Radek Narovec | 11. 12. 2007 | Přečteno: 2143×
Výborná chodkyně, dnes možná vycházející hvězda ultravytrvalostního běhu. Poctivá v tréninku, běhu oddaná a přesto ne všemi obdivovaná pro občasné přešlapy přes čáru běžně akceptovaných pravidel. Taková je Jaroslava Pokorová, vítězka letošního prvního ročníku Poháru behej.com.
Před vznikem behej.com a především stejnojmenného poháru Jarku znal málokdo. Výkony patří spíše mezi průměrné závodnice a ultravytrvalecké tratě, kde letos zazářila, nikdy předtím nezkoušela.
Střeží si soukromí, při rozhovoru odpovídá výhradně na otázky týkající se běžeckých výkonů a plánů. Málokdo ji zná i jako závodnici v chůzi.
"K běháni jsem se dostala asi ve 20 letech, kdy mnohé holky spíš končí. Začátky nebyly lehké - například 10 km jsem uměla sotva pod hodinu. Mým vzorem je
Miloš Škorpil a samozřejmě Vláďa Černý," uvedla v rozhovoru pro behej.com.
"Vláďa není mým prvním trenérem, ale je nejlepší z trenérů, jaké jsem kdy měla. Spolupráce je s ním bezvadná, dost se mi věnuje."
"Jarka je neuvěřitelně poctivá v tréninku, dělá do puntíku, co jí nařídím. Teď už má i sama své poznámky k tréninku. Výkon při šestihodinovce jsme nečekali, velmi dobrý výsledek zaběhla i při půlmaratonu v Pardubicích (1:29:47). Řekl bych, že Jarka je univerzální typ," říká o ní trenér Černý.
Nevysoká běžkyně z Opavy byla jedním ze tří největších "pohárových turistů", z 31 závodů objela 25, a prokázala tak nevídanou kombinaci bojovnosti a vůle po vítězství s velikou láskou k běhu.
Jakoby se na ní ale nechtělo usmát štěstí: v tombole Hornické desítky ve Frýdku Místku by vyhrála televizor, kdyby se mezitím neodebrala na cestu domů. Smůlu má zatím i v tombole behej.com, přestože si svými početnými starty vybojovala poměrně velkou pravděpodobnost úspěchu.
Jarka je velmi soutěživé povahy. Kromě lepšících se výkonů však upoutává i občasnými excesy během samotných závodů: zásadně odmítá fotografování a někdy dokonce povzbuzování. Její věta "netykejte mi, já jsem veteránka" se stala okřídlenou snad i proto, že tykání je v běžeckém poli naprosto běžné i u mnohem starších ročníků.
"Já osobně mám úctu ke starším osobám, i když to jsou sportovci. Netykám ani trenérovi a to spolu trénujem dlouho. Myslím si, že by tykání měla navrhnout starší osoba," uvedla v jednom z komentářů na stránkách behej.com.
Odpovědím na tyto otázky se však jak ona, tak trenér Vladimír Černý v rozhovoru vyhnuli.
"Každý
sportovec se chce zviditelnit, prosadit se. To je přeci ctižádostivost každého sportovce. Patří to k výkonu. Občas se to přepískne, to se ale časem srovná," uvedl trenér.
"Na závody se vždycky snažím soustředit a nerozptylovat se věcmi kolem, většinou mi na výkonu záleží. Mou snahou je, aby byl trenér se mnou co nejvíce spokojený, protože se mi dost věnuje - tímto bych mu chtěla poděkovat," říká sama závodnice, která letos oslavila 35. narozeniny.
Blonďatá Jarka bývá před starty závodů mlčenlivá, pohroužena do sebe a přitom pečlivě naslouchající každé rady svého trenéra, jemuž vděčnost vyjadřuje i opakovanými žádostmi o uvedení jeho jména, pokaždé když se o ní píše v běžeckých médiích. Po závodě je naopak uvolněná a prostřednictvím sms si chce povídat se všemi známými.
Napřesrok chce zopakovat úspěch z letošního poháru behej.com a nabízí se i jako vodič na PIM maraton.
"Budu spíš pracovat na zlepšení na kratších tratích - kolem 10 km - chtěla bych pod 40. Na úroveň nejlepších se asi nedostanu, ale chci se jim aspoň přiblížit," řekla skromně Jarka.
