PRAŽSKÝ PŮLMARATON: Příprava po přípravě
Lenka Balíková, Miloš Škorpil | 26. 3. 2008 | Přečteno: 2092×
Už jen několik dní zbývá do kýženého momentu, kdy absolvuji svoji dosud nejdelší běžeckou trasu – půlmaraton. Zvládnu ji? Tím jsem se už trochu zabývala v minulém díle a momentálně mám pocit, že tato otázka není v tuto chvíli vůbec relevantní. Spíše se zabývám myšlenkou, jak nejefektivněji.
Tréninková příprava
Je pravda, že ne vždy se zadařilo jet na 100% podle tréninkového plánu. Ze začátku, kdy tělo nebylo zvyklé na běhání 5x týdně, se mu prostě nechtělo. Ale zdárně jsem toto období překonala. Ne vždy se chtělo po celodenním pracovním procesu ještě někam vláčet do tmy a do zimy. Ale následně vyplavené endorfiny byly sladkou odměnou. Ne vždy se dařilo třeba z časových důvodů zdolat předepsanou kilometráž. Říkala jsem si, že na nějakém tom kilometříku už nesejde. Hlavně že jsem se odhodlala a vyrazila.
Myslím, že za tu dobu přípravy si moje svaly, vazy, plíce a metabolismus postupně zvykly na opakovanou fyzickou zátěž a dokážu se svým tělem lépe spolupracovat. Momentálně se cítím tak nějak „přeběhaná“. Pro fyzickou přípravu na půlmaraton jsem udělala, co jsem udělala. Teď už nemá smysl se zabývat tím, zda jsem trénovala dostatečně, zabývat se myšlenkami typu „kdybych byla bývala, tak bych ….“ a nějak se tím stresovala. Nyní je ten správný moment pro soustředění se na psychickou přípravu.
Psychická příprava
Na to, že nejen moje nohy mě donesou k cíli, ale také (a možná hlavně) moje vůle, psychika. Nemám nijaké zvláštní metody, jde jen o to se celkově vnitřně zklidnit a přesvědčit svoji mysl, že své tělo nakonec najde v cíli. A jak zvládnout nástrahy v průběhu? K tomu mi pomáhají rady trenéra. Je fakt, že člověka, který nemá zkušenost s takovým závodem, některé věci ani nenapadnou. Věděli jste například, že by se člověk při „tankování“ měl nejdříve najíst a pak teprve napít? Nebo že předbíháním ostatních účastníků přes obrubníky se zbytečně okrádáme o drahocennou energii?
Jak to bude?
Nemyslím si, že toto je úplně otázka, kterou bych musela při svém tempu rozběhlého slimáka řešit.
Už se vidím... několik kilometrů před cílem nabírám druhý dech, nohy se lehce odráží od asfaltu pražských ulic a já běžím jak ztepilá laň. S úsměvem na rtech se blížím k cíli a přede mnou se objevuje klubko fotografů, aby zachytili ten historický moment… A sakra! Probouzím se ze svého snění. Realita je jiná. Běžím z posledních sil, nohy se mi pletou (občas zapomínám střídat pravá levá), blížím se k cíli se strhaným výrazem na tváři, rozteklým make upem a splihem na hlavě. A fotografové fotí!
Jak to bude doopravdy? Necháme se překvapit. Držím všem palce, aby prožili co nejlépe svůj běžecký sen a nashle v cíli.
Lenka Balíková
Milá Lenko,
svůj komentář začínám takto netradičně dopisově, protože si myslím, že k tomu, co jsi dnes napsala, se to hodí.
Tedy, milá Lenko, jak sama díš, víš, že těch 21 095 m hravě zvládneš. Já jsem o tom bezvýhradně přesvědčen. Ostatně máš naběháno asi 4x víc než měla loni Bára Žehanová a tu nohy nakonec donesly do cíle nejen půmaratonu, ale i celého maratonu. Takže pochybnosti tohoto druhu jsou slovy právníka naprosto irelevantní.
V Tvém článku mne zaujal ještě jeden „podstatný“ fakt a to je make up běžkyně. Pokud Ti mohu radit jako chlap, zapomeň před startem na make up a běž tak, jak Tě Pán Bůh stvořil. Tedy vezmi si na sebe nějaké to běžecké prádýlko, ale šminky nech tentokrát v šuplíku a zkrášli se až na banket, který uspořádáme pro ty, co to přežijí a budou se chtít z toho radovat někdy odpoledne po závodě.
Jó a pokud jde o ty fotografy v cíli, tak jejich fotky budou stejně rozmazané jako by byl případně rozmazaný Tvůj make up, kdybys mne neposlechla, takže nikdo nepozná, že jsi se těsně před cílem ještě nepřifarbila. Ale samozřejmě na poslední občerstvovačce budeš mít ještě spoustu času se umýt a domalovat, kdybys zatoužila, aby Tě na svých stránkách přinesly všechny prestižní běžecké časopisy, co jich na českém a slovenském trhu je.
Jinak přeji Tobě i všem prvopůlmaratoncům krásný zážitek z běhu a ruce nad hlavou v cíli.
Miloš Škorpil
MILOŠ ŠKORPIL JE JEDNÍM Z TRENÉRŮ BEHEJ.COM NABÍZEJÍCÍCH OSOBNÍ TRÉNINK
Související články
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě nejste.
