Bůh Běhu, aneb jak jsem přišla k běhání II.

Ó, to naše první běhání! Jako první rande, kde oba dva cudně schovávají své vzrušení a mluví o všem možném, jen ne o lásce. Cítila jsem se jako nezkušená dívka vedle světáka.

Po prvních deseti minutách jsem sotva popadala dech a jen poslouchala, jak manžel nadšeně vykresluje moji běžeckou budoucnost. Stačí vytrpět jen pár tréninků a dostaví se příjemné pocity a dokonce i příslovečná euforie. Hlavně nesmím přestat, a přijde okamžik, kdy se budu cítit jako v nebi.

Moc se mi chtělo dostat se do běžeckého nebe, a naivně jsem se proto optala: „Jak dlouho se mám trápit, než tam budu?“ Načež jsem uslyšela ohromující odpověď, že to bude trvat jen takových 6 měsíců.

Kolena se mi naráz podlomila a v paměti se mi vynořil příběh o asketovi a tanečníkovi. Ti se ptali Buddhy, kolik životů mají prožít, aby se dostali do nebe. Odpověď byla stejná pro oba: tolik, kolik je větví na stromě. Asketa se zhroutil, že je jich tak mnoho, ale tanečník se zaradoval, a ... ta jeho radost ho ihned vynesla na nebe.

Rozhodla jsem se, že se zachovám jako ten tanečník a řeknu, že půl roku je docela krátká doba, ale asi jsem nebyla dost přesvědčivá, a proto se mi nepodařilo přechytračit boha Běhu. Zato přechytračil on mne. Dostal mě do svých spárů a udržel pod svou vládou. Samozřejmě ne bez pomoci manžela, svého věrného vyslance a proroka.

Od okamžiku našeho prvního společného běhání se nám život začal měnit. Někdo se celý život spokojí s jedním manželem, někdo si obstará milence, ale já bych osobně vřele doporučovala pořídit si trenéra. Žít s trenérem je mnohem příjemnější než s manželem.

Posuďte sami. Manžela rozčiluje spousta věcí. Od vás očekává, že ho vyslechnete, podpoříte a pochválíte. Často bývá unavený, pesimistický a značně kritický.

Ne však manžel jako trenér. Ten je usměvavý a povzbudivý. Nešetří pochvalou a je na vás pyšný. Neustále se stará o vaše zdraví. Vy se mu naopak můžete svěřit s každou titěrností. Třeba i s tím, že při běhu vás tlačí podprsenka, nebo píchá v břiše. Kterého manžela by to zajímalo? Ale trenéra ano.

Toho skutečně zajímá všechno: i to co si oblékáte, včetně spodního prádla. Upřesňuji: jde o termoprádlo. Ach, kdybych teď začínala podnikat, tak jenom v oblasti termoprádla. Poněvadž počasí je nekonečnou kombinací větru, vlhkosti a teploty, lze termoprádlo vrstvit prakticky do nekonečnosti. Dříve jsem k Vánocům toužila dostat drahý parfém, ale teď mě nic nepotěší více než termospodky.

Každý běžný manžel by chtěl mít vedle sebe stále mladou choť. Ne však manžel coby trenér. Jeho touhou je uvidět vás mezi veteránkami, kde je menší konkurence a větší možnost dostat se k medailím. S přibývajícím věkem se posouváte do další a další veteránské kategorie. Jaký manžel by z toho měl potěšení? Trenér však ano.

Dokonce i váš sex začíná nabývat jiného rázu a dostává se do zcela nové dimenze. S manželem se milujete neuvědoměle a chaoticky, ale s trenérem je to jinak: vždy s přihlížením k termínu nejbližšího závodu. A když váš trenér rozhodne, že je to Běhu prospěšná činnost, copak byste mohla odmítnout?

Ano, termínovka se stává vaší kultovní knihou a jako posvátné písmo určuje ve všem rytmus vašeho života. Na dovolenou teď jezdíte výhradně do lázní a tam společně regenerujete váš pohybový aparát a také objevujete... novou rozkoš, kterou vám poskytuje slatina, vířivky, zábaly a termální bazény.

Když jsem poprvé zaběhla desetikilometrový závod, bylo v očích manžela tolik něhy, že jsem už nepochybovala, že mě skutečně miluje. Jako trenér se mnou má velké ambice – chce mou kariéru dovést až k maratonu. Už samotné toto slovo pro mne bylo dříve děsem. Ale copak můžu zklamat svého trenéra?

O tom, že bych třeba přestala běhat, nemůže být ani řeč. Je to naprosto nemyslitelné. Bylo by to horší než nevěra.

Mezi běžci se šeptá, že jejich plnoštíhlé chotě vypadají spíše jako jejich matky. Ženy, manželky běžců! Začněte běhat! Proměňte se v běžkyně! Ať vaši muži vypadají jako vaši otcové! Udělejme jim to navzdory a naschvál!

Moudře budeme přinášet oběti na oltář Běhu, a tím proměníme naše manžele na naše trenéry.

Nevím, jestli třeba něco neztratíme, ale vím, že daleko více získáme. Získáme nedozírné běžecké Nebe.