Jaroslava PokorováPro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Tak to je nářez. Netykejte mi, já jsem veteránka... S takovým běžcem jsem se naštěstí ještě nesetkal. Ale na druhou stranu by to mohl být slušnej nápis na tričko. Bylo by to krásný moto tragéd týmu :D.
Nářez to je, ale každému podle jeho chuti. Jsem ještě o fous starší a každé zatykaní mi polichotí a ubere 10 let. Takže jsem pro "tykejte mi, jsem veteránka" :)
Doprovázím na hodně bězích a tudíž i hodně fandím - v zahraničí s českou vlajkou, takže se ke mě hlásí i Češi v běžeckém. Pokud jsem se setkal s reakcemi na fandění, tak jedině s kladnými a to od zahraničních běžců více. Rozhodně bych na reakci paní "veteránské" běžkyně, které je sotva 35 let, reagoval dost drsně. Zřejmě proto, že nemám rád namyšlené founi, kteří umí "jenom" běhat a chodit.
Paní veteránko: Sorry!.
Naprostý sohlas."Paní veteránka",asi bude dost studenej čumák :-) Dovedu si ji představit jako vodiče na PIMu, kdy se ostatní budou ptát "a běžíme správně paní Pokorová? Už tam budem paní Pokorová?" Na co si hrajete paní veteránko? Letos jsem po jednom z běhů odpočíval na lavičce a najednou koukám,že sedím vedle několikanásobného olympijského medailisty.Mos hezky jsme si tenkrát pokecali a potykali :-)
Potykat si s paní Pokorovou, to bych si vážně nedovolila.
Setkala jsem se s ní na závodech několikrát, pouze jednou se mi podařilo ji předběhnout ( asi nebyla zrovna v kondici)
Když jsem ji míjela, počastovala mě slovy " TAK SI POSLUŽ "
Jsem o 5 let starší než ona, ale její vykání jsem v těch ŠOKUJÍCÍCH slovech nezaznamenala !
Je zajímavé, že vždy když se diskuze točí okolo J.Pokorové, projeví se velká netolerantnost ostatních běžců ohledně maličkosti - požadavku vykání. Proč? Článek přece ukazuje i jiné aspekty této běžkyně.
Pravděpodobně je chování veteránky Pokorové natolik dominantní rys její nepřehlednutelné osobnosti, že jiné aspekty jsou zcela nepodstatné.
Pravděpodobně proto, že paní Jaroslava prosazuje tento požadavek naprosto netolerantním způsobem, s čímž se už nejeden běžec setkal.
ještěže takových běžkyň u nás moc není.))))..neboť je velmi milé setkávat se na závodech s příjemnými a sympatickými běžci či běžkyněmi...a musím dodat,že téměř z každého "delšího či dlouhého" závodu,ať našeho či zahraničního, jsem si dovezla hezká přátelská pouta co přetrvávají.Trochu více sluníčka do duše!
Požadavek vykání mezi přáteli vzbuzuje podiv, ale v podstatě vyjadřuje, že dotyčný si chce udržet odstup od druhých. Člověk pro to může mít různé důvody.
Myslím, že není těžké to respektovat a vážit si takového člověka pro všechny jeho kladné stránky (viz předchozí komentář) a navzdory tomu, že nás někdy "zmrazí".
souhlas
Na dvou závodech jsem Jarku pozdravil slovem "Ahoj!" Neodpověděla mi a byl jsem docela překvapen. Teď už vím proč. Měl jsem říci "Dobrý den!" Je mi přece teprve padesát let.
kéž by tolik diskutujících bylo i pod články na jiná témata ;)
Stoprocentně s tebou, Radku, souhlasím. Stránky (a všichni, kteří se na jejich tvorbě podílí) by si to rozhodně zasloužili. Ale asi to bude tím, že některá témata zaujmou a jiná osloví jen málokoho. Nebo to bude v mentalitě českého národa? Asi od každého trochu.
:) pekny zatezovy test
Já si taky myslím, že jsme se do Jarky už obouvali až až a že už to stačí.. nechme to už, pls.
Souhlas.
