Olympijský sen: První přípravné období

Sledujeme společně přípravu vytrvalkyně Veroniky Brychcínové na pokus o splnění maratonského kvalifikačního limitu, který by jí vystavil letenku na letní Olympijské hry do Pekingu. V psaní seriálu se střídají Veronika a její trenér Vladimír Korbel. Ten dnes shrnuje první přípravné období.

Po dočasné ztrátě výkonnosti a přerušení tréninku, které byly způsobeny zdravotními problémy, bylo první přípravné období (1. 11. 2007 – 15. 1. 2008) věnováno znovunabytí sil a rozvoji všeobecné vytrvalosti a síly, aerobní vytrvalosti, tempové vytrvalosti a vytrvalosti blížící se ANP.

Z pomalého poklusávání a lehčích běhů se Veronice postupně dařilo zvyšovat běžecký objem, který vyvrcholil na konci období cca 100 km/týden a intenzitou v testovém 10 km běhu s průměrnou rychlostí 3:44 min/km – 37:20 min.

Základní koncepce týdenního tréninkového cyklu byla založena na osmidenním mikrocyklu s rovnoměrným střídáním objemu a intenzity, kdy osmý den byl odpočinkový. Vztah objemu a intenzity naběhaných kilometrů vypadal následovně:

Z týdenního součtu potom vyplývá, že v daných mezocyklech bylo 40 % týdenního objemu absolvované v rychlosti 76 %, 30 % v rychlosti 87 %, 10 % v rychlosti 93 % a 20 % v rychlosti 100 %. Rozsah týdenních běžeckých objemů se vždy tři týdny stupňoval a čtvrtý týden byl odpočinkový.

Vzhledem k obavám, aby se nevrátily zdravotní potíže z letního období, byla velká pozornost průběžně věnována kompenzačním a silovým cvičením. Hlavním obsahem byla především jógová cvičení, která oba považujeme za vynikající zdravotní prostředek k prevenci a nápravě vzniklých svalových problémů.

Silová cvičení sloužila obecně ke zpevnění posturálního svalového korzetu a doplňovala běžecká a kompenzační cvičení. Vzhledem k náročnému studiu a systémově stupňujícímu se běžeckému zatížení neměla silová příprava podobný trend jako běžecké tréninky.

Proto jsme zatím neevidovali silové testy a potřebný rozvoj síly sledujeme spíš intuitivně. Veronika není typický představitel vrcholového sportovce, který se plně soustředí jen a jen na sportovní výkon, ale má celou řadu dalších povinností. Proto považuji za důležité ponechat tréninkové fáze orientované na jógu i sílu jakoby „volnější“, aby si mohla trochu psychicky odpočinout, srovnala své tělo po běhu, a - když je potřeba - odblokovala si bloky na páteři, které se po běhu dost často objevují. A také si myslím, že když si hlava trochu odpočine od neustálého řešení běžeckého tempa v souvislosti s plánovaným výkonem, že je to jen dobře.

Tréninky byly obvykle dvoufázové. V každé tréninkové jednotce je zařazováno rozklusání a vyklusání a průpravná cvičení. Jen výjimečně se běžecká cvičení kombinovala s jinými tréninkovými prostředky (odrazová cvičení).

Pustili jsme se s Veronikou do podniku, který má pro nás oba velký význam. A zdálo by se, že na tento úkol jsme sami. Ale není to tak. Využíváme zkušeností a informací a podpory mnoha lidí. Některé se shromažďovaly u nás po řadu let. Některé přicházejí od vás přímo zde na stránkách www.behej.com a www.behy.cz . Nevíme, jak to všechno dopadne, ale šanci, kterou jsme zde, na těchto stránkách dostali, nechceme zklamat. Děkujeme, Radku Narovče.

Vladimír Korbel