je má práce časově náročná, trénuji denně, ráno. Dopoledne nebo odpoledne, před zaměstnáním nebo mezi dopolední zkouškou nebo natáčením a večerním koncertem. Je to vždy skvělá duševní hygiena a odreagování po stresech, které každý muzikant při koncertech zažívá. Dělat muziku je nádherné a baví mě to, ale je to psychicky náročné povolání, při němž je provozování sportu skvělou kompenzací duševní zátěže.
Jaké máš osobáky?
Moje osobní rekordy 5 km: 17:24 (srpen 2002), 10 km: 36:27 (září 2002), hodinovka: 15920 nebo 15960, nepamatuji si přesně, půlmaraton: 1:20:48 (15. 4. 2007 Bakov n. Jizerou), 25km: 1:36:36 (5. 10. 2002) a maraton 2:44:56 (2002 Benešov u Semil). Druhý nejlepší maraton jsem zaběhl před pár dny taky v Benešově u Semil 2:47:50.
Jsi členem MK Kladno. Jaký máš vztah ke Kladenskému maratonu?
Mám ten závod rád, neboť vede lesním prostředím. Nejlepšího času jsem na něm dosáhl letos 2:51:14. Ten maraton mám rád jako každý domácí závod, pořádaný naším oddílem.
Jaký český maraton máš nejraději, na který máš nejlepší vzpomínky? Jezdíš i na zahraniční závody?
Z českých Benešov u Semil, neboť tam jsem zaběhl v roce 2002 svůj osobní rekord a letos svůj druhý nejlepší čas. Kromě tohoto maratonu mám rád všechny crossmaratony.
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 12)
vl001 | 23. 10. 2007, 10:28
Fakt šestkrát týdně kruhový trénink? To je dost:-)
mapo | 23. 10. 2007, 10:34
Ahoj-je prima, že už Tě znám :-)) zúčastňuju se závodů 1. rokem, mám celkem paměť na obličeje, na jména moc ne, teď má obličej i jméno...držím palce, ať to běhá.
mapo | 23. 10. 2007, 13:04
A ještě přidám-všimla jsem si Jardo, že běháš hroozně nalehko (v Unhošti na maratonu-jen tílko) a je jedno jestli v zimě, v létě. Má to nějaký důvod nebo jsi prostě jen zvyklý a otužilý? Jestli odpovíš, budu ráda.
vanda | 23. 10. 2007, 12:06
Je, tak to je skvělé:)))
Už jsem myslela, že když jsem vybíhala po zájezdech se sborem v časech mezi koncerty a přejezdy do neuvěřitelných míst (v horším případě i po hotelových schodech), byla jsem asi jediná za exota - což mi ale vůbec nevadilo. Jiní se zajímali kde levně nakoupit, já hlavně kde si zaběhat:)))
Tvá sportovní historie mi připomněla, jak jsem kvůli zpěvu přešla ze sprintů na štreky, protože to také nešlo k sobě - dráždilo to krk a nabourávalo dýchání, s čímž se trochu peru dodnes.
Zájezdy už nejezdím, koncerty dělám jen po vlastech českých a ještě na to nemám moc času, teď mi spíše "koncertuje" malý Matýsek, ale ráda se ke zpívání zase vrátím a tenhle rozhovor je skvělá inspirace.
Ať ti to běhá, Jardo, a ráda tě někdy poznám! (na závodech si tě nevybavuji, na to jsi moc rychlý:)))
Sehnala jsem manažerku na sjednávání koncercertů a ty věci kolem, co uspořádat koncertík v duchu kalokagathie - budeš-li mít čas a chuť k tomu, mám několik kousků pro soprán, housle a klavír k tomu.
leszczynski | 23. 10. 2007, 14:42
Vando,
ja to mam podobne. Kdyz hrajeme na zajezde treba dvojak, tak se rychle prevlikam do bezeckyho a uz hledam nejaky ten park. Je to fakt obrovka uleva od toho stresu na jevisti. Ostatni kolegove radeji voli odreagovani v hospode, takze nekdy pusobim fakt jako exot. Ale mne to taky nevadi.
No, a co takhle muj barython? Z Olomouce je to sice trochu z ruky, ale.... :-) Mohli bysme vytvorit takove bezecke trio :-) :-) :-)
At to beha!!!!
leszczynski@behej.com
www.radekleszczynski.comrunning-observer | 23. 10. 2007, 15:41
Oba máte oproti Jardovi tu výhodu, že si svůj nástroj berete s sebou na každé běhání, takže si na něj můžete kdykoliv při běhu zahrát :-))
apowell | 23. 10. 2007, 19:28
a nehodil by se vám do budoucí kapely i hráč na el. kytaru? :-))
vanda | 23. 10. 2007, 21:16
Z Olmiku blíž než z Itálie:)))
jo, jsem pro - s barytonem také občas zpívám (tedy přesněji buffo basbarytonem Eziem Bertolou z Itálie - árie a duety z italských a mozartovských oper, trochu divadélka do toho a lidi se baví) háček je jen v tom, že je většinu času tam
momentálně nikde sama nemám ani stránky s nabídkou, pár měsíců to leželo ladem a kdo před chvílí stál...
a s houslemi zase taková ta klasika - Panis angelicus, Mozartova árie L´ameró, saró costante a asi by se ještě něco oprášilo
Oh Dae-su | 23. 10. 2007, 14:55
Tak tento bezec ma zaujal na 10km v Nucicich a tak isto aj v Kladne. Neveril som ako moze mat niekto taku muskulaturu pri takom tempe aky na Kladne bezal. A ked vidim tie mesacne objemy, tak to je zaujimave. Rad by som vedel recept :)
Jirka T. | 23. 10. 2007, 16:26
S Jardou mám spojený úsměvný zážitek, kdy jsme spolu před 3 lety finišovali při PIMu Pařížskou třídou a jemu praskla guma u trenýrek, stačil si je ale vytáhnout a přidržovat a ještě mně předběhnout.
Teď ale chytl pěknou fazónu a už se mu i na kratších závodech dívám na záda z úctyhodné vzdálenosti. Tak ať forma a zdraví vydrží !koyama | 23. 10. 2007, 16:35
Jardu si pamatuju z roku 2004 ze čtyřiadvacetihodinovky v Kladně. Nesmazatelně mi utkvěl v hlavě jeho sprinterský finiš po 24 hodinách běhu. Takový finiš nemám ani po půlmaratónu. :o)
A klobouk dolů, co všechno stíhá. Je mi jasné, že povolání hudebníka musí být velice náročné. To nebudou jen zkoušky, koncerty a natáčení. Ale určitě i spousta hodin cvičení a učení se skladeb. A k tomu přes 400 naběhaných kilometrů měsíčně a šestkrát týdně kruhový trénink. Nemám slov. 8-ORadek | 23. 10. 2007, 16:57
Jarda je momentálně v zahraničí, ale určitě po návratu na dotazy odpoví.
RSS