Taky si myslim, že už se tady hodněkrát řešilo a asi nemá cenu to dál řešit...
Radku, máš môj obdiv za pekne, príjemne a milo napísaný článok. Je z neho cítiť úcta a diplomacia, nie každý by to dokázal. Klobúk dolu.
Velmi pěkný článek. Líbí se mi, že pasáž týkající se diskutovaného problému tykání nevyznívá jako odsouzení hodná vlastnost. Jasně, poprvé je člověk zaskočen. Kdo ale dokáže říci, jaká je J. pod ochrannou slupkou? Souhlasím s "Pavli".
Angličan by Jaroslavu Pokorovoou pochopil. Ten tyká jedině Bohu.
Možná ještě jedna věc, kterou jsme zapomněli zdůraznit: Kromě profilu Jarky vyjde i rozhovor s vítězem mužské kategorie Poháru behej.com, Marcelem Ungrem. Chceme se totiž věnovat nejen slavným běžcům, či těm, jejichž osobní rekordy vyčnívají, ale rádi si budeme všímat i těch dosud "bezejmenných", kteří si pozornost zaslouží.
A na Ty já se těším:)
Je smutné,že většina lidí na mě vidí jen to nejhorší.Jak můžu odpovědět na pozdrav někomu,koho neznám-nepředstavil se mi.Pavli bude určitě skvělá holka.
Jarko, prosím vás a to zdravíte jenom toho kdo se vám představí? Beru na vědomí, že si přejete vykat, ale pozdravit je slušnost, odpovědět nutnost. Nebo naopak?
Poslední dobou nevím, běžím si tak ve Stromovce... Pozdravím jednoho běžce - nic, druhého běžce - nic, řeknu si, že to nemá cenu a třetí běžec mě pozdraví, že tak tak na poslední chvíli stihnu odpovědět... Nenaděláš nic, hobíci prostě taky nezdraví... :-(
osliku to je vychova k tomu, jak se stat bezcem, takze nevidim duvod proc nezdravit, naucis je to a budou odpovidat, pokud ti ale nekdo na pozdrav vynada, ze mu tykas, tak je problem v jeho hlave rekl bych.
Tím ale vyvstává problém číslo 2: Mám tedy zdravit i běžce, který dává zrovna mezichůzi, i když očividně před chvílí běžel? :-D
Tady je problém, že když neodpoví, tak se pak cítím tak nějak trapně... :-(
Naopak je smutné ve vašem věku řešit otázku zdravení či nezdravení.Vykání má právo vyžadovat každý,ale ne každému to bude dopřáno.V otevřené komunitě běžců jsou nepsané zvyky odlišné od "klášterních" .To že Vám někdo řekne "ahoj" není myšleno Vás urazit či schodit,nabourat se Vám do soukromí popř. snahou vidět to "nejhorší".Že jste to nepochopila za 15let běhání je ještě smutnější.Někdo by si pak mohl myslet,že Pokorové chybí Pokora.
P.S.Ano Pavli bude určitě skvělá holka,protože se Vás zastala.My ostatní jsme ale také skvělí,byť jsme řekli svůj názor :-)
Navrhoval bych přestat fňukat a spíš zkusit něco změnit. Připadá mně to takové sportovnější nebo co.
Běžci, chodci a turisti se zdraví "Ahoj". Nezáleží na tom zda jsi hobík, reprezentant nebo zda dotyčného znáš. I když někoho dobře neznám vždycky odpovím. Neodpovědět je namyšlené a křupanské.T.M.
Vek je pouze stav tela, situace s kterou je nutno se smirit. Bezci si tykaji, to je podle me status quo. Pochopil jsem ho rychle jiz ve 13 letech, kdy jsem zacal s BMD a nemel jsem problem tykat bezcum v duchodovem veku a oni nemeli problem s tim, ze jim tyka mlady ucho.Je to prave jeden z hlavnich duvodu, co cini bezeckou komunitu takovou jaka je.
Pevne doufam, ze tomu tak bude i nadale, protoze zmena by me velmi mrzela. Osobne se tesim, jak mi jednou budou tykat mlada ucha, jako jsem to cinil ja.
Proto na zaver rikam mene takovych bezcu, bylo by mezi nimi smutno.
