Pražský půlmaraton v běhu let

Řadu velkých světových maratonů doprovázejí rámcové závody na kratších tratích včetně půlmaratonu.  Když v roce 1995 vznikl Prague International Marathon, pořadatelé pamatovali na méně odvážné městským během v délce 8 -10 km a rodinným během (4-5 km), které byly mezi běžci velmi oblíbeny. Počty startujících šly zejména v prvních letech do desetitisíců a běžci zaplnili polovinu Václavského náměstí, odkud se startovalo.

Půlmaraton se organizátoři rozhodli zorganizovat poprvé v roce 1999, ovšem od počátku mu byl vyhrazen samostatný termín na počátku hlavní sezóny. Koncepce byla v prvních dvou ročnících zcela odlišná od koncepce maratonu, mělo jít o spíše komorní akci pro domácí závodníky, pro něž by byl start na půlmaratonu odrazovým můstkem k dalšímu závodění.

Protože pořadatelé z PIM (Prague International Marathon) využili hned v prvním ročníku své osvědčené propagační kampaně, zájem byl od počátku značný. Přihlásilo se kolem 700 běžců, pro něž byly připraveny okruhové tratě ve Stromovce. Atrakcí měl být průběh areálem Výstaviště, kde právě probíhala Matějská pouť. Závodníci probíhali koridorem mezi atrakcemi, s očekávanou podporou diváků to však nebylo valné a proto (a také kvůli obtížnému jednání s provozovatelem Matějské pouti) se tento experiment již neopakoval.

Proti očekávání organizátorů se jedna zahraniční hvězda na startu přece jen objevila. Libyjského olympionika Alí Mabrúka Ezayedího, který v té době trénoval pod vedením slovenského trenéra, na start doslova propašoval manažer a moderátor Jan Rýdlo. Prvními vítězi půlmaratonu, který přes snahu pořadatelů provázely různé dětské nemoci, se tak stali Alí Ezaydi a Jana Klimešová.

Také druhý ročník na jaře roku 2000 viděla pražská Stromovka, počet závodníků se proti premiéře zdvojnásobil a přibližně 1500 mužů a žen zcela zaplnilo parkové cesty a bylo jasné, že další nárůst účasti by byl pro tuto trat již neúnosný.

Po delších složitých jednáních se podařilo prosadit konání dalšího velkého běžeckého závodu v centru města. Za místo statu byl vybrán velmi šťastně historický Karlův most, startovalo se za pravého poledne (to zůstalo dodnes) a doběh byl situován na Kampu.

Zázemí pro závodníky bylo pro několik příštích ročníků v ZŠ Josefská. Více než dvoutisícová účast na třetím ročníku byla dobrým znamením, že běžci takový závod v jarním období opravdu potřebovali. Prestiž půlmaratonu určitě zvýšilo, že jej několikrát odstartoval prezident republiky Václav Klaus. Místo startu a cíle zůstalo nezměněno až do letoška, jako shromaždiště již stísněné prostory základní školy nestačily a vše bylo přesunuto na nádvoří FTVS.

Prakticky každým rokem docházelo k drobným úpravám trati z dopravních důvodů, další podstatnou změnu přináší letošní jubilejní 10. ročník, kdy se start i cíl přenáší na pravý břeh Vltavy k Rudolfinu, kde byl cíl již loni. Od druhého ročníku byl závod oficiálně otevřen také pro cizince a stal se souřástí kalendáře AIMS (Asociace mezinárodních maratonů a distančních závodů).

Ivo Domanský

Fotogalerie z loňského roku

Diskuse k závodu na fóru

Diskuse k vodičům na fóru