Vladimír Korbel | 21. 1. 2008 | Přečteno: 1024×

V minulém díle seriálu Olympijský sen, v němž sledujeme cestu Veroniky Brychcínové ke kvalifikačnímu závodu pro Olympijské hry v Pekingu, nás Veronika nechala nahlédnout do své duše. Tentokrát poodhaluje prostřednictvím svého trenéra systém své běžecké přípravy na maraton. Jaký postoj zaujímá k její přípravě Český atletický svaz? V kterém závodě se pokusí o splnění kvalifikačního limitu?
Model přípravy Veroniky Brychcínové
Systém přípravy se nejvíce přibližuje finské běžecké škole, která využívá převážně souvislou metodu, tj. nepřerušované déletrvající zatížení, kterou doplňujeme tréninkovými prostředky na rozvoj dalších běžeckých kvalit.
Přednost tomuto systému dáváme z těchto důvodů:
1. Klimatické podmínky – v našich podmínkách nelze v zimním období kvalitně běhat. Rychlost běhu je ovlivňována teplotou ovzduší a kvalitou povrchu. Proto dost dobře nelze zajistit potřebnou intenzitu běhu plnohodnotnou intervalovou cestou, aniž bychom riskovali vážné zranění, případně onemocnění.
2. Ekonomické podmínky – neumožňují absolvovat několikatýdenní přípravu v teple, resp. kombinaci přípravy v teple a ve vysokohorském prostředí bez sněhu. Navíc Veronika nedostala, přestože zvítězila v PIM a vybojovala titul mistra republiky v r. 2007, od reprezentačního trenéra běžecké sekce ČASu na sportovní přípravu ani korunu.
3. Veronika danému modelu věří a zdá se, že jí vyhovuje.
Charakteristické rysy našeho tréninkového systému
1. Základním mikrocyklem je 8denní cyklus s jedním odpočinkovým dnem.
2. V přípravném období I (do 15.1.2008) byl upřednostňován rozvoj aerobní vytrvalosti, tempové vytrvalosti a vytrvalosti blížící se ANP.
3. V přípravném období II bude dominovat etapa vybíhaných kopců, která předchází rozvoji speciálního tempa a tempové rychlosti. Ale v celém období chceme usilovat o udržení, resp. další zlepšení aerobní vytrvalosti.
4. Prostředky intervalového tréninkového programu zařazujeme vždy na začátku jednotlivých mikrocyklů podle pásma rozvíjeného tempa (4:00 min/km – 3:45 min/km – 3:30 min/km atd.).
5. V přípravě se snažíme dodržovat základní principy sportovního tréninku, především zásadu postupnosti a vlnovitosti. To znamená, že postupně zvyšujeme objemy zatížení od počátečních 60 km/týden k současným 100 km/týden a intenzitu běhu od úvodních nejrychlejších úseků v tempu 4:30/km k současným 3:45/km. A třítýdenní zátěžové mikrocykly se střídají s jedním „odpočinkovým“.
6. Zrychlování běhu vychází z plánu rozvoje rychlostních schopností v jednotlivých mikro a mezocyklech přípravy.
7. Do tréninku jsou zařazovány další prostředky na rozvoj všeobecné a speciální vytrvalostní síly a odrazových schopností.
8. Průběžná pozornost je věnována kompenzačním, strečinkovým a koncentračním cvičením.
Cíl přípravy: Splnění kvalifikačního olympijského limitu 2:37:00 hod očekáváme při PIM v Praze.
Jako příklad uvádím tréninkový mikrocyklus po vánočních svátcích , kdy navíc 7. 1. absolvovala těžkou státní zkoušku z angličtiny. (Zkratky: TF = tepová frekvence, MK = meziklus).
Datum
Fáze
Úkol
Intenzita (TF nebo rychlost v min/km)
8. 1.
1. fáze
6x 500 m
1:45/interval odp.TF 130
2. fáze
5 km
3:50 9. 1.
1. fáze
14 km
4:20
2. fáze
posilovna
10. 1.
1. fáze
10x 100 m s MK
TF 170 nahoře – krátký kopec
7 km
4:00
2. fáze
jóga
11. 1.
1. fáze
18 km
4:50 12. 1.
1. fáze
2x 4 km
TF 170 - 175/int. odp. do TF 140
2. fáze
jóga
13. 1.
1. fáze
14 km
4:15 14. 1.
1. fáze
posilovna
2. fáze
20 km
4:45 Celková kilometráž
90 km
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Super clanky, hlavne ted, kdyz uz tady jsou nejaka cisla. Navic to vypada, ze je to uplne jiny styl treninku, nez jak se pripravuji na maraton ja, takze to muze byt pro mne o to zajimavejsi. Drzim palce, Veroniko, hlavne at se nezranis.
Do celkové kilometráže nepočítáte rozklus a výklus?
Miloš Kmuníček
Zdravím Miloši a omlouvám se za zpožděnou odpověď.
Rozklus a výklus do kilometráže nezapočítáváme.
Měj se hezky.
Za VK a VB - Veronika:)