Zaregistrovat »

Muži to mají lehčí

Tereza Rozehnalová | 7. 12. 2007 | Přečteno: 3173×

Muži to mají lehčí

Samozřejmě jsem mohla článek nazvat "Muži vs. ženy" či "Proč je nás tak málo", ale to by vás tolik nepobavilo. Předem podotýkám, že nejsem feministka ani nejsem nijak zaujatá proti mužskému pohlaví. Je však pár věcí, které ukazují, že nám ženám nestačí jen nazout boty a vyrazit si zaběhat.

Reklama

Chlapi to mají prostě jednodušší. Ráno obléknou sportovní dres a běžecké boty a oznámí rodině: "Jdu si zaběhat, za hodinu jsem zpět". Neřeší, kdo, kdy a jak ustele postele, co a kdo udělá dětem k snídani, co zadat za úkoly či jaký nachystat film, aby se nenudily, a nezjišťují, zda všechny plyny jsou vypnuté, nože uklizené a okna zavřená.

Nakonec i žena vyběhne. Ale kam? Muž je od přírody silnější, méně bojácný a přepadení mu víceméně tolik nehrozí. Vydá se tedy kamkoliv. Žena nikoliv. Do lesa a na odlehlá místa, kde je méně lidí, aut a prachu, pokud neběhá s otevřeným nožem, mobilem a znalostí minimálně 150 zápasnických chvatů, se jen tak nepustí. Když, tak jen za světla. Možná proto nás tolik hopsá v bezpečí tělocvičny při aerobiku a snaží se zapamatovat si sled nezapamatovatelných kroků.

S jídlem trochu souvisí další problém, o čemž mě utvrdila hláška jedné sportuznalé maminky doprovázející zvědavé dítě. Nejdřív běžel pán. Zvídavé dítko se ptalo: "Proč ten pán běhá?" Maminka odpověděla: "Protože je sportovec." Pak se dopotácela moje maličkost, na stejnou otázku jsem však slyšela, že prý chce paní zhubnout. Možná na tom něco bude, ke kafi vidím mlsat častěji ženy. Proč vám chlapům ale tolik ta čokoláda nechutná a nepřiberete po každém dílku aspoň 2 kila jako my? Já ale začala běhat po té, co jsem se zadýchala i do prvního patra.

Některé dámy od běhu odradí i už předem avizované řeči, které se i ke mně oklikou dostaly. Prý nemám nic lepšího na práci, nebo bůhví kam a za kým běhám, nebo to to musí u nás doma vypadat, nebo chudáci děti apod.

Muž běžec asi také neřeší, zda se zpotí natolik, že mu to zničí těžce naondulovaný účes, rozmáčí vodě odolnou řasenku a že si zablátí nový drahý barevně sladěný outfit. Nemusí tolik shánět běžecké boty, jejich výběr je širší a už vůbec neřeší otázku výběru vrchního dílu spodního prádla, která je pro nás stejně důležitá jako boty.

Možná trochu přeháním nebo si vymýšlím a možná si za to taky můžeme samy. Osobně mi už nevadí se zpotit, vypadat a vonět ne zrovna přitažlivě, běhat v širokých pánských botách a make-up si šetřit na jindy. Dokážu ale pochopit, že řadu žen odradí přehlídka zpoceného prádla a mokrých účesů na vlastním těle na ulici či v rozkvetlém parku, nedejbože před sousedkou, která jim stejně nikdy nerozuměla.

Mám tak nějak štěstí. Mě do běhu přesvědčil a zasvětil manžel. Ne vždy mi sice pomůže, ale vždy počká, poradí, podpoří a i zaplatí. V přesvědčování kamarádek k běhu jsem ale vždy našla jednu ze zmiňovaných výmluv či omluv.

Pokud ještě stále hledáte důvod, proč nás přesvědčovat, tak třeba proto, že ať děláme, co děláme, stejně běhali, běhají a budou běhat chlapi rychleji. A tak vaše umístění na závodech bude v širším poli účastníků hodnotnější. Rády si povídáme, a tak vám můžeme zpříjemnit dlouhou trať. A taky nebudete muset řešit otázku, kam s klíči od auta. Obvykle potřebujeme víc než jen ty klíče, tak si je můžete dát k nám do batohu a starost s úschovou tak nechat na nás.