Příspěvky v diskuzi (celkem 15)
mapo | 26. 03. 2008, 08:44
Ahoj-budu držet palce, Lence i ostatním :-)) S chutí do toho a 1/2 M je hotovo-ý. A Vy z toho hotový určitě nebudete.
dan67 | 26. 03. 2008, 08:54
Ahoj,
taky držím palce, i když jak píšeš vlastně nění k čemu. Uběhnout půlmaraton by mělo jít, to už jsme zkusili v Chytrově a i v kopcích to šlo.
Ale i přesto držím palce, ať máš pevnou ruku na poslední občerstvovačce při malování, protože horší než rozteklé je křivé obočí.
:-)Seema | 26. 03. 2008, 09:56
I ja drzim pesti vsem, at nam slunicko sviti, moc nefouka vitr, neni zima a hlavne, at nam to bezi hezky v pohode..jinak Lenko, ja, jako traged od prirody jsem svuj prvni 1/2maraton dobihala opravdu tak, ze na vsech cilovych fotografiich mam usmev od ucha k uchu a vzpominam si, ze jsem mela pocit, ze bych vydrzela bezet klidne i dele, takze neboj Ty se vlka nic..;o)
Tomas_Pce | 26. 03. 2008, 10:58
Miloši ten vzpomínaný banket nebo zamluvenou hospůdku pro přátele behej.com, na sobotu odpoledne, jsem navrhoval Radkovi při naši obchodnické schůzce. Něco se chystá?
pavlinap | 26. 03. 2008, 11:06
Ahoj Lenko, po x letech jsem v létě začala běhat a jako člověk, který potřebuje motivaci, jsem se namotivovala hned Kladenským maratonem. Trénovala jsem celkem poctivě, ale pak jsem na 2 týdny vypadla, psychika odešla a já maraton předem vzdala. O vánocích jsem se ale rozhodla si ihned zaplatit PIM a s knihou Miloše jsem ještě zodpovědnější "Žák". V neděli v Bratislavě poběžím tedy svůj první půlmaraton a věřím, že se do cíle dostanu. A taky vím, že běh už tu zůstane se mnou, neskončí ani půlmaratonem ani maratonem. A totéž přeji i Tobě.
Kydy | 26. 03. 2008, 11:11
Držím palce všem správným tragédkám i tragédům, hlavně těm, co běží poprvé. Ten doběh do cíle prvního velkýho závodu je fakt bombovej... uvidíte:-)
lenaska | 26. 03. 2008, 12:13
jé to je pěkný, děkuji všem za podporu a motivaci. Všem nám přeju krásný zážitek :-))
LenkanPu | 26. 03. 2008, 13:44
uvidíme se na startu a v cíli! ;-)
šotty | 26. 03. 2008, 18:04
Leni....pokaždé když najdu zase nový článek od tebe tak ho doslova hltám.Letos jsem se taky dokopala k prvnímu pulmaratonu.Mám radost,že nejsem sama takový "tragéd" a hodlám si to v Praze užít.Těším se.....
Bruno-Sk | 26. 03. 2008, 19:01
Snivajuca LENKA..
takze prestan uz snivat co kde kedy ako v cieli ako na starte..Pred startom budes mat asi slabucku tremicku,pri starte uz nie pri tolkej mase startujucich pri tebe hlavne zaciatok neprepal, chod si svojim tempom nuz a v zavere 2-3km pred cielom uvidis ako ta bude hnat blizkost ciela, nohy ti pojdu hadam same nuz a v samotnom
cieli to uz ani nehovorim BAJecNY pocit, plno endorfinov v tebe...proste dnes nad tym nepremyslaj chod do TOHO a uz si v cieli(a trochu mysli na moj popis..uvidis ze pomoze) drzim ti palce v Praze a mna to caka zase v nedelu v Blave. BRUNOipeterka | 26. 03. 2008, 19:07
Ahoj. Když jsem před dvěma lety běžel svůj první půlmaraton, taky jsem se bál, jestli to vůbec doběhnu. A doběhl. Takže si to hlavně dobře užij. A cílová fotka? No, jestli ti není líto devíti euro za jednu fotku 9x13 (takové jsou ceny maraton-photos.com, kteří tam fotí), tak možná ten make-up je na místě ... ;-)
lenaska | 26. 03. 2008, 20:51
podle toho, co všichni píšete, tak to vypadá, že 1/2maraton je docela švanda, spousta legrace a endorfínů. Žádné svalové křeče, vyčerpání, krize atd. jak mají ty... no jak se jim řiká....jo maratonci!!!
runtimeerror | 26. 03. 2008, 21:54
No jestli si chceš užít křečí, vyčerpání, krizí a podobných radostí, tak se zkus chvíli držet toho vodiče, co běží na 1:00 ... takovej africkej týpek.
Bruno-Sk | 26. 03. 2008, 23:38
Mila Lenaska
ano je to tak pokial bezis pre dobry pocit s netrhas sa za svetovymi rekordmi. Vies ja beham pre vynukajuci pocit a dokazat takto zabehnut aj v 80veku mojho zivota. Toto je moj ciel! A co sa tyka maratoncov tak to neviem to ja urcite zase o niecom inom..Ak zabehnem 1.krat MARATHON tak ti napisem o com to je.. BRUNO
Buldok | 26. 03. 2008, 23:42
Leňulko,ten půl maraton dáš úplně vpohodě. Uvidíme se v sobotu, zatím páčko.
RSS