Z článku a reakcí jsem trochu vedle. S Jarkou jsem strávil jeden seběh (no vlastně jsme šli chůzí) s Lysé dolů po závodě do vrchu a neměl jsem žádný problém.
Pamatuji si taky, že letos před Hornickou desítkou tady na foru prosila, jestli by se ji neozval někdo, kdo jede po závodě směrem na Hranice a ačkoliv tady bylo spousta lidí z této oblasti, nikdo ji tady neráčil odepsat.
Lidí (a pochopitelně většinou mladších než já), kteří při běhu nepozdraví potkávám hodně.
Prostě cítím nutnost se Jarky zastat.
Zdravím tě, Jarko - a gratuluju k úspěchu v poháru. Nevěděla jsem(nebo zapomněla, promiň), že taky chodíš chůzi a docela dobře.
Tedy, překvapila mně debata výše - s Jarkou si tykáme běžně a není to určitě jen proto, že je mezi námi jen pouhý možná necelý rok. Řekla bych, že Jarka není nafoukaná, spíše že se pod navenek nepřístupnou slupkou skrývá hodně citlivá a snad i plachá duše, navíc s velkými ambicemi na závodních tratích, což může někdy vytvořit výbušnou kombinaci zvláště ve chvílích vypětí a pak k podobným situacím někdy nepříjemným dojít může. Běháním a výkony Jarka žije, dokáže obdivuhodně nasadit buldočí výraz a vytáhnout ze sebe maximum. Ruku na srdce, komu z nás někdy aspoň jednou v myšlenkách (a naprostém vyčerpání) někdy neujelo, jsa předbíhán (a zdrcen neodvratitelnou porážkou), něco podobného? Jedna neštťastná a poněkud kontroverzní věta mi přijde poněkud vytržená z kontextu, ať už má Jarka jakékoli stinné stránky (jako ostatně více či méně každý). Jarko, neboj se pustit si lidi více k tělu - přinejmenším z řad běžců. Kromě překonávání vlastních hranic je právě to na běhu krásné, že si je tu stejně blízko dvacátník s padesátníkem, zedník s primářem či generální ředitel velké firmy třeba s uklízečkou a mne osobně přivádí do rozpaků, když mi například na lize holky o téměř generaci mladší začnou vykat...
Hezky napsáno. Připomíná to závěrečnou řeč před porotou a memento zároveň.
zamáčkávám slzy...:)
V případě Jarky P. nejde jen o jednu větu vytrženou z kontextu. Jarka P. se jednoduše neumí chovat k lidem přívětivě a proto není divu, že pokud na fóru požádá o odvoz odněkud někam, že se jí někdo neozve.
Říct běžci, který ji při závodě řekne, aby se schovala za něj a ona ho pošle někam s tím, že ať si nemyslí, že když je ženská, že potřebuje něčí pomoc, nebo když při běhu na Lysou horu křičí na diváky, aby byly z ticha, že ne každému povzbuzování vyhovuje, to svědčí o hodně netolerantní osobnosti. Mně naštěstí Jarku P. nikdo osobně nepředstavil a tak ji zdravit nemusím. Ještě že tak...
Pro Radka Narovce: Máš můj obdiv. Napsat článek o takové "běžkyni" tak, jako jsi to dokázal ty, potlačit v sobě emoce a místo nich užít diplomacii a takt, zasluhuje uznání.
Lidi neblázněte, paní Jarka je třeba nekonvenční punkerka a neuznává pravidla:-)
Punk's not dead!
možná kdyby byla hudebnicí - punkerkou, tak se bude zviditelňovat třeba vyhazováním povlečení z oken hotelů, kde po koncertech přebývá :-))
punk je v hlavě, ne na hlavě..:)
JO!
spíš v srdci a krvi, ne?
Paní veteránka jde na to dobře - kdyby se chovala standardně, tak o ní málokdo ví, ale takto se stala všeobecně známou a populární osobností :-))
Koukám, že Rosťův apel moc odezvu nenašel, což je škoda.
Kvalita člověka se podle mě pozná podle toho, že dokáže druhého brát takového jaký je. Pranýřovat kohokoliv je strašně snadný, nebo jsme snad my ostatní běžci tak dokonalí? Vždyť je to taková blbost. Copak vy máte dobrý vztahy jen s těma, co si tykáte a s těma co si vykáte, tak špatný?