Reklama
Hodnocení článku
61.15% (74 hlasů)

Související články

Komentáře

Přidat příspěvek

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.

Příspěvky v diskuzi (celkem 24)

  • šnek | 07. 12. 2007, 07:45

    Po přečtení prvních dvou odstavců, jsem se zhrozil. Podle toho, co se tam píše, totiž musím být taky ženská. Když jsem se z tohoto děsivého překvapení trochu vzpamatoval a byl schopen pokračovat ve čtení, zjistil jsem, že to tak jednoznačné nebude, ale přesto se budu muset nad svým jednáním zamyslet.
    http://snekic.webgarden.c … garden.cz/
    http://behyaostatni.blog. … i.blog.cz/

  • dan67 | 07. 12. 2007, 08:09

    Tak vidím, že se budu muset začít více angažovat za Klub podpantofelních manželů a připravit nějaké texty o mužích, na naši obranu.

    komentář by si zasloužil celý článek, či možná seriál článků, jako muži musíme bojovat proti zalitým nesmyslům, které šíří prý slabší pohlaví, protože...

    Jinak, jak je zvykem u Terezy, pěkné počtení před víkendem. Není nutné se jen mrazit, laboratorně testovat, měřit si tep apod. Díky za článek, ale jako podpantofelník nemůžu dát jedničku :-)

  • devce | 07. 12. 2007, 08:12

    Tak podle tohoto clanku jsem asi chlap. Behat po tme v lese, parku nebo nekde, kde neni ani noha mi nevadi. Rasenku, make-up atd. nepouzivam, chlapi se preci taky nemalujou a jsou hezci. Slozite ucesy neresim, kdo by se s tim otravoval. Po tabulce cokolady nepriberu. Oblecku a bot pro holky je dneska vsude dost, rekla bych, ze mame i designove daleko lepsi vyber. Poceni mi pripadne jako naprosto prirozena vec. A co si o me mysli sousedka me nezajima. Ale jsem desne rada, ze jsem holka, bo to mame v zivote mnohem jednodussi nez chlapi:) A i tady plati: "Jaky si to udelas, takovy to mas!"

    • Jecminek.Maselnik | 07. 12. 2007, 08:57

      jj, souhlasim, devce je tak trochu chlap;-). Sice klame lepym telem, ale jinak je to chlap jak vysitej.

    • evakollertova | 07. 12. 2007, 09:24

      Ahojda! No Tereza asi měla na mysli jiný obleček než jen svrchní, ty opravdu dělají hezké. Jakožto více obdařená ve vrchních partiích vím, jaký je problém sehnat něco na zpevnění, abych vůbec mohla běhat. Protože mi přijde, že výrobci moc nepředpokládají, že budou běhat i ženy, které nemají postavu atletky, prostě které jsou ženy! Anebo je to tak blbě udělané, že to nezpevní.
      Jinak jsem taky asi trochu chlap - běžet namalovaná by mě opravdu nenapadlo, nechápu, když nějaká holka přijede na závod a je namalovaná. Vždyť to není přeci přehlídka, že:-)

      • dan67 | 07. 12. 2007, 09:29

        teď mě to napadlo.
        namalovat se, hodně a vyběhnout. a myslím, že lesa a úchylů není třeba se bát.
        takové rozteklé a propocené nalíčení odpudí každého.
        :-)

    • johari | 07. 12. 2007, 16:58

      tak jsem asi taky chlap :-D..

  • Alice Prochy | 07. 12. 2007, 09:36

    Plně souhlasím s komentářem od děvčete. Běhám většinou sama za každého počasí.To, jestli se zpotím nebo jak vypadám, není pro mě důležité. Důležitější je pro mě dobrý pocit z toho, že jsem běžela aniž by mě něco bolelo. Tím, že člověk běhá pravidelně, tak nemusí řešit, jestli může sníst něco navíc.

