ROZHOVOR: Petr Pechek - rychlík z Trutnova nabírá rychlost

Zlepšuje se závod od závodu, postupně ubírá vteřiny ze svých osobních rekordů. Cílem pětadvacetiletého běžce je zaběhnout letos 5 km pod 15 minut, aby zrychlil na delších tratích. O co méně mluví, o to více na sobě pracuje. Trénuje v běžecké skupině Kerteam, závodí za TJ Maratonstav Úpice. Třetí nejlepší v mistrovském půlmaratonu: Petr Pechek.

Svůj první maraton uběhl vloni na podzim za 2:24:04, běhá extraligu, letos v Praze při půlmaratonu doběhl jako 2. nejrychlejší Čech a z mistrovského půlmaratonského závodu v Pardubicích si přivezl bronz, přesto všechno je Petr skromný člověk, který říká, že to co dokáže on, může dokázat ve své věkové kategorii každý….

V Pardubicích jsi běžel velice rychle. Jak hodnotíš svůj výkon?

Byl to hodně rychlý závod. Rychle rozběhnutý – 3:10 min/km. Na desátém kilometru jsme byli za 31:48 a na 16. km jsem toho měl už "plný kecky".

Ale udržel ses až do konce a nakonec sis doběhl pro bronz.

Ve skupince jsem se držel do toho 16. km, poté nastoupil Róbert Štefko a také Martin Frei, tak jsem pak už běžel sám až do konce. Jsem šťastný, že mám první medaili v kategorii dospělých. Téměř všichni z Kerteamu jsme to šli společně oslavit do Pardubic. Byla tam s námi i Lenka Šibravová, bronzová ze závodu žen.

Co chystáš v nejbližším období?

Jestli myslíš závody, tak v nejbližší době chci běžet závod Horní Maršov – Pomezní boudy a potom asi Počerady – Louny, ale to ještě není stoprocentní.

Horní Maršov, to je cesta do rodného kraje…

Je to asi 20 km od Trutnova, už jsem ten závod jednou běžel, ale teď má údajně pozměněnou trať a trenér mi ten závod napsal do plánu. Pojedu tam tedy hlavně z toho důvodu a uvidím, jak se bude na nové trati dařit.

Slyšela jsem, že budeš dělat vodiče při PIM maratonu. Je to pravda?

Doufám, psali mi, že se mnou počítají. Měl bych dělat vodiče první ženě. Půlmaraton bychom měli běžet za 1:14. To je opravdu hodně rychlé. Vychází to něco přes 3:30 min/km.

To je určitě pomalejší tempo než běháš při půlmaratonu normálně. 

Teď jsem běžel v Pardubicích 1:07:37, to byl můj osobní rekord. U toho času z Pardubic vychází tempo na 3:12.85 min/km.

Tvoje role vodiče by tedy vlastně měla být taková "pohodovka"…

Snad, doufám, že ano. Nikdy nevíš, jak ti to zrovna ten den sedne.

A co po maratonu?

Potom se soustředím na dráhu, to bude koncem května a začátkem června, ale chci zkusit taky jeden závod do vrchu – 8.6.2008 Běh přes Tabulovou horu, který je nominací na ME v běhu do vrchu. Kdyby to náhodou vyšlo, tak bych dal přednost běhu do vrchu před běhy na dráze. A to přesto, že dráha je pro mě také důležitá, chtěl bych se už konečně překonat čas 15 minut na 5 km trati. Natrénováno na to letos doufám mám… Už v loňském roce jsem běžel 15:04, ale i když to tak na první pohled nevypadá i těch pět sekund, o něž je třeba běžet rychleji, aby z toho byl čas pod 15 minut, je hodně. Při tempu 18s /100m je to téměř 30m. To mi připadá docela dost.

Jak trénuješ, abys těch pár vteřin ze svého dosavadního maxima na 5 km vzdálenosti ukrojil?

Běhal jsem tempové běhy ve Stromovce, také běhy s vystupňovaným tempem. To znamená, že běžím třeba vzdálenost 13,8km, začíná se v tempu 3:40min/km a končí se v tempu 3:10 min/km. Nebo běhám úseky do kopce 10x400m na maximum. Alespoň jednou týdně absolvuji dlouhý běh v délce přes 20km. Jiným příkladem tréninku jsou úseky 10x1200m v průměrném tempu 3:13 s 200m meziklusem. Občas běhám samozřejmě taky fartlek.

Když tě pozoruji při běhu, mívám pocit, že tě po závodě nebo sérii tréninků nebolí vůbec nohy.

Ale bolí. A to někdy hodně. Hlavně když se závodí na tvrdém povrchu. Nejhorší jsou závody, kde se běží i z prudkého kopce.

Co na to pomáhá?

Pomáhá Sněhurka (pozn. redakce - chladivý gel na namožené svaly), na tohle opravdu funguje dobře. Samozřejmě také protahování, bazén, a taky pomáhá jít se lehce vyklusat.

Je něco, co bys chtěl čtenářům behy.cz vzkázat?

Ať mají všichni z běhání radost.

A ty? Běháš pro radost?

Jasně, že se chci zlepšovat, běhat rychleji, ale určitě to dělám hlavně pro pocit radosti. Ono to ani jinak dělat nejde. Předpokládám, že to tak funguje u všech lidí. Jinak by to přece nedělali. 

Děkuji za rozhovor a ať ti radost z běhání dlouho vydrží. 

Dagmar Zemanová