Pojďme radši diskutovat o běhání a ne o tom, kdo je lepší nebo horší
Ke zdravení, tykání a jiným zvykům mezi běžci: pozdrav "ahoj" a případné tykání jsou mezi běžci tradice, vykání je obecně uznávaná slušnost.
Nezapomínejme, že krom běhání - které nás spojuje - pocházíme každý z jiného prostředí. Pro někoho - a já jsem příkladem - není tykání mezi neznámými přirozené. Mám štěstí, že stále patřím mezi ty mladší. Mohu si dovolit "luxus" začít případnou konverzaci se starším neznámým běžcem oslovením "ahoj" a vykáním, a přesto nebýt "černou ovcí".
Odsiuzovat někoho,to umí každý,ale pomoct(až na malé výjímky)neumí nikdo.Jak by vypadalo,kdybych např.tykala Milošovi nebo ttrenérovi_Asi ne moc dobře-tedy pokud sami neřeknou.Zajímal by mě názor Miloše na tento problém.
Když jsem byl před pár lety představen Milošovi, tak mi řekl "Ahoj", já mu řekl "Ahoj" a bylo......
Chtěla bych Jarce i jejímu trenérovi pogratulovat k úspěchu v Poháru behej.com.
Ostatní, co se zde řeší, mi přijde jako "mnoho povyku pro nic".
Když přijdu na závody v Praze, většinou si všichni tykáme, asi proto, že se většinou všichni známe (někteří i dlouhá léta). Když přijedu na závody na Moravu nebo někam do pohraničí, tak si místní mezi sebou tykají a mně většinou každý vyká, asi proto, že mě nikdo nezná. Obojí mi přijde logické a přirozené a vůbec by mě nenapadlo se tím zabývat.
Eliška
Blahopřeji k vítězství.
Debata pod článkem je podle mě, v tomhle kontextu, bezcenná. Ale ukazuje na jiný zajímavý problém, a to oslovování. Někdo bere vykání jako důkaz úcty, jiný jako vyjádření nadřazenosti - vyšší hodnoty (věk, či sociální postavení), které přitom s úctou nemusí mít nic společného. Navíc, třeba já mám poměrně problém např. v práci, kdy některým kolegyním tykám a některým vykám (navrhuje žena a to se nestalo). Pak někdy ve stresu a v rychlosti tyknu, komu nemám, a mám blbý pocit. Řešení je podle mě jednoduše složité (jako vždy) - prokazujme si úctu svými činy, chováním vúči sobě a můžeme si pak klidně i onikat. "Vy volové" ( citát Jana Wericha) ;D
Myslím že tohle není vůbec o vykání a tykání, ale o chování, jestliže vypustí z úst po předběhnutí jiné závodnice takový arogantní poznámky, jestli pokřikuje na povzbuzující diváky...... tak to asi svědčí o tom, že ten člověk má nějakej problém a neumí se chovat.
Kdo chce kam, pomozme mu tam !
Fandící diváci, bežci i někteří trenéři pak na závodech povzbuzují :
"Táňo výborně", "Aničko skvěle ", Dášo zaber, vem tu Pokorovou, máš na to " ....atd.
A po závodě ?
Kdo vyhrál vetránky ?
" Zase tá... ,ta Pokorová "
I když je ve své kategorii často úspěšná a zasloužila by obdiv, svým arogantním chováním si z kamarádů běžců dělá nepřátele.
Že by o ní někdo mluvil jako " Jarušce " jsem vážně ještě nezaslechla.
A neznělo by to lépe ?
I já si myslím, že promlém není v tykání-vykání, ale v celkovém chování Jarky. kdo byl v Krčském lese tuším na Sidl krosu tak ví o čem mluvím. Tam jsme se shodli na tom, že je to taková "divná bytost".
