KUCHAŘKA: Med – výživový doplněk, ochránce a lék
Pavlína Hanušová | 31. 10. 2007 | Přečteno: 2050×
Nikdo asi nepochybuje o zdravosti včelího medu. Ale proč to tak je? Je to hodnotná, naprosto přirozená a ničím nenahraditelná přírodní potravina s vysokými podíly zdraví prospěšných látek. Zejména s vysokým obsahem monosacharidů, které lidské tělo téměř bezpracně a bez enzymatické zátěže spaluje.
Med je naším dalším pomocníkem proti útokům podzimních chorob a proti vyčerpání.
Med obsahuje:
30-38% fruktózy
26-33% glukózy
1-10% sacharózy
1-10% vyšších cukrů
Dále bílkoviny (obsah je různý podle původu medu), enzymy, vitamíny A, C, D, H, K, E, a P, vitamíny skupiny B, karoteny a flavony, pylová zrnka, vápník, fosfor, draslík, sodík, chlór, síru, hořčík, železo, křemík a mangan, mateří kašičku, organické kyseliny a aminokyseliny.
Med je podpůrným prostředkem pro léčbu nemocí srdce, jater, žaludku, střev, ledvin, močového ústrojí, chřipkových onemocnění, černého kašle i tuberkulózy. Pravidelným používáním medu se rozšiřují krevní cévy, což je důležité při léčbě a prevenci vysokého krevního tlaku. Podáváním medu před spaním se mírní nervová vyčerpanost a léčí nespavost. Existuje řada výzkumů, které dokazují vliv pravidelného užívání medu na dlouhověkost a celkové zdraví lidí.
Jak koupit ten správný? Pokud máte možnost, kupte si med přímo od včelaře nebo se alespoň rozhlédněte po prodejnách zdravé výživy. Zpracováním a nesprávným skladováním v obchodních firmách med ztrácí mnoho svých léčivých a výživových kvalit. Takový med je pro nás už bohužel těžko stravitelný a z těla bez užitku odchází. Stává se tak pouhým bezcenným sladidlem. Ani chuť a vůně takových bezcenných medů není nikterak zvláštní. Základním ukazatelem pravosti a kvality včelího medu je schopnost krystalizace – cukernatost. Je to způsobeno vysokým obsahem glukózy. Dříve nebo později krystalizují všechny druhy medu (kromě čistého akátového) a pokud tedy kupujete alespoň částečně zcukernatělý, je to neomylnou známkou jeho pravosti a kvality.
Pokud potřebujete nebo chcete mít med tekutý, je tady lehká pomoc. Nádobu vložte do hrnce s teplou vodou a počkejte až med změní skupenství. Pozor! Nesmíte med vystavit teplotě nad 46 °C (vyšší teplotou se zničí většina enzymů a vitamínů a z medu se tak stane umělé sladidlo). Nikdy nedávejte med do mikrovlnné trouby.
Nebudu se rozepisovat o chuťových a barevných rozdílech mezi jednotlivými druhy medu. Ochutnáváním si každý najde ten „svůj oblíbený“. Co s ním?
Lahodný salát 
Najemno nastrouhanou mrkev a nahrubo nastrouhané nebo pokrájené jablko smícháme s citrónovou šťávou a medem.
Pro milovníky jogurtových chutí – moje oblíbená běžecká snídaně
Lžíci medu vmícháme do kvalitního (tučného a živého) bílého jogurtu. Vmícháme trochu kuskusu a podle vlastního uvážení a chuti můžeme přidat kousky ořechových jader, rozinky, sušené ovoce nebo trochu domácí zavařeniny. Kuskus vmíchám do jogurtu ještě teplý, jogurt i med se tak prohřejí na teplotu vhodnější ke konzumaci v chladném období.
Krupicová kaše – a tohle je oblíbená snídaně č. 2
Do obyčejné krupicové kaše ještě v hrnci zamícháme pár kostiček kvalitní hořké čokolády (podíl kakaa by měl činit alespoň 70% kakaové hmoty). Tuto extra hořkou kaši na talíři pokapeme medem a podáváme.
Do kaše nepřidávám žádný cukr ani máslo, jen do mléka před vařením malou špetku soli.
Obdobně můžete upravit i jakoukoliv jinou (třeba ovesnou) kaši.
Jak nakládat s medem?
