Zimní přeběh
Tereza Rozehnalová | 23. 11. 2007 | Přečteno: 1794×
Bílá hmota ležící všude, kam se podívám, je sice krásná na pohled, ne však příjemná pro běh. Je zrádná a nebezpečná. Nevím, co se těm malým capartům tak líbí na něčem, co je mokré, studené a ukrývá pod sebou nejen psí lejna. Nebýt ho však, lamentuji stejně: zima bez sněhu není zima.
Tento druh počasí mě donutil navštívit sportovní obchod a trochu se přiobléci. Bohužel (možná bohudík) jsem měla s sebou vlastní děti. Na tak zábavný podvečer jen tak nezapomenou. Ochotný a zkušený prodávající se mi snažil vysvětlit výhody elastického přilnavého oděvu dolních končetin. Pochopila jsem a vyzkoušela. Hlasitý výbuch smíchu, který následoval hned po té, co jsem rozhrnula závěs, mě přesvědčil o tom, že ne vše běžecké je vhodné i pro mě. Naštěstí výrobci myslí i na nedokonalá těla a v nabídce mají i volné běžecké kalhoty.
Také jsem se dozvěděla, k vlastnímu úžasu, že nemám dokonalý krok. To pobavilo zase mě, vidět vlastní nohy, kmitající po páse na obrazovce. Nicméně i pro takové případy se dají sehnat botičky. Vybavena a značně odlehčena o papírky s čísly se mohu vydat vstříc zimnímu běhu. V paměti mi utkvěly už jen zbytky čehosi jako: „mami, prosím tě, NE“ , „ ještě že v tom budeš jenom běhat (a bez nás)“ nebo „jako baleťák“.
Křest zimní běžecké výbavy se sice konal, ale na další si počkám. Sedím s knedlíkem v krku, parazitem uhnízdivším se na průduškách a zvětšuji svůj objem stejně jako kynuté těsto na kamnech. Teda aspoň mám ten pocit. Maminka mi v rámci regenerace doporučuje větší porci knedlíků, to aby mohlo tělo s bacilem lépe bojovat. Jen jestli nekrmím spíše ty bacily.
Mám čas vymyslet, jak se běhá ve a na sněhu. Pro mě je to věda. Minimálně jedna ze dvou končetin vám klouže, popřípadě se boří. A když se boří, tak vám sníh napadá do bot a když vám napadá do bot, tak roztaje a hned je tam mokro. A když je tam mokro, tak vám je zima. A nebo se nohy proboří a je tam led, který není hnedle vidět; a nebo bláto a nebo kdovíco ještě a zbavujeme se toho o obrubník a šíleně to smrdí.
Další věcí se zimou spojenou je mráz. V jakém nejvyšším mraze může jedinec běhat, není-li extrémista trénující na maraton za polárním kruhem? Chtělo by to pár rad na to, jak přežít běžcovu zimu a při tom neomrznout, nepromoknout, neuklouznout nebo se nenastydnout. Nechci, aby to vyznělo, že zimu nemám ráda, naopak. To jen z pohledu čistě běžeckého mi to nejde tak nějak dohromady, ale možná se pletu a na tajný grif jsem ještě nepřišla.
Chuťové buňky nemají v plánu omezit své nároky a kašel nehodlá prozatím ustoupit. S pocitem valícího se sudu, který se dostaví vždy po pár dnech bez běhu, mi nezbývá než oprašovat běžecké nářadíčko a těšit se, jak ten sníh doběhnu či jen přeběhnu.
A ještě abych nezapomněla: ahoj, běhoj, hoj, zdar, čus, skol a hof-hof.
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 6)
mapo | 23. 11. 2007, 07:58
HOF, HOF Terezo-brzy se uzdrav, ať ty nové běhací věcičky nezahálejí...Zajímalo by mi, jestli jsi stále směrem na východ od nás nebo v Čechách? Jak se běhá v ruské zimě? Kolik vrstev na sebe? Nebo to v tento zimní čas jistí jen běhátko? Díky.
tereza | 23. 11. 2007, 12:49
ještě jim tu tvořím lepší zítřky, ale už brzo "na viděnou".
dan67 | 23. 11. 2007, 09:03
Ahoj,
ten výbuch smíchu tvých potomků mi silně připoměl mou dceru, které jsem se ukázal s čelovkou. Zdálo se jí to jako pěkná hračka. Ale když jsem ji řekl a ukázal, jak s tím běhám, tak málem spadla pod stůl. Byl to výbuch smíchu, smíchy nemohla popadnout dech, takto jsem ji už dlouho nepobavil.
Elasťáky na běh jsem si taky jedny pořídil, doma mi říkají harapes, ale už jsme si zvykli - rodina i já. To se srovná, věř mi.Advid | 23. 11. 2007, 10:20
neomrznout: Namazat krémem, nebo běhat v kukle s brýlemi
nepromoknout: Nepromokavé oblečení, popř impregnaci.
neuklouznout: Boty s dobrým vzorkem nebo nesmeky.
nenastydnout: Vitamíny a dostatečně teplé oblečení.
:)chuck | 25. 11. 2007, 21:50
běhat v kukle je hovadina, stejná jako dávat kuklu malým dětem v mraze. logika zní: dechová výpary se srazá na látce, tam zmrznou a ještě lépe přimrznou ke kůži, přemýšlejte trochu.
jinak běhání ve sněhu vřele doporučuji. Je to jiný styl běhu, ale zato posiluje, dá se to s trochou zamhouření oka srovnat s běháním po písečných plážích, až na tu teplotu. Dále doporučuji se při běhání v zimě a platí to i v mrazu moc nepřeoblékat, Počáteční zima se dá vydržet do doby, něž se tělo zahřeje pohybem. Na tuto fázi běhu je nutné se obléknout. Nedovedu si představit, že se budu během i třeba dlouhého souvislého běhu (30km) svlékat a nést kdekoliv na těle propocené hadry. Běhání ve sněhu v lese má své neopakovatelné kouzlo.Filip_S | 27. 11. 2007, 11:46
mluvis mi z duse. Behani ve snehu mam moc rad. Je to prijemna zmena. Sice se tak nedaji behat tempa, ale na volny souvisly beh je to prima posilovani. A hlavne beh v zasnezenem lese je balzam na dusi.
Take souhlasim se skromnejsim oblekanim. Ja osobne vystacim s jednou silnejsi funkcni vrstvou do teplot kolem nuly. Za mrazu do -10 pres triko s dlouhym rukavem prevlekam tricko s kratkym, pri -10 az -20 pridam vetrovku. Staci vydrzet 2-3 minuty zimy a pak se clovek zahreje a je tepla tak akorat. Naopak neuvazena vrstva navic mi mnohokrat zkazila vybeh, protoze jsem se prehrival az mi z toho bylo nevolno. Takze radeji mene nez vice, pokud clovek neni extremne nachylny na nachlazeni. Osobne mam taky spatne zkusenosti s vetrovkami, kdy se obvykle parim (i v tzv. prodysnych materialech) a nemuzu poradne bezet.
RSS