Miro, dík moc za info, já třeba v krčském lese nebyl a tahle "životně důležitá informace" mi unikala... Jinak teda ovšem myslím, že pokud někdo nekouše (doslova) , tak mi je jeho chování celkem ukradený, zvlášt pokud zůčastněné neznám... O komentáře tohoto typu na webu fakt nestojím, nechápu.... Existuje jakýsi pořekadlo, když nechválíš, tak nehaň (aspon ne anonymně) Navíc v pravidlech se přímo píše " Stejně tak nejsou vítány subjektivní soudy nad jednou konkrétní osobou nebo skupinou osob. " Tak co na to admini, nešlo by to tady celý zrušit ? Jinak to dopadne jak na triatletu, kde zakázali jakoukolv diskusi absolutně... A co autor článku, ten asi taky netušil, co z toho vznikne... No a Jarka už sem asi taky moc přispívat nebude... kua. škoda, takovej to býval pěnej web :)
proč na to tady volat admina? konečně otevřená diskuze, kde se všichni jenom uznale neplácají po zádech jaká jsme to rodinná běžecká komunita, které se netýkají žádné rozbroje... a podle mě tady nejsou žádné osobní útoky, jenom konstatovaná fakta, která si musí paní Pokorová lidsky ustát. jak se do lesa volá...
volal jsem adminy právě kvůli tomu pravidli "subjektivní soudů" . Tohle pravidlo je celkem důležitý, poněvač skoro nikdo nenapíše "Já, František Koudelka, si o XY myslím, že je divnej", ale pod přezdívkou se píše lehce, zvláš't když se napíše "my všichni si to myslíme" . Takže bych klidně dal na měsíc status banned pro výstrahu. Vždyť takovej Barcelona (kde je nu hochovi konec) dostal "banned" ani nevím co tak hroznýho proved... Takhle se diskuze jednak hrozným způsobem zapleveluje a jednak se tím někomu dost ubližuje. Veškerá kritika zde uvedená je subjektivní a všechno se dá dost zkroutit... Třeba někdo napíše, že galantně nabídl ať se něj na závodech schová atd... Já bych mu asi rovnou lískl, že se mi plete pod nohy a Jarka ho pouze poslala někam :) což se jí nedivím... Mě se to prostě nelíbí, takže si říkám, že bude jen dobře, když se bude udržovat slušnost i formou admin. zásahů. No a abych napsal taky něco konstruktivního: pokud by měli náhodou provozovatelé morální dilema zda mazat nebo ne, navrhuju udělat na toto téma anketku, vidělo by se, zda by s tim většina lidí souhlasila... ahoj.
Myslím, že v jedné věci nemáš pravdu. Ty příspěvky nejsou anonymní jako na jiných serverech. Pravá identita většiny diskutujících není dál, než na dvě kliknutí myši daleko. I proto asi nebylo lehké pro některé napsat na server hýřící pozitivismem negativní příspěvky. A oni to udělali přesto, že se budeme potkávat a budeme vědět, kdo a co napsal. Možná měli důvod. Třeba chtěli pomoci, třeba si chtěli ulevit. Nevím. Každopádně já nutnost zásahu admina v tomto případě nevidím.
samozřejmě to sleduji a již jsem otevřel debatu v redakci o tom, zda tato "diskuse" je na ponechání nebo smazání.
Chtěl bych říci tolik: nemůžeme se řídit při sestavování obsahu tím, zda ten či onen text vyvolá nějaké pravděpodobné reakce. Chci-li být na výsluní, musím počítat, že mne lidi budou hodnotit. Se vším všudy. Můžeme rozhovor či profil napsat jen o tom dobrém, ale stejně asi nezabráníme podobným reakcím, když je jinak červené jablíčko mírně nakyslé.
K diskusi o admin zásazích: všichni, kteří volají po "otevřené diskusi" jako je tato, by si měli uvědomit, že jednoho dne odmítnou žádost o rozhovor všichni, protože se budou obávat pomluv a soudů. A pak bude najednou web anonymní, což asi nechceme. Každý máme právo vyjádřit svůj názor, jakkoliv kritický, ale každý bychom si měli uvědomit, že soudem jiných vytváříme vizitku svou vlastní.
Radku myslim, ze nemas uplne pravdu, par profilu tady probehlo a toto je prvni takovato reakce. Duvod je podle me jednoznacne vystupovani JP. Nic vic a nic min. Kdysi se rikalo, hlas lidu, hlas bozi a toho bych se drzel, mazat neni duvod, k trapnostem, ktere probihaji na vetsine for je to nahony vzdalene, nikdo tu hrube neurazi, dochazi pouze k vyjadreni osobniho nazoru.Jakykoliv zasah admina by byl podle me ranou pod pas.