Med skladujte ve skle nebo v porcelánu. Zásadně v temnu, světlo mu škodí a sluneční svit je nepřípustný. Optimální teplota je okolo 15 °C, ale váš domácí špajz jistě dobře poslouží. Hlavně med nedávejte do lednice.
Nádoby s medem po použití dobře uzavřete, ochráníte tak med před vzdušnou vlhkostí. Medem můžete nahradit cukr v mnoha různých receptech. Pokud k takovému kroku přistoupíte, tak mějte na paměti, že místo 1 hmotnostního dílu cukru je třeba použít 1,5 dílu medu. Nebojte se, že přesladíte. Med je oproti cukru „méně sladký“. Pokud budete s medem experimentovat v pečivu, přidejte do těsta malou lžičku jedlé sody a pečte při teplotě o 15 °C vyšší, než jste zvyklí. Vaše pečivo bude vláčnější, zdravější a vydrží déle čerstvé.
I u medu platí: nejlepší a nejzdravější je bez tepelných úprav. A tak si ho můžete dávat na pečivo, jako polevu na dezerty nebo jen tak mlsnout ze sklenice.
A na závěr typ pro všechny běžkyně: až půjdete do sauny, vezměte si malou trošku medu a při pocení si dopřejte medovou masáž obličeje. Výsledek vás příjemně potěší.
Dobrou chuť
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 15)
Serža | 31. 10. 2007, 09:30
přesně tak - kvalitní jogurt = tučný
a nejlepší jsou ty ve skleničce, ale už jsem je dlouho neviděl :-(Advid | 31. 10. 2007, 09:40
Jen bych dodal, že pokud je na medu z obchodu napsáno "ze zemí EU a mimo EU", tak to znamená, že v něm může být hromada antibiotik používaných proti valoreáze (nebo tak nějak). U nás je jejich používání "zatím) zakázáno. Ale od včelaře to je stejně nejlepší.
pug | 31. 10. 2007, 12:31
Přeléčení včelstev proti varoáze je v ČR povinné pro každého včelaře. Provádí se látkou amitraz. Její použití je schváleno, dokumentováno, velmi dobře popsáno. Antibiotikum to není.
Ten, kdo povolil dovoz zahraničního medu z kontaminovaných včelstev včelím morem a varoázou, patří do lochu. Spotřebitel v Biohorečce koupí Biomed, sklenici vyhodí do popelnice, přiletí včela, lízne si, vrátí se úlu a průser jak dům je na světě. Mrknutím oka přijde celý okres o miliony opilovačů.
Dovozem infekčně kontaminovaných (bio) potravin popíráme dost tvrdou a drahou práci předchozích generací zemědělců a vědátorů. Dnešní stav zemědělství bych popsal asi takto: buď kořist, nebo brajgl. O hospodaření se mluvit zdráhám.
Jinak ano, kupujte od domácích včelařů.Radek | 31. 10. 2007, 12:56
pugu, nějak jsem nezachytil vazbu (bio)cokoliv a kontaminováno. Určitě víš, o čem mluvíš, ale bez znalosti této vazby jsem vedle. Díky za dovysvětlení
pug | 31. 10. 2007, 13:14
Např. kauza Biomed, řetězec Plus, léto 2007, zárodky včelího moru. Výrobek stávající normy neporušoval, ale byl stažen prodejcem po vydání varování, za kterým stála tuším ČZI (hygiena?).
Pavlina | 31. 10. 2007, 13:27
Nechtěla jsem se v článku o těchto potížích rozepisovat. Není tam na to místo. Mohu říci, že včelaři, které znám, se o včelstva starají příkladně a byli by sami proti sobě, kdyby to nedělali. Proto jsem skalním zastáncem medu z Čech. I tady samozřejmě platí zásada, že máme jíst med z místa odkud pocházíme. Ještě bych mohla upozornit, že na Šumavě je možno koupit med v kvalitě BIO. Tento med pochází od včelstev, která jsou chována ve velmi čistých oblastech a jejich snůška tedy neobsahuje pyl z chemicky ošetřených plodin. Tyto včely nejsou přes zimu přikrmovány cukrem (standartní postup), ale včelař jim ponechává dostatečné množství vlastního medu na zimní období. Takto chovaná včelstva jsou zároveň velmi zdravá a odolná.
vašek | 31. 10. 2007, 14:49
Já někde četl, že u nás není možné pořídit biomed, a to z důvodu povinného podávání léku včelám, který se neshoduje se směrnicemi bio...jestli to bylo v souvislosti se zmiňovanou vareózou nevím.
