Buď fit - První chyba začátečníků
Miloš Škorpil | 12. 11. 2007 | Přečteno: 4313×
Velká většina lidí, kteří se rozhodnou změnit svůj životní styl a začít pracovat na své fyzické kondici, dělá jednu chybu. Přecení své síly, své schopnosti. A je zcela lhostejné zda si jako nástroj svého fyzického „týrání“ zvolí běh, kolo, plavání, zvedání železa, nebo kolektivní sport.
V paměti máme zafixován náš poslední výkon, třeba jak jsme ve škole běželi svých prvních a posledních 1500 metrů v životě. Pamatujeme si tu šílenou rychlost, jíž jsme vyrazili do prvního okruhu, to jak jsme v těch ostatních pomalu umírali, si už raději nevybavujeme.
Takže člověk, který se rozhodne, že od nového roku začne běhat, prostě druhého ledna ráno (prvního ne, to mu nohy ani nedovolí vstát z postele, protože musel přeci pořádně zapít to své novoroční předsevzetí, že od nového roku začne běhat) se oblékne a obuje a vyrazí na svůj první běh. Vyrazí. Ne vyběhne, ale skutečně vyrazí, jako tehdy, když běžel těch svých posledních 1500 m v životě. Dopadne to jako tehdy. Tedy spíše hůře, protože jeho organizmus už ztratil za tu řadu let hodně ze své adaptability na výkon. Dopadne to tak, že uběhne sotva několik stovek metrů, pak se zastaví, pomaloučku se vrátí domů. Natáhne se a zůstane ležet dalších šest dní, protože v těle cítí každý sval, pálí ho průdušky a plíce, no prostě – znáte to :).
Po týdnu svalová horečka zmizí, laktáty jsou vstřebány a odplaveny, tak učiní pokus číslo dvě. Dopadne to stejně. Po dalším týdnu dá pokus číslo tři a ejhle, zase je to stejné. Není divu, že si řekne, že sportování pro něj už asi není.
Stačilo ale docela málo a mohlo se pro něj stát nepostradatelným přítelem. Stačilo k tomu všemu přistoupit rozumně a uvědomit si, že:
Začněte proto jen s krátkou vzdáleností a ve velmi volném tempu. Lepší než stanovovat si vzdálenosti, které urazíte v čase, který jste si na trénink vytýčili, je prostě si jen stanovit čas, a to například takto:
První týden obden:
5 minut chůze (5´ CH) – 3´ rychlá chůze (RCH)– 3´ volný běh (VB) – 3´ RCH – 3´ VB – 3´ RCH – 3´ VB – 5´ CH.
Druhý týden obden:
5´ CH – 3´ RCH– 3´ VB – 3´ RCH – 3´ VB – 3´ RCH – 3´ VB 3´ – 3´ RCH – 3´ VB – 5´ CH.
Za čtrnáct dní si řekneme další.
Na závěr bych rád řekl, že to, jak bude tento seriál vypadat, můžete do značné míry ovlivnit vy sami podle toho, jak se aktivně zapojíte do diskuze. Nebudu přímo reagovat na vaše komentáře či dotazy, budu je však pozorně sledovat a reagovat na ně v dalších pokračováních. Bude to tedy takový náš velký virtuální dialog.
Přeji vám krásné podzimní dny
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 8)
rasp | 12. 11. 2007, 13:38
"Velká většina lidí ... dělá jednu chybu."
Tak to jsem rád, že k té většině nepatřím :)
Začal jsem běhat v červnu tohoto roku a do té doby jsem kromě tělocviku na škole nedělal prakticky nic. Samozřejmě se pořád považuju za začátečníka, ale od června se přece jen dost změnilo - tehdy jsem byl rád, když jsem běžel 15 minut čistého času, přičemž v půlce jsem si dal pauzu. Postupně jsem přidával a minulý týden jsme si s kamošem dali asi 18 km. Jednou bych si chtěl zkusit maraton :)
Díky za články a věřím, že mi budou mít co říct.running-observer | 12. 11. 2007, 13:56
Jinak ale mohu potvrdit, že většina těch, kdo začíná, tuto chybu dělá.
Když jsem začínal já, neběžel jsem příliš rychle, ale možná jsem měl zařazovat častěji rychlou chůzi namísto běhu. Jakmile jsem běhal aspoň 2x týdně, bylo znát zlepšování kondice. Ale také začátečnické bolístky (holeň, lýtko, ...)romank | 12. 11. 2007, 15:54
Naprostý souhlas. Běhával jsem asi rok a vždy následující 3 dny po běhu mě bolela lýtka. Teprve když jsem poprvé běžel s vypůjčeným pulsmetrem a díky článkům na běhej com a diskusním foru jsem zjistil, v čem je příčina. Ve vysoké intenzitě. Ne ve vysoké rychlosti, která i tak byla nízká. Vysoké pulsy i při pomalém běhu byly dány kromě nízké trénovanosti i nadváhou. Při 185cm a 95 kg i pomalý běh do mírného kopce extrémně zvedá pulsy, nohy se zakyselují a následuje popisovaná bolest. Od doby, co běhám s pulsmetrem a snažím se i přes hlemýždí tempo držet v tréninkovém pásmu, bolesti i po 13 km běhu nejsou a mohu jít běhat další den.