Napsal jsi dobry clanek o evidentne kontroverzni osobe, ale i takove jsou v kazdem sportovnim odvetvi. Repka, Machura, a dalsi, nemusime je milovat, ale musime respektovat jejich existenci.
Já moc rozumím tomu, co říkáš. Ostatně vždy jsem bojoval za to, aby internetové forum a komentáře na webu byly. Jen bych chtěl, abychom začali odlišovat názory na sporné jevy (například případy nesportovního chování) a soudy nad lidmi (jak říká jeden z mých respektovaných kolegů na behej.com: soudit nám nepřísluší). Striktně dle pravidel diskuse máme povinnost takové soudy mazat.
Cili tomu mam rozumet, ze jsou povoleny jen pozitivni reakce? Hmm, to mi pripomina jiste obdobi, ktere jsem zazil nastesti jen par let. A proc jako nemuze soudit nekdo, kdo ma s JP negativni zkusenost, z toho jsem fakt jelen ...
problém je jistě i v tom, že prostě každý je svůj a někdo je hold víc "jiný" než ostatní. Se vžijte do názorů neběžce. řešit prkotiny nemá cenu. Mně osobně též není tykání úplně vlastní a s kolegyní v práci jsem si vykal půl roku a to jí bylo 21 a mně 24 ... Někdo nechápe debaty o aerobních prazích, někdo nechápe vykání a někdo nechápe, že čumět na slávku s pivem v ruce je nutnost :)
ironman: ne, to jsi mne nepochopil. vyjádřil jsem jen názor svého kolegy, se kterým se ztotožňuji: lidi nesoudím, protože mi to nepřísluší, na to jsou jiní :) a jednak nechci být sám souzen
Připojuji se doslova k Radkovi. Představa, že komentáře k článkům jsou ideálním soudním dvorem, je scestná. Palba negativních komentářů k jedné konkrétní osobě nemá daleko od významu slova šikana (oblíbeným terčem šikany je člověk, který je nějak odlišný). Rozhodně nemá a nemůže mít "výchovný" účinek.
Já s Jarčou mluvil dvakrát a byla v pohodě...
Ahoj lidi, ahoj běžci….
Už dlouho jsem Vám nic nenapsala….
Radku – skvělý článek – blahopřeju, fakt krásně napsaný
Hned jak jsem to četla psala jsem Jarušce sms: „Máš skvělý článek na netu a krásný fotky… „ Odpověď moc vesele nezněla: „Moc dobře mi z toho není….“
Jelikož už vás trošku znám a jelikož Jarušku znám hodně a mám ji fakt ráda, tak mi to hned došlo a musela jsem se vrátit na web a kouknout na komentáře – uff!
Hned jsem si pomyslela, jak se s tím ta citlivá dušička asi vyrovnává. Jaruško, úžasná dušičko, ustojíš to? Bylo by to náročný i pro každého z nás, říkám si pro sebe…
Jaruška je úžasná žena, která mne toho hodně naučila, bohužel se hodně stresuje, má pořád strach, že jí někdo ublíží – pro ty z nás, kteří se neumí v cítit, to může vypadat podivínsky, ale ve skutečnosti je to jen strach a bohužel jak vidmo, čím dál tím víc oprávněný.
Jaruš, neboj, nevzdávej to, je to jen běh na dlouhou trať, jsi skvělá, neboj se to ukázat. Až tě někdo zase nemile překvapí, usměj se na něj. Usměj se a uvidíš, že se ti líp poběží. Usměj se na nás a spolu se nám dobře poběží. Budeme se radovat, že jsme se na trati potkali, budeme si blahopřát a fandit a bude se nám dobře běhat.
Díky, že jsi, že běháš a že jsi to nevzdala… Těším, se až zase někde spolu poběžíme, těším se na sobotu, na předávání poháru, který sis tak statečně vyběhala – těším se na tvou radost.
Hodně si mne naučila a myslím, že my všichni až dnes půjdeme běhat, máme hodně o čem přemýšlet….