Honza Škrdla | 01. 11. 2007, 08:20
Je to opravdu kvůli varoáze (ta je způsobena roztočem - varroa destructor).
Jedná se o podzimní přeléčeni varidolem (v případě nepříznivého stavu se provádí i na jaře), který obsahuje účinnou látku amitraz. Jak bylo uvedeno v jednom z předchozích příspěvku, tak se nejedná se o antibiotikum, ale norma biomed nedovodluje použití žádných léčiv. Jinak pokud se provádí léčení podle metodiky (doba, dávky,..), tak by měl být med ze zdravotního hlediska nezávadný.
Jinak léčení proti moru se v České republice neprovádí, nakažená včelstva jsou likvidována. Jiná situace je v zahraničí, ale o tom a o kvalitě dovážených medů se tady taky psalo....
rk | 31. 10. 2007, 15:28
Mám za to, že přikrmování čelstev cukrem před zimou (!) není nic závadného. Pokud včely produkují tzv. lesní med, obsahuje tento více balastních látek než květový. Právě zásoby tohoto voňavého tmavého medu, často z lesů a hor, nutí včely k dřívějšímu až předčasnému vyprázdnění a jejich masovému úhynu, když se po prvním jarním proletu kvůli chladu nedokážou vrátit zpět do úlu. Prospěje to včelám i včelaři, když nenechá v úlech přes zimu tolik žádaný druh medu za vyšší cenu než je jeho částečná náhrada cukerným roztokem.
Horší je, pokud někdo přikrmuje včely cukrem i na jaře, aby zvýšil výnosy při prvním červnovém stáčení. Toto se může přihodit stejně tak u souseda jako v Moldávii. U průmyslově zpracovaného medu je to jako s dopingem. Musí se vejít do limitu.VanaXXL | 01. 11. 2007, 13:11
Jak píše i rk, na zakrmení cukrem není nic špatného. Nikde jsem se nedočetl, že by nepoužívání cukru vedlo ke zdravějším a odolnějším včelstvům. Podstatná je genetická výbava.
Docela by mě zajímala cena medu od včelaře, co nezakrmuje cukrem. Pokud to bude pod 200czk/kg, tak na tom nejspíš prodělává. A pokud neošetřuje včely proti varoáze, tak je to bezohledný člověk, co si nevidí na špičku vlastního nosu.
Advid | 31. 10. 2007, 15:26
Díky za vysvětlení.
Pavlina | 31. 10. 2007, 19:15
Bioprodukce medu prostě přikrmování cukrem vylučuje. Ale nepsala jsem, že by včelař byl nucen nechat v plástvích poslední podzimní med. Pravidla stanoví, že včelař může včely přikrmovat pouze medem z produkce v kvalitě bio. Napíšu ještě jeden díl o medu, kde objasním více.
Pavlina | 31. 10. 2007, 10:55
Je to tak. Problematika označování EU se netýká pouze medu, ale i ostatních druhů potravin. Možná je to dobrý námět na další článek. Zamyslím se nad tím.
Díky za poznámku. P.Mira.B. | 31. 10. 2007, 23:49
Ještě bych chtěl k tomu všemu dodat, že problematika včelího moru je záležitostí jen a pouze včel, nikoli lidí. Tato choroba není v žádném případě přenosná na lidi. Jinak klobouk dolů před vámi. Žasnu, jaké máte všichni v tomto oboru znalosti.
pug | 01. 11. 2007, 09:08
Jistě, včelí mor není přenosný na lidi. Ale lidí se týká víc, než bysme sami chtěli. Když ti včelí mor vyrychtuje včelstva před dobou kvetení hospodářských plodin, tak se tě to v době sklizně dotkne velmi citelně.
Dovolím si malý OT: v předchozím příspěvku jsem se navezl do Bioprodukce jako takové ostřeji, než bylo třeba. Domácí Bio (zejména čerstvé produkty) jsou OK. Stejně ale tak domácí nebio. Je to i díky tomu, že zdejší státní orgány (hygiena, zemědělská inspekce a tak) pracují s inkviziční důkladností. Původ potraviny je velmi důležité vodítko při výběru. Anonymní původ = nebrat.
RSS