Alternativy běhu: cyklistika II

V pokračování článku z minulého dílu se zaměříme na potřebné vybavení, základy techniky a rozdílnosti mezi silniční a horskou cyklistikou.

Jak rychle jet?

Tato otázka má stejnou odpověď jako otázka „Jak rychle běžet?“. Na začátku sezóny se jezdí v klidu a dlouho (rozvoj aerobní vytrvalosti), pak se přidává trénink síly a poté rychlostní prvky. Pak záleží na jezdcích, jakým tréninkovým metodám věří. Někdo je in a jezdí se sporttesterem, má změřené (an)aerobní pásmo a trénuje intervalově, někdo je tradicionalista a vyznává mantru průměrné rychlosti. Běžec by dle mého názoru měl jet tak rychle, jak chce. Hádám, že typický běžec bude jezdit několik desítek kilometrů (řekněme 30 na horském kole v terénu a do 60 na silničním kole) a že bude jezdit v průběhu celého roku (teplé jaro – teplý podzim).  Pak lze běžci, který chce cyklistikou zpestřit trénink a zároveň zlepšit kondici, doporučit takovou jízdu, po které bude doma cítit (tu příjemnou) bolest nohou.

Před vyjížďkou se můžete rozhodnout i takto: "býti v běžeckých botách, běžel bych hodinu rychlejším tempem." Potom jeďte rychle i na kole alespoň 80 minut.

Boty vs. tretry

Tretry (ty se používají pro nášlapné pedály) či boty (pro klasické pedály) jsou pro cyklistu v porovnání s během podřadnou záležitostí. Existují ale výjimky. Lidé s širokým/úzkým chodidlem či vysokým nártem se poptají a zakoupí příslušný model. Všeobecně ale obuv není problémovou oblastí. Mnozí také vyznávají staré dobré "ono si to sedne".

Začátečníci řeší, jestli si na "bajka" dát SPDčka (či jiné modely nášlapných pedalů), nebo zůstat u rovných pedálů a bot. Klíčovým kritériem často bývá strach z nevypnutí nášlapného mechanismu v případě ohrožení. Pravda je taková, že nášlapný pedál vypne vždy (s pravděpodobností 99,999 %). I profesionálům se někdy stane, že spadnou na bok, jelikož nestihli "vypnout", ale to jsou výjimky pramenící ze situací, do kterých se normální smrtelník nedostane (např. šplhání do velice prudkých svahů, kdy se jede pomalu a balancuje se). Nášlapné pedály lze jen doporučit - výhodou je efektivnější přenos síly, lepší ovladatelnost kola. Nevýhodou je ovšem poměrně vysoká cena.

Základy techniky jízdy

Jezdit na kole tak, abyste zbytečně neztráceli energii, umí málokdo. Je třeba umět na kole sedět, šlapat a vést kolo na silnici a v terénu.

Správný posed, to je alchymie. Česká firma Duratec staví část svého marketingu na tom, že vám postaví rám na míru. Posed na kole může být krátký či dlouhý (to jste na kole nataženi). Jak vysoko sedlo? Nebojte se pokrčených kolen. Když sedíte na sedle, měli byste být schopni s pedály otočit o 360 stupňů, i když se jich dotýkáte patami (v botách či tretrách), a ne palcovým kloubem, jak to má být správně při šlapání. Zadek se vám při tom nemá kymácet ze strany na stranu. Budete překvapeni, že je sedlo nějak nízko, ale je to tak správně. Je to totiž krok k tomu, abyste byli schopni jet jako stroj a hýbat při tom jen nohama. Žádné kymácení. V každém případě se rychle odnaučte „klikování“ – hýbání trupem tam a zpět ve směru k řidítkům. Dále je třeba mít správně nastavené sedlo ve vodorovném směru, čehož docílíte následovně: Sedněte si na kolo a nohy dejte na pedály; když máte kliku (na ní je připevněn pedál) ve vodorovném směru a  na ose pedálu máte palcový kloub, pak při spuštění olověnky od kolene dolů by olověnka měla být co nejblíž ose pedálu.

Při šlapání je třeba se soustředit na kruhový pohyb bez trhání. Kdybyste jeli do kopce bez držení řidítek a správně šlapali, jeli byste rovně. Správnému šlapání se lze dobře naučit například na válcích. Jízda v terénu sice eliminuje riziko setkání s bezmozkem s volantem náklaďáku v ruce, ale zato zvyšuje všeobecné riziko pádu. V drncavém terénu je třeba pevně držet řidítka, pružit koleny, těžiště (zadek) posouvat dle podmínek z pozice nad sedlem klidně až za sedlo, dívat se pár metrů před přední kolo.

Jaké si vybrat kolo, vybavení

Výběr kola by zabral víc než jeden článek, obecným doporučením je nákup v odborném obchodě, který je blízko vašeho bydliště - výhodou je pak snadno dostupný případný servis. Nákup cyklistických komponent je však nejlevnější přes Internet a zřejmě vás překvapí fakt, že cyklisté z pohraničí nejraději jezdí nakupovat do Německa, kde je na naše poměry levno.

Co s oblečením? To také  není levná záležitost. Pokud to ale s cyklistickou myslíte vážně, určitě si kupte elastické kraťasy s výstuží. Mezi cyklistickým a běžeckým oblečením je jistá příbuznost, a tak zpočátku určitě nemusíte kupovat bundu, čelenku, ponožky nebo funkční prádlo. I s tričkem vystačíte. Do chladnějšího počasí se hodí rukávky a kolínka. Bez helmy a rukavic na kole nejezděte.

Trasy pro cyklistiku

Na kole se dá jezdit všude. Pro výběr trasy můžete využít jak značené stezky Klubu českých turistů, tak žluté značky u silnice (cyklostezky), případně vlastní zkušenost anebo náhodný výběr. Možná přijde vhod elektronická mapa cyklostezek (potřeba zapnout vrstu cyklostezek). Pokud jste na horském kole, zamiřte co nejkratší cestou do terénu, to jest k lesu, k řece, k poli a tam už nějakou cestu určitě najdete. Není nic hezčího než objevování neznámých cest. Na silničním kole je třeba zvolit kompromis mezi hustotou provozu a kvalitou silnice. Na horském kole vám na silnici díry vadit nebudou, na silničním ano.

Další díl, který vyjde v druhé polovině března, budeme věnovat spiningu.

 Radovan Fišer, magazín bikeri.cz.