Díky Jaruš, a krásné běhání…a vydrž to – je to jen běh na dlouhou trať a my na ní všichni běžíme s tebou a budeme se předbíhat a dobíhat a závodit a na konec se stejně sejdeme v cíli a budeme rádi, že jsme běželi…
Krásný běhání a rychlý nohy, stále pevnou vůli a hodně radosti a odvahy – je to opravdu dlouhá trať
Tak ať Vám to běhá
DagmarKa tragédka z Pošumaví
– neboli Dagmar Ze Šumavy momentálně běhající v Ústí uff !
Ahoj všichni,díky za komentáře.Jestli myslíte,že se něco změni,tak mi tykejte.Uvidíme v sobotu..Jarka
Držím palce, ať snaha o těsnější začlenění mezi ostatní běžce vyjde co nejlépe a gratuluji k vítězství v jednom z nejprestižnějších pohárů v ČR.
Máš/te muj obdiv. Já dostat takovoudle deku...
Jarko, nikdo to s tebou nemysli špatně, to jen ty se na všechny mračíš a nadáváš...znám tě už léta a vůbec se mi tvé chování nelíbí. Vím co pro tebe běh v životě znamená (nemáš to v životě jednoduché, ale každý máme něco) a vím co mu obětuješ. Zkus být na lidi vlídná a oni ti to vrátí a nerozčiluj se pro každou pitomost.Uvidíš, že to pomůže. Jinak ti přeji hodně úspěchu.
Souhlasím
a těším se, že se na nás,
slabší a pomalejší běžce, bude konečně ta malá blondýnka ve žluteném šátku usmívat.
Ne každý z nás dokáže trénovat tak pilně jako
Jarka, někdo běhá třeba jen pro radost z pohybu,
pro relax a příjemná setkání na závodech.
Tak hodně radosti z běhání !
Váhám, jestli dál prodlužovat už tak velký počet komentářů... přeci jen ano.
Jarku jsem viděl jen asi 3x. Nemůžu tvrdit, že ji dobře znám. Přesto se jí chci zastat. Bavili jsme se normálně. Třeba vypadám ještě starší než jsem :-( a tak mě s tykáním neposlala nikam.
Nechci rozebírat povahové rysy někoho, koho znám jen letmo. Jen jsem chtěl, aby se tu objevil i další z mála pozitivnějších komentářů.
-----
A pro redaktory. Ve svém průměru jsou běhejcomáci velmi slušní lidé a přimlouvám se za to, aby redakční mazání jakýchkoliv diskuzních příspěvků postihovalo jen to, co by zašlo za meze slušnosti či zákona.
Redakční "referendum" ukázalo většinové NE smazání této diskuse, která si myslím může celou behej.com komunitu posunout dále a i proto by měla zůstat, byť jednotlivé komentáře psaná pravidla porušily. Jarka je silná bojovnice a diskusi ustála :) Těším se na osobní setkání s většinou z vás zítra na "party".
Jarko,
mam Te rada takovou, jaka jsi a budu Te mit jeste radsi, az posles do haje par "strasidel", ktere Ti dneska asi hodne ztezuji zivot. Kazdy nekde vedeme svuj vlastni boj, ja napriklad s behem a Ty s komunikaci. Poznala jsem Te z obou Tvych stranek, z te zmrazujici ale i z te druhe - svoji krehkost proste jenom skryvas v kokosove slupce a to vetsinu lidi odradi. Pokud chces, nabizim pomocnou ruku na tehle trati. (Znam napr. par figlu, jak se i pres naprosto nebezecke vykony vetrit mezi opravdove bezce :o). Je mi lito, ze Ti to nemuzu rici dneska osobne. Po Krivoklatske desitce jsem si prala, poznat Te trochu vic.
Blahopreji Ti k uzasnemu vitezstvi.
Drzim palce a preji Ti, aby se Ti v pristim roce krome behu darilo i priblizovani se k lidem (ma to cenu a stoji to za to)
Tesim se, ze Te nekdy potkam.
Hanka (foto)
Jarko,
strávil jsem v Tvé společnosti letošní víkend na patnáctce ve Stožci a jsem rád, žes tam byla. Bylo to moc fajn.
Petr Syblík