  • mapo | 07. 12. 2007, 10:01

    Pěkný článek Terezo :-))
    S nadpisem "že to muži mají lehčí" souhlasím...
    Make up, vlasy, pocení, odlehlá místa, úchyly, tmu a co si o mně kdo myslí...to neřeším (souhlas s Děvčetem). Jak skloubit péči o rodinu a běh? Chce to řešit priority...je pro mne lepší běhat zrovna teď (je třeba ještě světlo, neprší), tak jdu...špinavé nádobí, úkoly, večeře atd. může tu chvíli, co běhám, počkat, a když člověk nemá zrovna kojence nebo hodně malé dítě, jde to. S horními partiemi problém nemám, teď už velikost spíš XS :-(...asi už nejsou potřeba, tak se zmenšujou.
    Člověk musí moc chtít, nějaká cesta vždy existuje, jen to dá někdy víc přemýšlení nebo přemáhání. Běhejte holky, běhejte, ať je nás víc-per aspera ad astra (přes překážky ke hvězdám)...

    • vanda | 07. 12. 2007, 22:09

      tak to jsem asi taky chlap:)))kterej navíc trénuje plný dávky i s tím kojencem, má občas problém sehnat ten inkriminovaný správně padnoucí horní díl, hříšnou chuť na čokoládu (kterou ale přece vyběhám) a taky žádný strach z osamělého běhání v lese a odlehlých místech a nějaký ten tvůrčí chaos doma taky neřeším.
      Pach potu mi ovšem vadí, hlavně ale od jiných a jak se říká "co nemáš rád sám..." nechci tedy sama podobně trápit ostatní - naštěstí existují dezodoranty a nesmrádnoucí funkční prádlo, pozitiva běhu ovšem jednoznačně převažují a ani na okamžik by mně nenapadlo zrovna kvůli tomuhle neběhat.
      A líčení? Bez trochy řasenky a lesku nejdu ani s odpadky, ať si myslí kdo chce, co chce - pro mne je to samozřejmost stejná jak kartáček na zuby. Mám "své" šminky pro chvíle na běžný den, kdy vím, že se nezplavím tolik a nemusím ani zmoknout a také ty, které se nehnou ani za celých 42 kilometrů. A samozřejmě, nejpozději večer vše musí dolů. Rozhodně ale netrávím u zrcadla dlouhé hodiny, s léty grifu mi to nezabere více než pár vteřin.

      • evakollertova | 08. 12. 2007, 13:55

        Sice existují deodoranty, ale většinou je tam méně nápadně napsáno, že je to vlastně antiperspirant a tudíž obsahuje aluminiové soli. Nevím, jestli rakovina prsu je dobrá výměna za to, že při sportu člověk nebude tak smrdět...

        • dan67 | 09. 12. 2007, 10:41

          Rozhodně bych nestrašil a nevyvolával paniku. Karcinom prsu a aliminiové soli. Pokud budeme chtím najít souvislost, najdeme ji mezi téměř čímkoliv. A mnoho z toho jsou komerční a propagační "studie".

          Karcinom prsu je můj denní chleba, a naprostá většina karcinomů prsu které u žen nacházím nejsou spojeny s antiperspiranty.

          Je mnoho PODSTATNĚ závažnějších a rizikovějších faktorů. které mají vliv na karcinom prsu, nejhorší a bohužel neovlivnitelné jsou pohlaví a věk, takže na rozdíl od mého jiného příspěvku zde, muži to maj lehčí a ženy to maj těžší, myslím prsa.

          Běh je spojen s vyšším výskytem tkz. volných radikálů v těle, které jsou podezřelé z indukce rakoviny, takže pozor na běh.:-)

          • vanda | 09. 12. 2007, 20:09

            no, veeeelmi vzácně údajně může onemocnět ca prsu i chlap...

            • dan67 | 09. 12. 2007, 20:51

              Tomu se říká emancipace naruby. Náš boj s feminismem.
              Někteří muži prý umí i uklízet.
              :-)

  • bezucho | 07. 12. 2007, 10:10

    Myslim, ze nebudu mluvit jenom za sebe, kdyz reknu, ze nam "sportovcum" se stejne vic libi ty "pani, co potrebujou zhubnout" nez dokonale upravene slecny neustale napasovane do bot s podpadky, na kterych nejde udelat ani rychlejsi krok, natoz prejit do mirneho poklusu:))
    Zablaceny (barevne sladeny), nenamalovany oblicej a vlasy splihe pod ksiltovkou maji totiz taky svoje kouzlo....