PaRi | 12. 11. 2007, 19:03
Souhlas, otřesné zážitky z běhu na 1500 metrů ze ZŠ mám stále v živé paměti, byť už to nějaký pátek je. Obávám se, že se toho při tělesné výchově od těch dob moc nezměnilo. Systém "po většinu roku nic a pak to vše strhnout jedním rychlým během" může mít jediný efekt- většinu od běhu odradí. Nevím, kolik tělocvikářů praktikuje systém postupného zvyšování zátěže a adaptace organismu, obávám se, že moc ne. Asi by nebylo od věci zkusit se zamyslet, co by se event. v tomto směru dalo dělat. Určitě dobrý článek.
Annemarie | 12. 11. 2007, 20:08
Moje zážitky z hodin tělocviku jsou podobné, nezapomenutelný je Cooperův test, brrr.
Mě by zajímalo, kam se posunout dál, když už jakž takž při běhu nekolabuji , ale zatím to ještě není tak daleko, abych uběhla například 20 minut souvisle. Měsíc už cvičím tae bo a přemýšlím, jak to zkombinovat, aby se to vzájemně doplňovalo a jestli je běh zastupitelný plaváním jebo veslovacím ci ekliptickým trenažerem. Jak se v běhu zlepšovat a přitom chodit na tae bo, plavat a semtam do fitka a nepřivodit si přetrénovanost. Minulý měsíc jsem 2x týdně cvičila tae bo a 2x týdně na gymbalu a zjistila jsem, že jsem na tom s během o trošku hůř než před měsícem.gutta | 06. 12. 2007, 21:15
Mno tak já bych chtěla začít běhat, protože jsem na tom s kondičkou dooost mizerně, ale nevim jak to dopadne, protože jsem vždycky byla rádas, že jsem ve škole uběhla 1500 m..tak uvidíme jak to dopadne..napíšu vám pak své první úspěchy:-)
bofinka | 12. 12. 2007, 13:53
Na 1500 mám také hrozné vzpomínky...mor! A taky když jsme dělali skok do dálky, říkala mi tělocvikářka s opovržlivým pohledem, že se mi při běhu hrozně podlamujou nohy. Dost mě to bralo. V TV jsem byla zařazená do nejpočetnější skupiny "těch méně schopných".
Z gymnázia jsem 4 roky venku. Před třemi lety jsem začla běhat a letos jsem uběhla maraton. Možná se stavím ve škole a řeknu to naší paní tělocvikářce, která mne před pár lety sportovně "pohřbila". Mimochodem, nechci jí křivdit, ale myslím si, že by maraton bez přípravy neuběhla.Shira313 | 18. 01. 2008, 15:45
Mám 35 rokov, nikdy som nešportovala a ani v škole som nevedela bez pichania v boku zabehnúť 1500m. Minulý máj som sa rozhodla niečo s tou mojou kondičkou spraviť. Netrpela som nadváhou, ale pripadala som si tak stuhnuto. Mám sedavé zamestnanie a do práce cestujem 70km vlakom, v našom mestečku nie je žiadne fines centrum :o(
Kolegyňa, ktorá skôr ako ja začala behávať, mi porzprávala o programe START TO RUN (začni behať) založený na princípe postupnej záťaže. Napr. prvý raz sa beží 1minútu, potom sa 1 min kráča, ynovu 1 min beh a 1 min krokom, dvakrát 2 min beh a 2 krokom a nakoniec 3 min behu a 3 min krokom. Trénuje sa trikrát týždenne a cieľ je po 10 týždňoch zabehnúť naraz 5 km. Odradzovalo ma, že by som mala stále sledovať hodinky, ale jednotlivé tréningy sa dajú stahnuť z netu vo forme MP3. A tak striedanie pomalších a rýchlejších pesničiek dozrie na striedanie behu a chôdze. Dnes dokážem zabehnúť asi 8 km za 55 minút a netrápia ma žiadne bolesti. Striedam mäkký a tvrdý terén, behávam občas aj potme s čelovkou. Tepovú frekvenciu som si zatiaľ nemala príležitosť odmerať, ale cítim sa fajn a to je moja najväčšia odmena :o))
RSS