Deník Anny Pichrtové: Běžecká energie Boulderu

Z amerického Boulderu ve státě Colorado se s nejnovějšími zprávami ozvala Anna Pichrtová. Ta se v Coloradu připravuje ke startu v kvalifikačním maratonu pro olympijské hry v Pekingu. Jak probíhá její trénink? Jak se běhá v Boulderu? Při kterém maratonu se pokusí o překonání limitu 2:37:00? Čtěte zprávy z posledních dní.

2. března

Moc všechny běžce pozdravuji ještě pořád z Boulderu v Coloradu. Můj pobyt se zde prodlouží přibližně do konce března. Můj prodloužený pobyt souvisí s posunutím termínu mého maratonu, na kterém se bohužel ještě pracuje. Moc ráda bych běžela v Curychu, ale zatím se mi neozvali. Ale já jsem pořád optimisticky naladěna a věřím, že všechno se "děje" z nějakého důvodu a nakonec poběžím ten "pravý" maraton.

Trénuji pilně. Ráno probíhá hlavní běžecká fáze. Běhám mezi 1:20 – 2 hodinami, tempové běhy, fartleky, "steady staty". Pro vysvětlení, steady state je běh na úrovni anaerobně-aerobního prahu. To znamená, že běžíte tak na 85%, čili ještě ne v laktátu, tedy úplně anaerobně, ale již ne aerobně. Je to podobný "stav", ve kterém běžíte závod. Nejdřív se rozklušete, u mně je to 20 -30 minut (může to ale být i méně) a pak běžíte rychle, tedy ve stavu steady state (setrvalý stav) v trvání od 20ti minut do jedné hodiny. No a pak můžete vyklusat 5 až 20 minut. Je to docela těžký trénink, ale "simuluje" závod. V češtině bych ho nazvala rychlým tempovým během. Odpoledne pak následuje druhá, lehká běžecká fáze, která trvá 45 minut až jednu hodinu, plavání (30-50 min), sauna, regenerace, posilování, strečink.

Počasí bylo už super, sluníčko svítilo o sto šest. Až do dnešního rána, tedy do 2. března, jsme běhali v krátkém rukávu. Když jsem se probudila, nevěřila jsem vlastním očím, nachumelilo tak 5 centimetrů sněhu. Ale jak je v Coloradu zvykem, určitě to za chvíli roztaje! Alespoň v to doufám!

"Běžecká atmosféra" zde v Boulderu je úžasná! Na běžeckých tratích potkáváte profiky - mistry světa, ale i "maminy" s kočárky, bězce se psy, prostě všichni se zde nějakým způsobem hýbou! Pomalu, rychle, to nikoho až tak moc nezajímá! Vždy vás s úsměvem pozdraví a vy vidíte a cítíte tu "laskavou" energii vyzařující z jejich tváří! Ani v tom nejhorším počasí (třeba dnes ve sněhové bouři) se vám nestane, že byste nepotkali nikoho na běžecké stezce. A pozor, nemusí to být zrovna elitní běžec! Klidně to bude i starší pán pohybující se pomaličku, ale s viditelným entuziasmem. A když vás pozdraví, dodá: "No dnes nám to počasí moc nepřeje, že jo?" - samozřejmě v anglickém jazyce.

Boulder je dle mne plný běžecké, vlastně sportovní energie (je tady i hodně cyklistů, lezců ...), a vy si tu energii berete, ani o tom nevíte a zároveň ji vracíte; je to takový čarovný, magický kruh. Vracíte ji třeba úsměvem a pozdravem jiným znaveným běžcům. A ten energetický kruh umocňují ještě nádherné hory a čistý voňavý vzduch.

6. března

O mém maratonu s velkým M je rozhodnuto. Konečně. Poté, co nám dali košem v Římě, je již rozhodnuto o tom , že poběžím 20. dubna v Curychu. Chtěla tam běžet na limit také Petra Kamínková, což by bylo super. Ještě by se k nám mohla přidat Veronika Brychcínová a české trio by jim ve Švýcarsku ukázalo, jak se běhají maratony! Začne se rychle, a pak se jenom přidává na rychlosti, a hlavně pořád se zářivým úsměvem na tváři! Mějte se krásně a běhejte srdíčkem.