  • Pavlína | 07. 12. 2007, 11:35

    No tak, chlapi, žena může být tím, čím chce. Ráno si jít zaběhat v zablácených botách a večer být okouzlující dokonalou dámou. Proto nás přece máte rádi, ne?

    • Ozzy | 07. 12. 2007, 14:14

      Máme, ale už Honzik Nedvěd přišel na to, že holky težší to maj :)))

  • Jitka | 07. 12. 2007, 19:38

    Ahoj Terezo, moc hezky jsi to napsala. Mně to připomnělo jednu příhodu. Před mnoha lety, když byly děti ještě malé, jsem jednou pozdě odpoledne (tedy v době, kdy jsem správně měla vařit večeři) potkala na odlehlém místě daleko od našeho města na kole kolegu. Vůbec nechápal, co tam dělám, ačkoliv jsme přece oba dělali totéž! Druhý den v práci jsem ze všech stran slyšela, jak jsou naše děti chuděrky bezprizorní, týrané hlady, proto tedy tak hubené a vlastně totálně zanedbané. V rodině toho kolegy bylo dle obecného mínění samozřejmě všechno v pořádku.

    • Tomáš Miřejovský | 10. 12. 2007, 18:57

      Ahoj Jitko.
      Tvá zkušenost je úplně typická. Oba pracujeme ve velmi konzervativním rezortu. Většina našich kolegů žije podle zásady sportem k trvalé invaliditě. Pro ty méně konzervativní není běhání nebo chůze dostatečně hogo-fogo takže tyto aktivity neberou. Pánové jezdí na drahých horských kolech, jachtách, na koních, hrají tenis, golf, a podobně. Sport žen považují za něco nepatřičného. Proto ty kecy v zaměstnání, které jsi zažila. Nenechala si se otrávit a to je dobře. T.M.

      • jholasova | 10. 12. 2007, 21:27

        Když jsem si loni o Vánocích na kole zlomila nohu, okolí to zlomyslně komentovalo právě slovy: "sportem k trvalé invaliditě". Až na souseda z domu, který moudře pravil: "K té trvalé ivaliditě spějeme všichni, ale vy si před tím aspoň něco užijete!"

      • Jitka | 12. 12. 2007, 17:18

        Ahoj Tomáši, ahoj Jarmilo! Ráda vás zase "vidím". Kecy jsou super - aspoň se nenudíme, že? Někdy ty kolegáčky pupkaté i docela ráda provokuji :o)

  • Shira313 | 10. 12. 2007, 15:05

    Súhlasím s autorkou.
    Vždy, keď niekde rozprávam ako som začala behávať, spýtajú sa koľko som schudla. A neveriacky sa tvária pri odpovedi, že neviem a ani nemám doma váhu a behať som začala kvôli kondičke. Taktiež čo sa týka výbavenia, manžel si mohol vyberať aspoň z desiatich modelov tenisiek na behanie a ja som sa radšej spýtala aké tenisky vlastne majú mojej veľkosti (36 - s takou malou nohou by som asi nemala vychádzať medzi ľudí :o(). Našťastie mali aj pre mňa - 3 modely. A tých poznámok, čo sa napočúvam od rybárov popri ktorých behávam ...
    Netreba sa však nechať odradiť, hlavne rečami, ako je akýkoľvek šport nebezpečný.

  • milik | 14. 12. 2007, 16:33

    len kratky komentar k druhemu odstavcu - ja idem behat az ked ulozim deti vecer spat. mne to nevadi a manzelka sa tiez nestazuje. takze zeny - ako si chlapov vychovate, tak ich mate :)

  • ranninevolnost | 23. 02. 2008, 15:32

    To co opravdu nemusim jsou obecny kecicky o muzich vs. zenach, jak strasne jsou jini a jak se to ci ono pohlavi chova podle vzitych stereotypu. Myslim si, ze je to uz davno prezite a zalezi jenom na cloveku, jak si to dokaze zaridit. Osobne se take citim byti zenou, lec nebojim se vybehnout kdykoli kamkoli, treba v cemkoli a snudli u nosu k tomu. Resi se tu samy blbosti. Uvitala bych odborne clanky, ktere sama, jakozto zacatecnik poskytnout zel nemohu.

Reklama

Nejčtenější v rubrice

Reklama