Praha - Brandýs: Od Františka Hrona k Františku Zouharovi

Psát pozvánku na závod Praha - Brandýs nad Labem není vůbec snadné. Člověk by měl předložit čtenářům serveru behy.cz důvody, proč si vybrat zrovna tento běh, ale nedá mu to, aby se neustále neohlížel za slavnou minulostí závodu, který vznikl právě před 115 lety a je tedy o tři roky starší než mnohem populárnější Běchovice.

Nebudu daleko od pravdy, když uvedu, že se jedná patrně o nejstarší dosud pořádaný běh na evropském kontinentě. Historie závodu je určitě sama o sobě pádným důvodem pro účast. Začněme však naši pozvánku tím, co přinese letošní ročník.

Slunečné počasí

Snad nejlepší pozvánku na závod napsala předpověď počasí. V neděli má být polojasno, teploty vyšplhají postupně až k 20 °C. Nabízí se tedy pozávodní posezení v některé z brandýských hospůdek se zahrádkou a tomu se těžko odolává.

Příležitost pro kondiční běžce

Pomineme-li pozdější přesun startu na Prosek a krátké období, kdy byl závod prodloužen na půlmaraton a poté zase na přání většiny závodníků vrácen k původní délce 20 km, bude letošní polojubilejní 105. ročník vlastně historickým zlomem. Organizátoři se rozhodli trať zásadně zkrátit na 15 km, od čehož si slibují velký nárůst zájmu pražských výkonnostních, ale především kondičních běžců, protože po zániku Sýbkova memoriálu vlastně žádná patnáctka v hlavním městě není.

Návrat do míst Kbelské desítky

Start se po téměř dvou desetiletích definitivně přesouvá od gymnázia v Praze - Proseku do městské části Praha - Kbely, kde se závodníci mohou přihlásit v neděli od 8:30 hod v tamní sokolovně, start běhu na 15 km bude v 10 hodin z Nymburské ulice, o pět minut později startují z téhož místa chodci na 10 km. Běžci absolvují pětikilometrový okruh po Kbelích a pak již nastoupí na klasickou trať: po mladoboleslavské silnici pokračují před obce Vinoř, Podolánka a Dřevčice do Brandýsa nad Labem, kde je cíl v areálu Sokola Brandýs (roh Tyršovy a Zápské ulice).

Prověření formy před PIM maratonem

Ve stopách Františků

Neočekávám velkou účast české běžecké špičky, ale jeden její příslušník nebude pravděpodobně chybět: František Zouhar mladší, český reprezentant v atletice, je pokračovatelem slavné více než stoleté tradice Hronů, Šlehoferů, Průchů i svého vlastního otce, Františka Zouhara staršího, který je ředitelem závodu. AC Praha 1890 je nejstarším českým atletickým klubem vůbec. Nemá honosný stánek, jeho členové se ovšem scházejí na "malém, ale našem" stadionku na Pekařce v Libni pravidelně. Klub se nehonosí velkým rozpočtem, ale zato velkou obětavostí svých členů, kteří si funkce předávají z generace na generaci.

Běžci bok po boku s chodci

Specialitou je fakt, že jde o společný závod běžců a chodců. Pokud by někoho z vás, běžců, chtěli rozhodčí diskvalifikovat za špatný styl, musíte se důrazně ohradit a pokračovat. A rada pro ty pomalejší - nedejte se příliš rozhodit tím, když vás předežene nějaký chodec - to víte, oni v tom umí chodit!

Těm, kteří nejsou doma v historii české atletiky, sluší v první řadě vysvětlit, proč "teprve" 105. ročník. Závod měl dvakrát několikaletou pauzu, jednu pro neurovnané vztahy mezi atletickými "bafuňáři" (už naši dávní předchůdcové byli, jak vidno ješitní a svárliví) a druhou pak způsobila první světová válka, která zdecimovala tehdy teprve rašící sportovní hnutí.

První ročník závodu Praha - Brandýs se konal v roce 1893 a jeho vítězem byl František Hron, první z galerie zasloužilých členů AC Praha. Tehdy se ovšem závod uskutečnil stylem "jdi, jak můžeš", takže Hronův čas 1:36:59,4 na trati dlouhé asi 18 km byl dosažen především během.

Od druhého ročníku již byla předepsána pouze chůze a dodržování chodeckého stylu rozhodčí pilně sledovali. V galerii vítězů se objevují slavná jména z počátků české atletiky.

Po druhé světové válce organizátoři závod znovu rozdělují na část chodeckou a běžeckou. Start byl v Karlíně mezi dnešními stanicemi metra Křižíkova a Invalidovna, běželo a šlo se přes Karlín, Libeň, Vysočany, kbelskými serpentinami na Prosek a poté již mimo (tehdejší) hranice Prahy přes Kbely, Vinoř, Podolanku a Dřevčice na náměstí do Brandýsa, kde byl před hotelem Černý orel cíl.

V této podobě a délce 18 km vydržel populární "Brandejs" až do 60. let minulého století, kdy byla trať prodloužena na regulérních 20 km pro chodce i běžce. Desetiletí se také neměnila hodina startu, závod otevřeli chodci v 8:20 hod. a dvacet minut po nich poslal startér na trať i běžce. Místo koryt na dvoře hotelu posloužila v té době již sociální zařízení národního podniku Brandýské strojírny a slévárny, před jejichž bránu byl přenesen cíl.

Ivo Domanský, Standa Blaha

Propozice závodu

Web závodu

Diskuse k závodu na fóru